Článek
Bankovní rada České národní banky ve středu posedmé v řadě snížila úrokové sazby. Centrální bankéři se rozhodli k posunu úroků dolů o čtvrt procentního bodu, čímž hlavní sazba klesla na 4,25 procenta. To je nejnižší hodnota od února 2022. S tímto krokem počítal jak peněžní trh, tak odhady analytiků.
ČNB tak pokračuje v postupném uvolňování měnové politiky, které zahájila loni v prosinci, kdy sazby po roce a půl stability na sedmi procentech poprvé snížila o čtvrt procentního bodu. Následně čtyřikrát snížila sazby o půl procentního bodu a v posledních dvou případech se rozhodla pro poloviční krok.
Centrální banka tím reaguje na příznivý vývoj inflace, která se nachází poblíž jejího dvouprocentního cíle. Srpnová prognóza centrální banky sice předpokládala možnost podzimní pauzy, na tu však ve středu nedošlo. Někteří centrální bankéři totiž viděli prostor pro další pokles sazeb, a to hlavně díky ekonomickým datům, která ukazují na pokles inflace.
Guvernér ČNB Aleš Michl na následné tiskové konferenci upozornil, že v posledních měsících došlo k poklesu dlouhodobých sazeb jak v zahraničí, tak v Česku, což přináší další uvolnění měnových podmínek. Přesto podle něj zůstává nastavení měnové politiky přísné.
Sazby tlumí inflaci
„Reálné úrokové sazby jsou kladné a tlumí úvěrovou aktivitu, a tudíž tvorbu peněz v ekonomice a následně inflaci,“ vysvětlil Michl. Bankovní rada přesto stále spatřuje určité proinflační tlaky.
„Jejich zesílení by znamenalo, že by se inflace v následujících čtvrtletích odpoutala trvaleji od cíle směrem k horní hranici tolerančního pásma. I proto bankovní rada považuje za nezbytné vytrvat v přísné měnové politice a další snižování sazeb pečlivě zvažovat,“ dodal guvernér.
Bankovní rada také vyhodnotila rizika a nejistoty, které by mohly ovlivnit dosažení inflačního cíle. „Rizikem vyšší inflace jsou například zvýšené mzdové požadavky v soukromém i veřejném sektoru nebo případný nadměrný růst celkových výdajů veřejného sektoru, který by mohl přinést inflační tlak ze strany státního rozpočtu,“ upozornil Michl.
Zároveň zmínil, že dalším proinflačním rizikem je růst cen služeb a případné oživení úvěrové aktivity, zejména na realitním trhu. Naopak riziko ve směru nižší inflace představuje zhoršení globální ekonomické aktivity a slabší výkon německé a české ekonomiky, což ovlivňuje výhled na další snižování sazeb velkých centrálních bank.
Koruna bez reakce
„ČNB využila prostoru ke snížení sazeb, který vytvořila letos výrazně nižší inflace. Aktuálně se inflace nachází blízko dvouprocentního cíle a prozatím nic nenasvědčuje tomu, že by se u tohoto cíle neměla inflace pohybovat i v příštím roce. Zároveň ČNB dala najevo, že nehodlá se snižováním sazeb zbytečně pospíchat, zvlášť ve světle negativních inflačních tendencí ve službách,“ komentoval středeční rozhodnutí hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek.
Snížení sazeb „jen“ o čtvrt procentního bodu je podle něj příznivou zprávou i pro korunu, která se opírá o rozdíl mezi úroky v Česku a v zahraničí – takzvaný úrokový diferenciál.
„Vzhledem k tomu, že Evropská centrální banka nedávno také snížila své sazby, tento rozdíl zůstane stabilní,“ dodává. Úrokový diferenciál je důležitý, protože vyšší sazby v Česku ve srovnání se zahraničím činí českou korunu atraktivnější pro zahraniční investory. Stabilní diferenciál tak pomáhá udržovat stabilitu koruny.
Ta na středeční rozhodnutí bankovní rady nikterak výrazně nereagovala, a její kurz se kolem 15. hodiny pohyboval kolem 25,10 Kč za euro.
„Celkový stav ekonomiky i setrvání inflace uvnitř tolerančního pásma dvouprocentního cíle podle nás bude vyvolávat tlak na další pokles úrokových sazeb. Na zbylých dvou zasedáních v tomto roce očekáváme snížení úrokových sazeb opět o 25 bodů. Základní sazba by tak na konci roku měla podle nás dosáhnout 3,75 procenta,“ doplnil ekonom Komerční banky Jaromír Gec. Měnová politika tak bude podle něj pravděpodobně přísnější, než by bylo potřeba.
Podobně to vidí také hlavní ekonom Deloitte David Marek. „Česká ekonomika má nyní jako hlavní problém velmi slabý růst HDP. Domácí poptávku už neoslabuje vysoká inflace, ale vystřídaly ji problémy v německé ekonomice,“ uvedl. Podle Marka je úroková sazba ČNB, která by lépe vyhovovala současným podmínkám, na úrovni 3,25 až 3,35 procenta.
„To znamená, že dnešní rozhodnutí ČNB je stále o 90 až 100 bazických bodů nad touto úrovní, což činí její politiku nadále příliš restriktivní,“ upozornil.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky třeba na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.
Aktualizace: do textu jsme doplnili vyjádření guvernéra ČNB Aleše Michla
