ČNB má v akciích téměř půl bilionu korun. Loni na nich značně prodělala

Devizové rezervy jsou v podstatě mohutné zásoby cizích měn, které jsou drženy centrální bankou jako součást měnových rezerv země. Hlavním cílem devizových rezerv je zajistit centrální bance dostatečný objem zahraničních měn, aby mohla provádět různé operace, kupříkladu intervence na devizovém trhu.

Dalším důvodem jsou také operace klientů centrální banky, a to zejména z oblasti státní správy. Pro tyto organizace ČNB zajišťuje zahraniční platební styk mimo jiné i proto, aby velké zahraniční nákupy či prodeje státu neprobíhaly přes devizový trh, a nezpůsobovaly tak výkyvy v kurzu koruny.

Devizové rezervy tvoří například aktiva ve vybraných směnitelných měnách, zlato či krátkodobá aktiva ve vztahu k zahraničí, kam patří například krátkodobé dluhopisy nebo vklady u zahraničních bank.

Největší podíl na objemu investic mají dluhové cenné papíry vydané vládami ekonomicky vyspělých zemí, vybrané dluhopisy s vládní zárukou a další dluhopisy emitentů s nejvyšším kreditním hodnocením. Část devizových rezerv ČNB investuje i do veřejně obchodovaných akcií prostřednictvím indexů.

Strukturu a velikost devizových rezerv centrální banky v loňském roce ovlivňovaly především devizové intervence na podporu stability kurzu koruny. Tyto operace představovaly v úhrnu za celý rok prodeje v objemu 25,5 miliardy eur.

Správa devizových rezerv v centrální bance se řídí několika základními principy a je v zásadě velmi konzervativní. Rozhodně zde nelze očekávat riskantní spekulativní obchody na budoucí vývoj ceny s cílem co nejvyššího zisku.

Portfolio devizových rezerv ČNB se rozděluje ze strategického hlediska na takzvanou likviditní a investiční tranši. Likviditní tranše je denominovaná pouze v hlavních rezervních měnách euru a dolaru a obsahuje instrumenty, jež lze v případě potřeby snadno a bez významného rizika kapitálových ztrát převést do peněžní formy – jsou tedy vysoce likvidní.

Cílem investiční tranše, jehož část tvoří i akciové portfolio, je využít delšího investičního horizontu a dosáhnout vyššího výnosu v porovnání s likviditní tranší. Ke konci roku 2022 dosahovalo zastoupení akcií v investiční tranši 23,1 procenta a v podílu z celkového objemu aktivně spravovaných portfolií devizových rezerv 17,5 procenta.

Akciové portfolio centrální banky je poměrně široce diverzifikováno za účelem snížení rizika, a to prostřednictvím investic kopírujících několik hlavních světových indexů. Podle výroční zprávy za loňský rok ČNB investovala konkrétně do evropského indexu MSCI Euro, amerického S&P 500, britského FTSE 100, japonského Nikkei 225, kanadského S&P TSX a australského S&P ASX 200. To vše v celkovém objemu převyšující 493 miliard korun.

V odpovědi na otázku, jak se centrální bance daří, či nedaří zhodnocovat její devizové rezervy, je nutné rozlišovat, zda se na výnos portfolia díváme v korunách či v zahraničních rezervních měnách. Mohou totiž nastat období, kdy je výnos vyjádřený některou z hlavních rezervních měn kladný, ale posilující kurz koruny způsobil korunovým rezervám ztrátu.

Vlivem razantního zvyšování úrokových sazeb v první polovině roku 2022 a vlivem poklesu cen aktiv na světových trzích se ČNB dostala loni do hospodářské ztráty 411,9 miliardy korun, nejvyšší v historii. Z toho 207,7 miliardy korun byla čistá ztráta z držení devizových rezerv a ztráta ve výši 42,5 miliardy korun pak z titulu posílení koruny, ukazuje dále výroční zpráva ČNB.

„Výnos u likviditní části devizových rezerv loni díky růstu úrokových sazeb činil v příslušných měnách kolem půl procenta, zatímco v investiční části vedl propad hodnoty u mnoha akciových a dluhopisových titulů ke ztrátě přes osm procent. Celek devizových rezerv tak dosáhl záporného výnosu téměř šest procent. V korunovém vyjádření byl tento výsledek dále zhoršen posílením koruny vůči euru,“ zhodnotil loňský vývoj portfolia ekonom Michal Skořepa z České spořitelny.

Podíl devizových rezerv představuje také zlato, jehož část v loňském roce použila ČNB na výrobu pamětních mincí. Zároveň však část zlata dokoupila podle postupu pro držbu zlatých zásob schváleného v roce 2019, jehož primárním cílem je udržet objem zlata ČNB na určité minimální úrovni.

ČNB tak měla ke konci roku 2022 v držení přibližně 12 tun zlata, což je přibližně o 13 procent více než na konci roku 2021. Samotné zlato však ČNB nepovažuje za vhodné rezervní aktivum, protože se k němu vážou dodatečné náklady na skladování, transport či zabezpečení. Vedle toho je poměrně nelikvidní a jeho cena silně kolísá.

Guvernér ČNB Aleš Michl loni zmínil, že by se zlatá rezerva ČNB měla postupně zvýšit až ke 100 tunám.

„Plánovaný nákup zlata do rezerv ČNB, o kterém nedávno hovořil guvernér Michl, rozpoutalo lavinu komentářů v médiích. Většina ale porovnává výkonnost zlata jako investice s akciovým trhem a vyzdvihuje výnos akcií za několik málo let. Tato srovnání však nejsou vůbec relevantní vzhledem k důvodům, proč světové centrální banky zlato nakupují,“ uvedl analytik Golden Gate Pavel Ryba.