Článek
Česká národní banka (ČNB) na svém prvním letošním měnověpolitickém zasedání rozhodla snížit základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu na 3,75 procenta. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů bankovní rady. ČNB tak navázala na předchozí snižování úroků, které v prosinci dočasně přerušila. Během loňského roku základní sazba klesla celkem o tři procentní body.
Konečné rozhodnutí členů bankovní rady mohl ovlivnit i předběžný údaj o lednové inflaci, který v den jednání zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Šlo přitom o vůbec první předběžný odhad inflace, což představuje novinku v jeho praxi. Podle rychlého odhadu ČSÚ se meziroční lednová inflace dostala na úroveň 2,8 procenta. Meziměsíčně byly ceny vyšší o 1,3 procenta.
Nižší úrokové sazby ČNB mají přímý dopad na cenu úvěrů včetně hypotečních. Banky obvykle na změny sazeb ČNB reagují s určitým zpožděním, ale trend postupného zlevňování hypoték je již patrný.
„Úrokové sazby hypoték sice klesají pomalejším tempem, ale dostáváme se na nejnižší úroveň za poslední tři roky, což pomohlo zásadním způsobem rozhýbat poptávku po bydlení. V letošním roce počítáme, že trend snižování sazeb hypotečních úvěrů bude nadále pokračovat pozvolným tempem,“ uvedl finanční ředitel developerské společnosti Neocity Jiří Piluša.
Možnost dalšího poklesu sazeb naznačovali v posledních týdnech i někteří členové bankovní rady ve svých mediálních vystoupeních. Guvernér Aleš Michl například v rozhovoru pro Financial Times označil snížení úroků o 0,25 procentního bodu za „velmi pravděpodobné“.
„S tím, jak se přísná měnová politika postupně uvolňuje a některá dlouhodobější proinflační rizika přetrvávají, bude bankovní rada k dalšímu případnému uvolnění měnové politiky přistupovat velmi opatrně,“ uvedl guvernér Michl na čtvrteční tiskové konferenci.
Nová prognóza
- Centrální banka snížila odhad letošního hospodářského růstu. Podle nově zveřejněné prognózy by měl hrubý domácí produkt (HDP) vzrůst o dvě procenta, zatímco ještě v listopadu banka počítala s růstem 2,4 procenta.
- Naopak výhled průměrné inflace se mírně zlepšil – ČNB nyní očekává 2,4 procenta oproti dřívějším 2,6 procenta.
- ČNB přehodnotila i výhled na kurz koruny, kterou letos očekává mírně silnější, než předpokládala v listopadu. Průměrný kurz by měl dosáhnout 25,20 Kč/EUR oproti dříve odhadovaným 25,40 korun za euro.
- Prognóza dále předpokládá v nadcházejícím období další mírný pokles úrokových sazeb a od poloviny roku jejich přibližnou stabilitu.
Podle jeho slov je tedy možné, že měnová politika zůstane mírně přísnější déle, než očekává základní scénář prognózy.
Bankovní rada se chce totiž podle Michla vyvarovat opakování chyby z doby před pandemií covidu-19, kdy byly reálné úrokové sazby dlouhodobě záporné, tedy nominální sazby nižší než inflace. Podle něj je nutné udržovat úroky nad inflací, motivovat tím ke spoření a zpomalovat úvěrovou aktivitu, aby příliš nerostlo množství peněz v ekonomice.
„Rizikem ve směru vyšší inflace je větší než předpokládaná setrvačnost růstu cen služeb a cen potravin. Výrazným rizikem ve směru nižší inflace je zhoršení globální hospodářské aktivity a slabší výkon německé a potažmo české ekonomiky,“ doplnil.
Bankovní rada ve čtvrtek neprojednávala plán investic do bitcoinu, o němž se Michl nedávno zmínil. Centrální banka čeká na vypracování analýzy, jejímž cílem je posoudit možnost investic do dalších tříd aktiv. Konkrétní datum jejího vypracování ale Michl nepřiblížil. „Chceme kvalitní analýzu, není určen žádný termín,“ zdůraznil guvernér.
Ve čtvrtek o úrokových sazbách rozhodovala také britská centrální banka, která je snížila o 0,25 procentního bodu. Její hlavní úroková sazba tak nyní činí 4,50 procenta. Podobný krok udělala už minulý týden i Evropská centrální banka, která také snížila sazby o čtvrt procentního bodu. Její klíčová depozitní sazba se tím dostala na 2,75 procenta.
