Michl: K dalšímu snižování sazeb budeme přistupovat opatrně

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Česká národní banka na svém čtvrtečním zasedání znovu snížila hlavní úrokovou sazbu. Trhy s tímto scénářem počítaly, otázkou ale bylo, zda stejně jako na předchozích dvou zasedáních ČNB přistoupí ke snížení o půl procentního bodu, nebo zvolí jiný rozsah. Ve hře bylo snížení o čtvrt procentního bodu, variantou byl i prudší pokles o 0,75 procentního bodu.

Centrální bankéři se však ve svých nedávných vyjádřeních přikláněli spíše k obezřetnějšímu uvolňování měnové politiky, k čemuž je kromě slabší koruny vede i nadále svižný růst cen služeb a vyšší zahraniční úrokové sazby. Nakonec tak odhlasovali pokles úroků o půl procentního bodu.

Hlavní sazba, od níž se odvíjí ceny hypoték a úvěrů, se tak dostává na úroveň 5,25 procenta, tedy nejníže od počátku května 2022. Guvernér ČNB Aleš Michl na následné tiskové konferenci uvedl, že pro tento krok hlasovalo všech sedm členů bankovní rady.

Právě pro žadatele o hypotéky je čtvrteční snížení úroků podle analytika Petra Lajska z brokerské společnosti Purple Trading pozitivní zprávou, protože hypotéky by měly zlevňovat. Na svojí atraktivitě naopak podle něj budou ztrácet vkladové produkty, jako jsou například spořicí účty.

„Na začátku května tak můžeme očekávat pád výnosu spořicích účtů o 0,25 až 0,5 procentního bodu,“ uvedl Lajsek. „Zlevnit by měly korporátní úvěry a hypotéky, trend však bude pomalejší a méně výrazný než u spořicích účtů,“ dodal.

Hlavní analytik společnosti XTB Jiří Tyleček na druhou stranu upozorňuje, že úrokové sazby centrálních bank jsou důležité, neméně významné jsou pro reálnou ekonomiku ale také sazby na mezibankovním trhu.

„A právě ty dokázaly během posledních několika týdnů odmazat pokles, kterého v posledních měsících dosáhly. Cena pětiletého korunového swapu překonala v posledních dnech 4,2procentní hranici a dostala se na nejvyšší úrovně od listopadu, přičemž ještě v polovině března se pohybovala okolo 3,3 procenta,“ vysvětluje Tyleček.

To podle něj znamená, že poskytnutí pětiletého úvěru pro banku je nyní takřka o jeden procentní bod dražší, než tomu bylo ještě před několika týdny. „Pokud by růst ceny peněz pokračoval, tak dokonce hrozí zdražení úvěrů i hypoték. Šlo by o naprostou změnu předpokladu na trhu úrokových sazeb, kde se letos očekával pokles. A i pokud úrokové sazby finančních produktů letos přece jen klesnou, nemělo by jít o výrazný propad,“ dodává šéf analytiků XTB.

Hlavní ekonom Deloitte David Marek vysvětluje, že tržní úrokové sazby se začaly opět zvyšovat, když se nenaplnila očekávání, že ČNB bude rychle snižovat úrokové sazby, jak ukazoval model centrální banky.

„Pro finanční trhy se nyní těžko hledá vodítko, když se nemohou orientovat podle prognózy ČNB. Proto jsou tržní sazby rozkolísanější, než kdyby ho měly,“ uvedl.

Vzhledem k tomu, že trhy s další redukcí sazeb počítaly, upnula se pozornost na tiskovou konferenci guvernéra Michla, který čtvrteční kroky bankovní rady zdůvodnil. Zároveň představil novou makroekonomickou prognózu centrální banky, o kterou se členové bankovní rady při rozhodování o nastavení sazeb opírali.

Prognóza centrální banky podle něj počítá s dalším poklesem sazeb. „Spatřujeme ale mírná proinflační rizika. K dalšímu snižování sazeb budeme proto přistupovat opatrně,“ zdůraznil Michl.

Rychlost snižování úrokových sazeb se bude podle guvernéra vyvíjet zejména od kurzu koruny, vývoje inflace, dopadů fiskální politiky na ekonomiku, ale i kroky klíčových světových centrálních bank. Upozornil také na to, že centrální banka stále vnímá spíš rizika ve směru vyšší inflace, především rychlé oživení úvěrové aktivity.

„Proces snižování úroků můžeme kdykoliv pozastavit, zejména pokud jádrová složka inflace se nebude vyvíjet podle očekávání,“ dodal Michl.

Bankovní rada se také zabývala budoucím nastavením rovnovážné úrokové sazby, která zajišťuje dlouhodobou rovnováhu ekonomiky. Základní scénář prognózy ČNB s ní nadále počítá v úrovni tří procent, podle bankovní rady je ale pravděpodobné, že se proti úrovni před pandemií zvýšila.

ČNB v nové prognóze změnila odhad letošního průměrného kurzu koruny k euru, očekává ho na úrovni 25,10 Kč za euro, zatímco v únoru to bylo 24,60 Kč/EUR. V příštím roce očekává ČNB mírné posílení koruny na průměrný kurz 24,80 CZK/EUR. Ve čtvrtek po 16. hodině se kurz koruny k euru pohyboval kolem úrovně 24,97 korun za euro.

Centrální banka také snižuje svůj odhad míry inflace v letošním roce na 2,3 procenta z 2,6 procenta, inflační výhled pro rok 2025 ponechává na dvou procentech.

Nová prognóza dále zlepšila výhled vývoje tuzemské ekonomiky. Hrubý domácí produkt podle ní letos vzroste o 1,4 procenta, zatímco únorová prognóza ČNB čekala růst 0,6 procenta.