Článek
Průměrná česká hypotéka se v lednu nabízela s úrokem těsně pod pět procent. A na této úrovni zřejmě ještě nějakou dobu zůstane.
Bankovní rada ČNB totiž ponechala základní úrokovou sazbu na úrovni 3,5 procenta. A právě od této sazby se přitom odvíjejí jak úročení spořicích účtů, tak i ceny hypoték a dalších úvěrů.
„Bankovní rada ČNB na svém dnešním jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba (2T repo sazba) tak zůstává na 3,50 %, diskontní sazba na 2,50 % a lombardní sazba na 4,50 %,“ uvedla centrální banka na svých stránkách.
Základní úroková sazba je tak na nynější úrovni od loňského května.
Bankovní rada byla při rozhodnutí o ponechání základní úrokové sazby beze změny na 3,5 procenta jednomyslná, rizika ve směru vyšší i nižší inflace vidí jako vyrovnaná, sdělil po jednání bankovní rady guvernér ČNB Aleš Michl.
Přestože v lednu meziroční inflace zvolnila na 1,6 procenta a podle prognózy ČNB zůstane po celý rok pod dvouprocentním cílem centrální banky, je třeba podle Michla stále udržovat relativně přísnou měnovou politiku.
„Cílem je zajistit, aby celková inflace zůstala stabilizovaná poblíž cíle, i když pominou dočasné faktory, které ji letos snižují,“ řekl. Za poklesem inflace podle něj je převedení plateb za obnovitelné zdroje energie ze spotřebitelů na státní rozpočet.
Ve směru vyšší inflace podle Michla mohou působit pokračující rychlý růst mezd, dodatečný růst výdajů veřejného sektoru nebo zrychlení růstu množství peněz v ekonomice kvůli úvěrování domácností a vládních institucí.
Naopak ve směru nižší inflace může působit silnější kurz koruny nebo slabší hospodářský výkon některých evropských zemí. Nejistotou pro výhled zůstává vývoj války na Ukrajině.
Někteří členové bankovní rady již nyní signalizují, že by letos mohly jít úroky dolů a na konci roku by se mohla sazba pohybovat na úrovni tří procent. Například viceguvernér Jan Frait v rozhovoru pro agenturu Reuters uvedl, že se bankovní rada může zabývat otázkou mírného snížení – především v reakci na vnější faktory a vývoj v zahraničí.
Podle člena rady Jana Procházky chce ČNB počkat na jasnější signály, že inflační tlaky skutečně slábnou. Uvedl to v rozhovoru pro agenturu Bloomberg.
„Česká ekonomika zůstává v relativně dobré kondici. Solidní výkon podporuje růst reálných mezd a spotřebu domácností, která je hlavním tahounem ekonomiky. Tento vývoj se promítá do stále silného růstu cen služeb. Pokud by centrální banka chtěla v budoucnu sazby skutečně snižovat, potřebovala by vidět buď rychlejší růst produktivity, nebo zpomalení mzdové dynamiky,“ uvedl pak hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel.
„Inflace sice zůstává relativně nízká, což by mohlo nahrávat úvahám o dalším snižování sazeb, avšak opatrnost ČNB – zdá se – zatím převažuje,“ uvedl analytik OVB Allfinanz Michael Opočenský.
Podle něj tak vyvstává otázka, zda si na pokles sazeb budeme muset ještě počkat. Na konci loňského roku se mluvilo o možném začátku růstu hypotečních sazeb, v praxi však zatím sledujeme spíše jejich stagnaci.
„Jen těžko si vybavuji situaci, kdy by hypoteční marketingové akce startovaly už v lednu. Osobně se domnívám, že pokud se podaří udržet inflaci pod inflačním cílem, mohly by hypotéky v polovině roku mírně zlevnit. Prostor pro pokles nebude velký, ale přiblížení ke čtyřem procentům by mohlo být reálné,“ myslí si analytik.
