Článek
Několik dní poté, co americký prezident Donald Trump oznámil uvalení cel na mexické a kanadské zboží, Bílý dům sdělil, že účinnost opatření se o měsíc odkládá. Trump se tak rozhodl poté, co v pondělí telefonoval s představiteli obou zemí, kteří přijali závazky k posílení bezpečnosti.
Země tak reagovaly na Trumpovy snahy zajistit bezpečné hranice země a omezit příliv imigrantů. „Právě jsem mluvil s mexickou prezidentkou Claudií Sheinbaumovou. Byl to velmi přátelský rozhovor, v němž souhlasila s okamžitým dodáním 10 000 mexických vojáků na hranici oddělující Mexiko a Spojené státy,“ napsal Trump v pondělí na sociální síti Truth Social, již vlastní.
Členové mexické Národní gardy mají stejný úkol jako Kanada – zamezit nelegální migraci a přerušit dodávky drog, zejména fentanylu, do Spojených států. Kanadský premiér Justin Trudeau plánuje do ochrany hranic investovat 1,3 miliardy dolarů, nasadit drony či vrtulníky a vypořádat se s tamními drogovými kartely.
„Kanada souhlasila, že zajistí, abychom měli bezpečnou severní hranici, a konečně ukončí smrtící metlu drog, jakou je fentanyl, které proudí do naší země a zabíjejí statisíce Američanů, přičemž ničí jejich rodiny a komunity po celé naší zemi,“ napsal Trump.
Dle americké stanice CNN činí přitom podíl kanadského fentanylu na celém objemu drogy zabavené na amerických hranicích jen dvě desetiny procenta.
Vše záleží na odvetě, míní analytik
„Odkladem cel získaly oba státy čas k vyjednávání a nastolení nějakého ,dealu’, který bude oboustranně vyhovující. Trump si tím trochu snížil kredibilitu, protože skutečně ukazuje, že to jsou výhružky spíše než pevně dané pravidlo a že to může velmi flexibilně měnit, jak se mu zlíbí,“ řekl pro SZ Byznys analytik BH Securities Timur Barotov.
Odložení cel ovšem nemusí nutně znamenat, že k nim nakonec vůbec nedojde, míní analytik. „Nemyslím si, že je odloží úplně, protože z toho chce mít nějaký peníz, ale možné je opravdu cokoli - v jeho podání.“
„Například během svého prvního inauguračního dne zmínil něco ve smyslu, že by byl ochoten zavést menší cla na Čínu, pokud Americe prodají polovinu TikToku. Takže zase, je to vyjednávací taktika. Pokud nějaká země bude dělat velké ústupky před Trumpem, je možné, že cla budou nízká, nebo žádná,“ dodal.
Pokusy o odvetu by ovšem mohly způsobit ještě silnější úder. „Naopak pokud se bude někdo až moc vzpírat jeho podmínkám, obchodní válka se může roztočit docela rychle. Mexiko očividně musí spolupracovat s Trumpem, protože pro ně je export do USA významný kus ekonomiky,“ vysvětlil Barotov.
Navrhovaná cla mají být 25procentní. Výjimku by měly mít kanadské energetické suroviny, na něž by se vztahovala 10procentní sazba. A novým clům ve výši 10 procent se nevyhnula ani Čína. Na tu se ovšem Trumpův odklad nevztahuje a opatření začala platit v úterý.
Peking tak oznámil, že na řadu amerických výrobků zavádí odvetná cla, a to včetně 15procentního tarifu na uhlí a zkapalněný zemní plyn a 10procentního cla na ropu a zemědělské stroje. A bránit se navzdory dočasné dohodě bude jak Kanada, tak Mexiko. Například kanadské ministerstvo financí krátce po sobotním oznámení cel uvedlo, že země plánuje zavést 25procentní cla na americké zboží v hodnotě 155 miliard dolarů.
Hrozba cel pobouřila i běžné Kanaďany. Ti si na sociálních sítích dle agentury AP News začali vyměňovat tipy na alternativy amerického zboží. Premiér státu Ontario Doug Ford obratem oznámil plán na omezení prodeje amerického alkoholu v tamních restauracích a obchodech. A Americká cestovní asociace spočítala, že pokud by Kanaďané kvůli nesouhlasu s kroky Washingtonu omezili cesty do Spojených států, země by přišla o více než dvě miliardy dolarů, jež by jinak turisté v zemi utratili.
Jak se dopady cel projeví na ekonomickém stavu zemí, závisí dle analytika právě na odvetných opatřeních.
„Pokud například USA uvalí na Čínu 20procentní clo a Čína se nebude bránit, všechno to zaplatí Čína a tržní mechanismus povede k tomu, že juan oslabí oproti USD, čímž se znovu zatraktivní čínský export a inflace nebude téměř žádná. Pokud se bude Čína bránit a zavádět seriózní odvetná opatření, odnesou si to obě země a může to zvýšit inflaci,“ popsal Barotov.
V tom dle něj tkví riziko obchodních válek. Ve finále totiž omezováním mezinárodního obchodu nakonec obě strany chudnou. „A jakmile jedna strana zavede opatření, které se mohou druhé straně zdát ,nefér’, tak ta druhá strana může být donucena zavést nová opatření, aby neztratila svoji tvář, a takhle to může pokračovat velmi dlouho,“ nastínil možnou podobu celní války.
Nová cla kromě úrovně ekonomiky zasažených zemí ovšem ovlivní i americké spotřebitele. A to si uvědomuje i Trump. „Mohlo by dojít k nějakému dočasnému, krátkodobému narušení a lidé to pochopí,“ uvedl prezident v pátek. „Ale cla nás udělají velmi bohatými a silnými – a s ostatními zeměmi budeme zacházet velmi spravedlivě,“ dodal.
Dle hlavního ekonoma americké poradenské společnosti RSM Joea Brusuelase letos Spojené státy pravděpodobně neupadnou do recese, ale cla sníží ekonomický růst, zvýší ceny a náklady na vládní půjčky, což způsobí i vysoké úrokové sazby.
„Pokud nedojde k žádnému řešení, dopad na americkou ekonomiku bude značný,“ uvedl ekonom pro web OPB.org. „Růst se oproti průměru 2,9 procenta za poslední tři roky výrazně zpomalí, protože se zvýší inflace a úrokové sazby. Výnos desetiletých státních dluhopisů, který se v současnosti pohybuje kolem 4,5 procenta, by se mohl vyšplhat do pásma mezi 4,75 procenta a pěti procenty,“ dodal.
Jak uvedl Barotov, americký tržní mechanismus by mohl vykompenzovat většinu cel a inflace by nemusela mít tak silné dopady. „Například v roce 2018, když Trump zavedl cla na Čínu, tak to tak bylo, kurz to z velké většiny kompenzoval a inflace z toho nebyla vůbec žádná,“ popsal.
„Dá se říct, že v jisté míře toto trh už dopředu ocenil tím, že dolar výrazně posílil oproti všem světovým měnám. Tím již teď pro USA zlevnil dovoz veškerého zboží ze všech zemí. Po zavedení cel ty měny dotčených zemí budou oslabovat ještě více a kompenzovat tím cla,“ dodal Barotov.
Trump cla zavádí i navzdory trvající dohodě o volném trhu mezi USA, Kanadou a Mexikem (USMCA), která platí od roku 2020 a kterou inicioval prezident Trump ve svém prvním volebním období. Dohoda navazuje na předchozí Severoamerickou dohodu o volném trhu (NAFTA).
Ačkoliv USMCA cla nedovoluje, Trump tento zákaz obejít může. „Jednou z možností je výjimka pro národní bezpečnost podle zákona o rozšíření obchodu, která umožňuje cla, pokud dovoz ohrožuje bezpečnost USA,“ vysvětlil Barotov.
„Další variantou je Zákon o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích (IEEPA), který umožňuje prezidentovi omezit obchod během vyhlášeného stavu nouze, například kvůli bezpečnosti hranic. Mohl by také využít sekci 301 zákona o obchodu z roku 1974, která umožňuje cla proti nekalým obchodním praktikám,“ dodal.
Cla i za Atlantikem?
Dle Barotova lze očekávat zavedení cel i na další země. „Scénář, ve kterém cla nezavede žádná, je ten, kdy mu za to protistrana udělá dostatečně lukrativní ,úplatu’. Což neočekávám, že ty země budou dělat. Teď vidíme, že se tomu země spíše snaží bránit, ale je příliš brzo na to soudit. Je něco jiného veřejně říkat ,oplatíme mu to’, a pak skutečně s Trumpem jednat za stolem a vědět, že zavedení cel může poškodit voličskou základnu daného politika,“ míní Barotov.
Trump nedávno pohrozil tím, že chce cla zavést i na zboží dovážené z Evropy. A Evropa by odpověděla recipročně. Například německý kancléř Olaf Scholz řekl, že Evropská unie je dostatečně silná na to, aby reagovala na jakékoli americké obchodní poplatky, avšak „cílem by mělo být, aby věci vyústily ve spolupráci,“ řekl deníku The Guardian.
„Zda mu to bude fungovat, nebo ne, z velké části bude záviset na tom, jak zareaguje trh a ovlivněné země. Ten příjem bude maximálně několik stovek miliard, ale spíše méně, takže státní pokladnu to významně neovlivní. Navíc pouze za předpokladu, že ty země si to nechají líbit a nezačnou oplácet jinými škodlivými opatřeními,“ uzavřel analytik.
