ČNB hypotéky a půjčky ještě zdraží. O půl procenta, shodují se analytici

Březnová inflace v Česku dosáhla úrovně 12,7 procenta, což je nejvíce od května roku 1998. Zdražování vyvolané pandemickým rozkolísáním ekonomiky posílila energetická krize a její dopad pak umocnil ruský vpád na Ukrajinu. Vysoká tuzemská inflace pravděpodobně povede k dalšímu utažení měnové politiky České národní banky (ČNB).

Podle analytiků a ekonomů, které redakce SZ Byznys oslovila, to bude pravděpodobně o půl procentního bodu, čímž se základní úroková sazba dostane na úroveň 5,5 procenta. To bude mít za následek další zdražování úvěrů všeho druhu, od hypoték přes spotřebitelské úvěry a provozní úvěry firmám až po investiční půjčky.

ČNB kromě zvyšování sazeb také přikročila k přímým intervencím, a to vše ve snaze zmírnit nárůst cen. Zatím se to podle ekonomů daří jen částečně, ale čeští centrální bankéři v tomto ohledu neřekli poslední slovo.

„Je docela pravděpodobné, že inflace ve druhém čtvrtletí zdolá hranici 14 procent a klesat začne teprve až v závěru roku,“ odhaduje Petr Dufek, hlavní ekonom banky Creditas.

„Pro ČNB je březnový výsledek inflace impulzem k pokračování politiky zvyšování úrokových sazeb. Už na květnovém zasedání proto bankovní rada zřejmě opět zvýší úrokové sazby minimálně o 50 základních bodů (na 5,5 procenta, pozn. red.). Ale ani tento krok ještě nemusí být posledním, nicméně až další nová čísla z ekonomiky a nová prognóza centrální banky napovědí, jak razantně bude asi ČNB chtít postupovat dále,“ dodává ekonom.

„Inflace podle nás dosud vrcholu nedosáhla a očekáváme jej v letních měsících, kdy by se mohla přiblížit 16 procentům. Ve druhém pololetí by pak měla mírně klesat, což ovšem bude do značné míry dáno čistě statistickým efektem vyšší srovnávací základny z loňského podzimu, kdy ceny již začaly růst,“ tvrdí Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Cyrrus.

„Zajímavější ovšem podle mého názoru bude diskuze ohledně možného zapojení devizových rezerv ČNB za účelem posílení české koruny. Sazby mají totiž v současné době proti inflaci jen velmi omezenou účinnost, zatímco silnější koruna by přinesla rychlejší a znatelnější úlevu. ČNB ovšem k tomuto nástroji sahá jen velmi nerada, a bude tak zajímavé sledovat, jak se v tomto bodě diskuse v bankovní radě bude dále vyvíjet,“ dodává Hradil.

„Z pohledu aktuálních rizik je květnové jednání ČNB ještě velmi daleko a mezitím může přijít celá řada dalších informací, které rozhodování bankovní rady ovlivní. Prozatím tržní odhady ukazují, že ČNB zvýší sazby v květnu o půl procentního bodu,“ tvrdí pro SZ Byznys také Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace.

„Zatímco doposud byla česká inflace z velké míry přiživována vládními výdaji, ať už předvolebními, nebo zbytečně plošnými covidovými, a mělo smysl se ji snažit ‚odkompenzovat‘ zdražením peněz, dnešní inflace je v zásadě úrokovou sazbou nezkrotitelná. I proto můžeme čekat konec souvislosti mezi oznámenými změnami inflace a oznámeními změn úrokových sazeb,“ odhaduje pro SZ Byznys Petr Bartoň, hlavní ekonom investiční skupiny Natland.

„ČNB nejspíše opět přistoupí ke zvýšení o 50 bodů. Zároveň si však troufám tvrdit, že by měla přistoupit k mnohem razantnější akci. V této fázi musí ČNB jednoznačně ukázat, že jejím mandátem je udržování cenové stability,“ říká pro SZ Byznys Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus.

„K dosažení cenové stability je potřeba zvednout úroky výrazněji, aby inflace odezněla. Argument, že kroky ČNB nemají na inflaci vliv, jelikož ji způsobují nabídkové faktory, je neúplný a zavádějící. Vyšší úroky dokážou zredukovat poptávku, což se promítne do slabšího tempa růstu cen i opětovného ukotvení inflačních očekávání,“ dodává Pfeiler.

Bankovní rada České národní banky je připravena pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb tak, aby ukotvila inflační očekávání. Opětovné brzké obnovení cenové stability je nyní naprostou prioritou ČNB, jak uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok.

Cenová stabilita je podle něj nezbytnou podmínkou pro dlouhodobou prosperitu české ekonomiky. Další kroky ČNB se budou odvíjet od nových informací a budoucích prognóz, dodal Rusnok. Kam až mohou sazby vystoupat?

„Během letošního roku se úrokové sazby mohou dostat až mírně nad šestiprocentní hranici,“ odhaduje Jakub Seidler z České bankovní asociace. S tímto scénářem souhlasí i ekonom Štěpán Křeček z BH Securities. Výrazně nad šest procent by se podle něj úroková sazba neměla dostat.

„Čekáme, že květnové zvýšení sazeb bude poslední. Inflace by během druhého čtvrtletí měla dosáhnout vrcholu a následně pozvolna slábnout. Proto už další zvýšení sazeb nemusí být potřeba,“ odhaduje analytik Jiří Polanský z České spořitelny.

„Za předpokladu, že do Česka dál poteče ropa a plyn, sazby by mohly vzrůst nejvýše na šest procent. Pokud dojde ze strany Ruska nebo Česka (Evropské unie) k zavření kohoutů, mohou jít sazby výrazně nahoru a úroveň sedmi procent by nebyla překvapením,“ tvrdí Tomáš Volf ze společnosti Citfin.

Strop v sazbách je podle Petra Bartoně z investiční společnosti Natland ve hvězdách. „Jednak je odhad nyní nemožný a jednak může být astronomicky vysoko. Za současné situace je těžké odhadnout květnový výsledek před daty za duben, natožpak situaci na podzim,“ tvrdí.

Zároveň je podle něj jasné, že pokud by se opakovala situace z jediné podobné předchozí situace – z ropného šoku 70. let – a počáteční nákladový inflační šok by se zakořenil a inflace by dál rostla jen ze sebenaplňujících očekávání, podporována utrácením populistických vlád, nutně by pak rostla i úroková sazba.

„Taková inflace by se zpětně změnila z nákladové na poptávkovou – se kterou již úroková sazba něco svede. A je jasné, že pokud bychom měli 30procentní míru inflace, nemůžeme mít pětiprocentní úrokové sazby,“ říká Bartoň.

„Je dost těžké odhadovat, jak moc agilní bude ČNB chtít být. Pro mě je představitelné maximum sazby na šesti procentech, ale předpokládám, že tam až se základní sazba ČNB asi nedostane. Aktuální inflace je sice extrémně nepříjemná, ale s tou už dnešní sazba nic neudělá. Podstatný je výhled inflace na 12 až 18 měsíců – a tam se už pohybuje mezi třemi až čtyřmi procenty,“ odhaduje Petr Dufek z banky Creditas.