Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Většina analytiků čekala od sedmičlenné bankovní rady spíše pomalejší snížení o 0,25 procentního bodu, ale bankovní rada nakonec překvapila snížením o 0,5 procentního bodu.
Klíčová dvoutýdenní repo sazba, od které odvíjejí své úroky také komerční banky, bude od pátku už 2,25 procentního bodu pod úrovní sedmi procent, ze které ČNB v prosinci se snižováním začala.
Snížení úrokových sazeb by mělo pomoci domácí ekonomice, která se stále zotavuje z dopadu velmi vysoké inflace, energetické krize a globální pandemie onemocnění covid-19. Nelze však počítat s nějakým výraznějším zlevněním hypoték, protože dění v tomto sektoru ovlivňují ještě další faktory jako například dlouhodobé úrokové sazby na trhu.
Guvernér Aleš Michl k rozhodnutí uvedl, že další sestup úrokových sazeb je možný, vzhledem k inflačním rizikům však bude spíše pomalejší než dosud.
„S tím, jak se sazby postupně přibližují k neutrálním hodnotám, je pravděpodobné, že bankovní rada tempo zmírňování restrikce měnové politiky na příštích jednáních zpomalí nebo sazby na nějaký čas ponechá na stávající úrovni,“ řekl Michl na tiskové konferenci.
„Důvodem, proč neočekávat další výraznější snižování úrokových sazeb, je, že bankovní rada spatřuje na výhledu proinflační rizika. Jejich naplnění by znamenalo, že by se inflace v následujících čtvrtletích odpoutala trvaleji od cíle směrem k horní hranici tolerančního pásma,“ řekl Michl.
ČNB cíluje inflaci na úroveň dvou procent s tolerančním pásmem jednoho procentního bodu oběma směry. Do tohoto rozpětí, jednoho až tří procent, se přitom inflace dostala teprve letos v lednu.
Sazby na konci roku: s trojkou, nebo čtyřkou?
Podle analytiků bude centrální banka dál postupovat opatrně, a není tak jisté, na jakou hodnotu sazby letos nakonec sestoupí.
„Bankovní rada dnes nejspíše naposledy v tomto roce snížila sazby o 50 bazických bodů a na dalších zasedáních půjdou sazby dolů pozvolněji. Naše prognóza předpokládá, že na všech zbývajících měnově-politických jednáních budou sazby sníženy o 25 bazických bodů, čímž se na konci roku dostane základní úroková sazba na úroveň 3,75 procenta,“ uvedl analytik Raiffeisenbank Martin Kron.
„Nelze ovšem vyloučit ani možnost zastavení cyklu uvolňování měnové politiky, a tedy sazby na konci roku začínající čtyřmi procenty,“ uvedl Kron.
Podle Jaromíra Šindela ze Citibank dnešní rozhodnutí bankovní rady příliš na výhledu dalšího pohybu úrokových sazeb nemění.
„Rozhodnutí je neutrální pro náš výhled poklesu úrokové sazby ČNB na čtyři procenta a tři procenta na konci letošního a příštího roku. Tento výhled počítá s poklesy o 25 bazických bodů s pauzou v prosinci letošního roku,“ uvedl Šindel.
Koruna reagovala na rozhodnutí bankovní rady oslabením až k úrovni 25 korun za euro, následně ztráty korigovala a obchodovala se poblíž úrovně 24,90 za euro. ČNB přitom pro druhé čtvrtletí předpovídala průměrnou úroveň kurzu 25,20 koruny za euro.
Pro čtvrteční rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní rady, zbylí dva chtěli hlavní sazbu snížit pouze o 0,25 procentního bodu. Podrobnosti včetně jmenovitého výsledku hlasování zveřejní ČNB s ohledem na státní svátek později než obvykle, 8. července.
