Článek
Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek ponechala již pojedenácté úrokové sazby beze změny, a to v situaci, kdy z domácí ekonomiky přicházejí data naznačující, že se české hospodářství ochlazuje.
Klíčová dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na úrovni sedmi procent, kde ji centrální banka drží od loňského června, kdy uzavřela cyklus utahování měnové politiky, během kterého od června 2021 zvedla hlavní sazbu celkem o 6,75 procentního bodu.
Bankovní rada rozhodla o ponechání úrokových sazeb beze změny poměrem pěti hlasů ku dvěma, výsledek hlasování s konkrétními jmény radních zveřejní banka až v rámci zápisu ze zasedání příští pátek.
Guvernér Aleš Michl po zasedání uvedl, že rizika budoucího vývoje a nejistoty, které výhled doprovázejí, se bankovní radě jeví jako „výrazné“ a jdoucí proinflačním směrem. Podle Michla je proto namístě striktní postoj, zejména kvůli tomu, že inflace v posledních třech měsících roku dočasně přeruší sestupný trend kvůli srovnávací základně ovlivněné cenami energií.
Koruna na rozhodnutí ČNB reagovala posílením zhruba o 15 haléřů, a poprvé od začátku října se podívala pod úroveň 24,50 za euro.
„Chceme zabránit tomu, aby se inflační očekávání adaptovala na tuto dočasně zvýšenou inflaci. Chceme demonstrovat, že chceme být přísní a nedovolíme, aby se inflační očekávání dále rozjela, a aby v ekonomice vznikla mzdová spirála a chceme si být jistí, že inflace doopravdy příští rok klesne,“ řekl Michl po zasedání.
Guvernér Michl kromě apelu na „mzdovou zdrženlivost napříč ekonomikou“ zmínil také fiskální politiku, která by mohla být proinflačním rizikem, zejména pokud by vláda Petra Fialy zachovala její prorůstové nastavení po delší dobu.
„Bankovní rada konstatuje, že podmínkou dlouhodobé cenové stability jsou zodpovědná rozpočtová politika a umírněný mzdový vývoj. Cesta k dlouhodobě nižší inflaci tedy vede i přes snižování deficitu státního rozpočtu,“ řekl Michl.
Dům jestřábů
Michl ponechal bez konkrétní odpovědi otázku na možnost, že by centrální banka posunula datum prvního měnově-politického zasedání v příštím roce, které se obyčejně odehrává v prvních únorových dnech, až na dobu, kdy budou známa čísla o lednové inflaci. Zároveň ponechal otevřenou i možnost, že by první snížení sazeb mohlo přijít ještě letos.
„Ohledně prosincového jednání, obě dvě možnosti jsou otevřené, jak stabilita, tak snížení sazeb. Pokud bankovní rada vyhodnotí data, která přijdou (do zasedání 21. prosince) tak, že proinflační rizika pominou, tak pak je možnost snížit sazby. Zatím chceme být jestřáby, zatím platí, že chceme být co nejdéle přísní, co to půjde,“ řekl Michl.
Poslední čísla hlavních ekonomických ukazatelů přitom naznačovala, že by centrální banka mohla měnovou politiku uvolnit už nyní. Inflace měřená meziročním růstem spotřebitelských cen v září zpomalila na 6,9 procenta, hrubý domácí produkt však ve třetím čtvrtletí meziročně klesl o 0,6 procenta. Podle analytiků je možné, že sazby banka sníží v prosinci.
„Dnešní dva hlasy v Bankovní radě pro snížení sazeb naznačují, že začátek cyklu uvolňování měnové politiky je velmi blízko. Snížení na prosincovém zasedání je představitelné za předpokladu, že s ním nebudou v rozporu data, která v mezidobí vyjdou,“ uvedl například hlavní ekonom UniCredit Pavel Sobíšek.
Potemnělý výhled
Centrální banka v pravidelné aktualizaci makroekonomické předpovědi snížila výhled letošního výkonu domácího hospodářství do záporných čísel a čeká pokles hrubého domácího produktu (HDP) o 0,4 % namísto nepatrného růstu o 0,1 % ze srpnové prognózy.
U inflace centrální banka sice nadále očekává, že se v příštím roce bude pohybovat poblíž cíle stanoveného na 2 %, ale zvedla odhadovanou úroveň průměrného tempa růstu spotřebitelských cen na 2,6 % z 2,1 %.
Podle bankovní rady doprovázejí výhled nejistoty kolem dalšího vývoje války na Ukrajině, konfliktu mezi Izraelem a hnutím Hamás, cen energií, a také budoucího nastavení měnové politiky v zahraničí.
Pokud jde o klíčová centra měnové politiky ve světě, jimiž jsou Evropská centrální banka, americký Fed a Bank of England, postupuje s nimi ČNB zatím v souladu. Ve všech třech případech totiž ponechali tamější centrální bankéři úrokové sazby minulý a tento týden beze změn.
S tím kontrastuje vývoj v regionu střední Evropy, kde se mezitím měnová politika začala uvolňovat. Národní banka Polska snížila hlavní úrokovou sazbu ve dvou krocích v září a říjnu celkem o 100 bazických bodů na současných 5,75 %. Maďarská národní banka šla letos se sazbami dolů mnohem výrazněji, hlavní sazbu srazila od května celkem o 625 bazických bodů na nynějších 12,25 %.
