Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Česká národní banka (ČNB) čelí v posledních letech podobným výzvám jako centrální banky po celém světě. Události jako pandemie či energetická krize totiž ukázaly, že tradiční ekonomické modely nemusí být dost flexibilní při náhlých změnách podmínek.
Tyto zkušenosti vedly ČNB k významnému kroku – k zadání externího hodnocení jejích klíčových analytických nástrojů, které pomáhají rozhodovat o měnové politice. Jedná se o vůbec první externí posouzení v historii ČNB, jehož cílem je zjistit, jaké úpravy by mohly zvýšit přesnost a efektivitu modelů, které banka využívá.
Měnovou politiku představují rozhodnutí centrální banky, která ovlivňují cenu a dostupnost peněz v ekonomice.
ČNB dlouhodobě využívá sofistikovaný ekonomický model označovaný jako g3+, který slouží k předpovídání inflace a vývoje ekonomiky a k formulování měnové politiky. „Modely tohoto typu však často opomíjejí neočekávané ekonomické šoky, které nejsou běžnou součástí ekonomického cyklu, jako tomu bylo například během pandemie,“ konstatuje například posudek týmu z Vysoké školy ekonomické (VŠE).
ČNB proto začátkem roku požádala o posudky tři externí týmy, aby se podívaly na to, jak by šlo její modely a analytické nástroje vylepšit.
Na projektu se podíleli profesor John Muellbauer z University of Oxford, docent Roman Šustek z Queen Mary University of London a tým z Vysoké školy ekonomické v Praze vedený profesorem Martinem Mandelem a docentem Karlem Brůnou. Každý tým měl přinést nový pohled na to, jak současný model vylepšit, aby lépe odpovídal specifikům české ekonomiky a byl schopnější reagovat na neočekávané situace.
Hlavní nedostatky
Každý z posudků odhalil specifické nedostatky současného modelu a nabídl konkrétní doporučení pro jejich nápravu. Společně tyto posudky zdůraznily několik klíčových oblastí, které si zaslouží pozornost:
Slabá schopnost reagovat na ekonomické šoky. Posudek docenta Šustka uvádí, že model g3+ je vhodný pro stabilní ekonomický cyklus, ale při extrémních šocích, jako byla třeba pandemie, je jeho flexibilita omezená. Šustek proto doporučuje, aby ČNB rozšířila svůj rámec o další modely, které dokážou lépe pracovat s neočekávanými scénáři a umožní pružnější reakci na měnící se podmínky.
„Soubor nástrojů ČNB by měl být širší, aby dokázal zvládat i neobvyklé ekonomické situace a lépe se připravit na různé varianty vývoje,“ uvádí Šustek.
Nedostatek alternativních scénářů a potřeba větší transparentnosti. John Muellbauer doporučuje, aby ČNB kromě modelu g3+ zapojila doplňkové modely, které by rozšířily hlavní predikční kapacity a umožnily flexibilnější testování různých scénářů. Tento přístup by prý podpořil schopnost ČNB lépe reagovat na nejistoty v ekonomickém vývoji a posílil by přesnost i důvěryhodnost prognóz.
„Je nezbytné, aby dokumentace modelů byla dostatečně přehledná a poskytovala jasné vysvětlení používaného mechanismu a způsobu využití dalších zdrojů informací,“ uvádí Muellbauer. Tento přístup klade důraz na to, aby ČNB lépe vysvětlovala svá rozhodnutí a zohledňovala různé možné vývoje ekonomiky.
Opomíjení důležitých prvků české ekonomiky. Posudek týmu z VŠE poukazuje na to, že model g3+ nedostatečně zohledňuje některé klíčové aspekty české ekonomiky, jako je role bankovního sektoru nebo vliv trhu s dluhopisy. Podle týmu by měl být model rozšířen o tyto faktory, aby lépe zachytil, jak se měnová politika ČNB promítá do jednotlivých částí ekonomiky.
Konkrétně se uvádí, že „vliv trhu s vládními dluhopisy a úvěrová struktura domácností by měly být lépe zahrnuty do predikčního rámce ČNB“, což by pomohlo přiblížit rozhodování banky reálným podmínkám na českém trhu.
Doplnění modelu o tzv. agent-based přístup. John Muellbauer navrhuje, aby ČNB do budoucna zvážila agent-based modely, které sledují chování jednotlivců a firem v ekonomice a poskytují detailnější obraz ekonomických vztahů. „Agent-based modely dokážou zobrazit vazby mezi rozhodnutími jednotlivých ekonomických subjektů a reakcemi trhu,“ uvádí Muellbauer.
Tento přístup by umožnil lépe sledovat dynamiku trhu a porozumět tomu, jak na rozhodnutí ČNB reagují různé části ekonomiky.
Přehlednější interpretace modelu pro veřejnost i vedení ČNB. Všichni recenzenti se shodli na tom, že ČNB by měla lépe prezentovat výsledky modelů, aby byly jasné a srozumitelné jak pro odborníky, tak pro laickou veřejnost.
„Je třeba zajistit, aby výstupy z modelu byly snadno pochopitelné pro odborné i širší publikum,“ uvádí tým z VŠE. To by vedlo k větší transparentnosti rozhodovacích procesů banky.
Posílení výzkumného zázemí a technické podpory. Posudky také zdůrazňují důležitost kvalitního technického a datového zázemí, které je pro efektivní analýzy a prognózy zásadní.
„Rozšíření kapacit v oblasti výzkumu a datových zdrojů je klíčem k tomu, aby ČNB mohla pružně reagovat na nové ekonomické výzvy,“ uvádí Roman Šustek, který doporučuje, aby ČNB pravidelně investovala do rozvoje svého analytického zázemí.
Tento krok by podle něj umožnil bance pracovat s kvalitnějšími daty a lépe se připravit na změny v ekonomickém prostředí.
Co bude následovat?
Výsledky posudků nyní budou předmětem důkladných debat jak mezi členy bankovní rady ČNB, tak v odborných sekcích banky. Celý proces by měl podle centrální banky trvat několik měsíců – odborné týmy budou muset projednat, které oblasti mají prioritu a jaké konkrétní kroky budou klíčové pro implementaci doporučení.
ČNB plánuje průběžně informovat o vývoji tohoto procesu i o tom, jaké úpravy bude provádět a jak se tyto změny promítnou do jejího rozhodování o měnové politice.
