Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Česká národní banka ve středu opět zvýší úrokové sazby. Na tom se shodne většina odborníků a avizovali to i členové rady. Otázkou ale je o kolik. Ve hře je totiž dokonce zcela reálný scénář, že bankovní rada posune sazby výše až o rekordní hodnotu 1,25 procentního bodu. Tím by se základní sazba dostala na sedm procent. Takový krok opět zásadně zdraží hypotéky a další půjčky jak pro občany, tak pro firmy.
Výrazným zvýšením sazeb se bude bankovní rada ČNB snažit zakročit proti vysoké inflaci, která v květnu meziročně stoupla o 16 procent, tedy nejvíce od roku 1993.
Bude to přitom poslední měnově politické jednání bankovní rady ve „starém“ složení. Prezident Miloš Zeman totiž začátkem měsíce jmenoval nové členy bankovní rady ČNB. Konkrétně pak Evu Zamrazilovou, Karinu Kubelkovou a Jana Fraita. Ti v radě od července nahradí Tomáše Nidetzkého a Vojtěcha Bendu. Dosavadního guvernéra Jiřího Rusnoka pak vystřídá v květnu jmenovaný Aleš Michl.
Podstatnou otázkou také je, jak se k vysoké inflaci v budoucnu postaví nové složení bankovní rady, které zasedá v srpnu. Obecně se očekává, že k dalšímu růstu sazeb zaujme rezervovanější postoj.
Nově jmenovaný guvernér ČNB Aleš Michl totiž již dříve avizoval, že je odpůrcem zvyšování sazeb a na prvním srpnovém zasedání pod jeho vedením navrhne jejich ponechání na stávající úrovni.
V současné, staré, sedmičlenné bankovní radě je s dalším členem Oldřichem Dědkem v tomto názoru v menšině. Noví členové a povýšení Michla do čela centrální banky ale poměr sil pravděpodobně změní.
Na svém posledním měnovém zasedání počátkem května bankovní rada ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta, tedy na nejvyšší úroveň za víc než 20 let. Šlo přitom o šesté nadstandardní zvýšení sazby o více než 0,25 procentního bodu za sebou. Mluví se také o tom, že současná rada využije své poslední zasedání k co největšímu zvednutí sazeb, aby už nyní eliminovala mnohem opatrnější politiku svých nástupců.
Razantní zvýšení
Trhy nepochybují, že sazby půjdou ve středu opět nahoru. Otázkou však je, jak moc se centrální bankéři odhodlají být přísní. Ve hře jsou dva hlavní scénáře. Zvýšení základní úrokové sazby o jeden procentní bod nebo o více než jeden procentní bod, což je podle analytiků pravděpodobnější.
„Čekám výraznější posun směrem vzhůru, ne však primárně proto, že zasedá staré složení bankovní rady, které by snad chtělo nastavit vyšší laťku, i když vyloučit to nelze. Jako hlavní důvod ale vidím zvýšení proinflačních rizik vzhledem k poslední prognóze ČNB,“ komentuje hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
S tím souhlasí i hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek. „Nevím, jestli bude chtít staré složení bankovní rady taktizovat, nicméně dokážu si velmi snadno představit, že i nová bankovní rada bude dotlačena k dalšímu navýšení sazeb,“ říká Dufek.
„Přeci jen koruna neposiluje a nebrzdí inflaci, naopak ČNB musí na trhu hlídat, aby koruna neoslabila. To není konstelace na udržování sazeb ani na jejich snižování. Zvláště když ve světě kolem nás sazby rostou také,“ tvrdí ekonom a předpokládá, že bankovní rada ČNB zvýší ve středu sazby o 1,25 procentního bodu. Hlavním důvodem je podle něj vysoká inflace, která se nachází výrazně nad prognózou a její výhled se dále zhoršuje.
Hlavními proinflačními faktory jsou podle Bureše z Patria Finance vyšší květnová inflace o více než procentní bod oproti poslední prognóze, druhým je slabší koruna proti poslední prognóze, třetím faktorem je pak vyšší inflace v eurozóně. „Tyto okolnosti zřejmě povedou k výraznému zvýšení úrokových sazeb, přičemž očekávám posun o 1,25 procentního bodu,“ říká Bureš.
„Velkou otázkou je, jaká přijdou inflační čísla za červen a červenec. Je pravděpodobné, že v červnu dosáhneme vrcholu inflace nad 17 procenty a následné zvolnění v druhé polovině roku bude velice mírné. V situaci, kdy sazby v zahraničí půjdou nahoru agresivněji, než jsme očekávali, je celkem pravděpodobné, že obměněná bankovní rada dostane novou srpnovou prognózu, která bude vyžadovat další růst sazeb,“ tvrdí ekonom.
Z pohledu trhu podle něj bude zásadní, jak bude probíhat komunikace mezi odborným aparátem ČNB a novou bankovní radou. „Je pravda, že sedmiprocentní sazby jsou už hodně vysoko, ale vidím jako celkem pravděpodobné, že nová bankovní rada bude trhy dotlačena do dalšího zvyšování,“ dodává Bureš.
Podle Tomáše Volfa ze společnosti Citfin jsou ve hře dva hlavní scénáře. Tím prvním je zvýšení sazeb o jeden procentní bod. „Trhy kalkulují s tím, že by ČNB mohla zvednout sazbu na 6,75 procenta. Tomu by napovídal především fakt, že pod taktovkou nového guvernéra Michla nebudou mít jestřábi na růžích ustláno a tendence a ochota bankovní rady pokračovat ve zvedání sazeb bude nižší,“ říká.
Druhým scénářem je pak podle něj navýšení o více než jeden procentní bod. „Vcelku reálná je také možnost ještě prudšího zvýšení sazeb až k sedmi procentům. Tato hranice se zdá být na první pohled už mimo rámec, ve kterém se ČNB pohybovala desetiletí, ale situace zdaleka není normální a vyžaduje tvrdá opatření. Proto je naprosto reálné, že sazby vzrostou dokonce nad tuto hranici,“ tvrdí Volf.
„Pokud by ČNB šla až na 7,25 procenta, jednalo by se o jasný signál trhům, že odhodlanost bojovat s inflací je velmi silná. Poslední zasedání ve starém složení bude chtít možná zvýšit sazbu ‚do foroty‘. Tento krok by zároveň uvolnil ruce právě novým členům rady, kteří se budou moci opřít o vyšší sazby a tlak na další zvedání nebude takový,“ říká analytik.
Naopak zvýšení sazeb o méně než jeden procentní bod vidí jako nereálné. „Pokud by k tomuto scénáři došlo, dalo by se to číst jako určité vítězství nového vedení bankovní rady a de facto jako její první rozhodnutí (i když ve starém složení). Pro trhy by to znamenalo negativní signál, že ochota ČNB řešit inflaci sazbami se podstatně vyčerpala,“ dodává Volf.
Středečního jednání bankovní rady se zúčastní všech sedm jejich členů. Samotné rozhodnutí o úrokových sazbách padne ve 14:30 a do byznysového pořadu Agenda jej přijde okomentovat bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.
