ČNB loni prodělala 411,8 miliardy korun. Nejvíc v historii

Česká národní banka (ČNB) loni vykázala ztrátu 411,8 miliardy korun. Vyplývá to z úterních údajů o bilanci ČNB. Hospodářský výsledek je předběžný a nejsou v něm zahrnuty všechny dodatkové operace za rok 2022. V roce 2021 měla ČNB ztrátu 37,7 miliardy korun.

Účetní závěrku ČNB zatím neposoudil externí auditor. Konečný hospodářský výsledek centrální banky za loňský rok bude známý až ve zprávě o hospodaření, kterou ČNB publikuje na jaře.

Současný guvernér centrální banky Aleš Michl již dříve coby řadový člen bankovní rady avizoval, že by rád dostal hospodaření ČNB do zisku. V nedávném textu pro MF DNES také připomněl, že kromě nejvyšší inflace v historii zdědila nová bankovní rada i nejvyšší ztrátu ČNB v historii. „Oboje vyřešíme,“ napsal.

Bankovní rada pod vedením Jiřího Rusnoka hasila do června loňského roku inflaci zvyšováním sazeb, Michl však s Oldřichem Dědkem vždy hlasovali proti dalšímu zvyšování úroků.

Podíl na ztrátě má především silný kurz tuzemské měny. Hluboký propad vznikl především v roce 2017, kdy centrální banka vykázala ztrátu přes 249 miliard korun. Důvodem byl nárůst devizových rezerv v souvislosti s ukončováním devizových intervencí a následné posilování koruny.

Téměř před šesti lety, 6. dubna 2017, ukončila bankovní rada ČNB režim devizových intervencí, pomocí kterých držela 41 měsíců, od 7. listopadu 2013, kurz koruny slabší nebo roven 27 Kč za euro. Celkem ČNB „natiskla“ 2,012 bilionu korun, za které nakoupila do svých rezerv eura – a tím oslabila a držela českou měnu na požadované hladině 27 Kč za euro. Tehdy byl guvernérem Miroslav Singer a cílem centrální banky pod jeho vedením bylo oslabit korunu kvůli hrozící deflaci.

Od doby, kdy ČNB v dubnu 2017 ukončila devizové intervence, koruna postupně posiluje. To se projevuje v poklesu hodnoty devizových rezerv, které musí centrální banka kvůli účetním pravidlům přepočítat z cizích měn do českých korun.

Hodnota devizových rezerv ke konci roku 2022, vyjádřená v korunách, je tak nižší než o roky dříve, kdy byla koruna slabší. A právě tento rozdíl v ocenění devizových rezerv způsobuje ČNB ztrátu.

Centrální banka však dlouhodobě upozorňuje na to, že vytváření zisku není její hlavní úlohou. Tou je péče o cenovou a finanční stabilitu. Konečný hospodářský výsledek za loňský rok bude znám až ve zprávě o hospodaření, kterou ČNB publikuje na jaře.

Podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera stojí za loňskou ztrátou kombinace silné koruny, propadu akciových portfolií a vyšších úrokových sazeb.

„Současná situace vyšších úrokových sazeb v tuzemské ekonomice je z pohledu hospodaření centrální banky více nepříznivá - úrokové platby za stahování likvidity jsou vyšší než úrokové platby získané z investovaných rezerv, jelikož tuzemské úrokové sazby jsou vyšší než u měn, kde jsou rezervy investovány. K tomu se loni přidal i negativní výsledek z vývoje akciových portfolií, což je však tržní výkyv, který muže naopak v příštích letech výnosy z rezerv zvyšovat,“ uvedl Seidler.

Samotnou ztrátu nepovažuje Seidler za problém pro fungování ČNB. „Centrální banka může dlouhodobě operovat i se ztrátou, kterou bude postupně umořovat ze svých budoucích zisků. Z dlouhodobého pohledu bude centrální banka vesměs vždy zisková, jelikož objem peněz, ze kterého získává úrokové platby je vždy vyšší, než objem peněz, ze kterého úroky platí. Rozdílem je hotovost v oběhu,“ řekl.

Problém z vysoké ztráty by podle něj mohl vzniknout v okamžiku, kdy by trh začal zpochybňovat schopnosti centrální banky provádět svou měnovou politiku. „To ale není případ ČNB,“ zdůraznil ekonom.