Článek
Česká národní banka podala soudu návrh na zrušení Podnikatelské družstevní záložny, její likvidaci a jmenování likvidátora. Právě 13. ledna totiž nabylo právní moci rozhodnutí, kterým centrální banka odňala záložně povolení působit jako spořitelní a úvěrní družstvo.
„PDZ nyní nesmí přijímat vklady, poskytovat úvěry a provozovat další činnosti s výjimkou těch, které jsou nezbytné k vypořádání jejích pohledávek a dluhů. Obdobná omezení pro PDZ platila už od 15. března 2024, kdy ČNB vydala předběžné opatření, kterým záložně zamezila přijímat vklady, poskytovat úvěry a stanovila i omezení týkající se nakládání s aktivy a pasivy a omezení týkající se hotovostních operací,“ uvedla ČNB ve svém oznámení.
Seznam Zprávy už loni otevřely kauzu, když poukázaly na nesrovnalosti premiéra Petra Fialy, který ve svých majetkových přiznáních „opomněl“, že byl v minulých letech vlastníkem podílu právě v Podnikatelské družstevní záložně . Redakce na to přišla při prověřování podezřelých finančních operací v tomto malém pražském peněžním ústavu. Fiala svou chybu uznal a omluvil se za ni. Jenže redakce následně přinesla sérii článků, které mimo jiné ukázaly, jak kampeličku v minulých letech využívali mnozí další politici z ODS. Přitom vyvstaly pochybnosti, nakolik důsledně záložna činila opatření proti praní špinavých peněz.
Redakce Seznam Zpráv požádala o vyjádření podnikatele Kamila Bahbouha, který byl donedávna považován za neoficiálního šéfa kampeličky, přestože formálně v ní působil „jen“ jako risk manažer a osoba odpovědná za oblast AML (opatření proti praní špinavých peněz). Bahbouh ale komentář poskytnout odmítl, protože prý se záložnou už nemá nic společného. „Nejsem tam již aktivní v žádné roli majetkové, ani manažerské,“ uvedl na dotaz redakce.
Případ záložna
Vývěsní štít záložny ve dvoře domu v Celetné ulici v Praze.
Podnikatelská družstevní záložna, v níž premiér Fiala investoval svého času skoro milion korun, byla v posledních letech problematická i z pohledu úřadů. Finanční analytický úřad, který má na starosti boj proti praní špinavých peněz, jí v roce 2021 udělil 150tisícovou pokutu právě za to, že nedostatečně naplňovala povinnosti podle AML, tedy zákona proti legalizaci zločineckých zisků.
Záložnu kárala za řadu nedostatků i Česká národní banka, která jí vyčítala například neexistující kontrolní systém. Za to jí předloni udělila pokutu 200 tisíc korun.
A je třeba připomenout také nedávné zjištění Seznam Zpráv, že se záložnou souvisí i zmizení peněz, za které chtěla Ukrajina nakoupit zbraně pro válku s Rusy.
Už v březnu Česká národní banka oznámila, že s PDZ zahájila správní řízení směřující k odnětí licence. Důvodem byly „přetrvávající závažné nedostatky v činnosti družstevní záložny“. Současně bylo kampeličce předběžným opatřením zakázáno přijímat vklady a poskytovat úvěry. Celé řízení není dodnes ukončeno. „Do pravomocného ukončení správního řízení není ČNB oprávněna sdělovat jakékoli další informace,“ uvedla dříve mluvčí ČNB Petra Vlčková. Sama záložna ale oznámila své úvahy o likvidaci.
Centrální banka nyní informovala, že rozsah a intenzita zjištěných nedostatků byly tak závažné, že by uložení opatření k nápravě nebo sankce nemohly vést ke zlepšení situace. „Z tohoto důvodu byla ČNB povinna odejmout PDZ povolení k činnosti.“
PDZ je malá družstevní záložna na českém bankovním trhu. K 31. prosinci 2024 měla méně než 50 členů, objem klientských vkladů činil necelý jeden mil. Kč a celková bilanční suma 65 mil. Kč. Celý sektor čítal ke konci roku 2024 pět družstevních záložen, které měly k 30. září 2024 dohromady cca 12 tis. členů a u nichž objem klientských vkladů činil 6,8 mld. Kč a bilanční suma 9,3 mld. Kč (dle údajů k 30. listopadu 2024).
„Odejmutí povolení PDZ nebude mít vzhledem k její velikosti žádný vliv na stabilitu bankovního sektoru jako celku. Ten je díky své dobré kapitálové vybavenosti odolný a schopný absorbovat i silné negativní šoky,“ okomentovala svůj krok ČNB.
