Článek
Skončila měsíční lhůta, kterou dal pod hrozbou uvalení pětadvacetiprocentních cel prezident USA Donald Trump svým sousedům Kanadě a Mexiku, aby zastavily příval nelegálních uprchlíků a drogy fentanyl na území Spojených států.
Hlava Bílého domu zavedla již na začátku února desetiprocentní clo na Čínu. Na tuto daň v úterý navázal Trump dalšími desetiprocentními tarify. Dle jeho předchozích vyjádření by mohla cla vůči Číně vyšplhat až na 60 procent.
„Nemůžeme dovolit, aby tato pohroma nadále poškozovala USA. Proto dokud se nezastaví nebo nebude vážně omezena, navrhované tarify, které mají vstoupit v platnost čtvrtého března, skutečně začnou platit, jak je naplánováno. Stejně tak bude k tomuto datu na Čínu uvaleno dodatečné desetiprocentní clo,“ napsal republikánský prezident na svou sociální síť Truth Social.
Vyhlídka na eskalaci cel již v tuto chvíli zneklidňuje světovou ekonomiku a spotřebitelé vyjadřují obavy ze zvýšení inflace.
„Počínající celní roztržka bude mít velice negativní důsledky na celá odvětví průmyslu ve Spojených státech, i v Kanadě a Mexiku. Jedním z nejzasaženějších průmyslů bude automotive. Dodavatelský řetězec tohoto odvětví je ale tak propojený, že než se auto složí, součástky několikrát přejedou hranice. Takže zavedení cel ani v tomto ohledu nedává smysl,“ říká pro SZ Byznys česko-americký ekonom Jan Švejnar.
Kanadský premiér Justin Trudeau uvedl, že jeho země investovala více než miliardu kanadských dolarů do zlepšení bezpečnosti na hranicích, aby zamezila pašování fentanylu. Dodal, že ministři a úředníci jeho vlády jsou ve Washingtonu a snaží se vyjednat zmírnění dopadů sporu.
„Pokud jde o fentanyl, neexistuje pro Spojené státy na hranicích s Kanadou žádná mimořádná situace, a právě to v tuto chvíli demonstrujeme. Pokud budou Spojené státy pokračovat a zavedou cla, již jsme se podělili o podrobnosti našeho plánu. Ale nechceme být v takové pozici,“ řekl Trudeau v Montrealu. Na americké zboží v hodnotě 155 miliard kanadských dolarů budou od úterý uvalena cla 25 procent.
V první fázi podle premiéra Ottawa zavede dovozní poplatky na zboží v hodnotě 30 miliard kanadských dolarů, za tři týdny pak na zbývajících 125 miliard. Opatření budou platit tak dlouho, jako ta americká, dodal premiér.
Podle hlavního ekonoma společnosti XTB Pavla Peterky budou celní roztržkou trpět jak domácnosti, tak firmy.
„V USA budou cítit silné negativní tendence, které se promítnou napříč ekonomikou. Domácnosti pocítí inflační tlaky, což bude mít negativní vliv na jejich reálné příjmy. V důsledku toho může oslabit domácí poptávka, což pocítí firmy. Jako první ty v oblasti maloobchodu. V důsledku toho zpomalí růst ekonomiky,“ vysvětluje postupně padající ekonomické domino expert pro SZ Byznys.
Firmy budou podle něj trpět, protože celé spektrum zboží a služeb dovážené do USA, vlivem cel podraží. „Plné promítnutí vyšších nákladů do cen nebude v řadě případech možné, a tak budou minimálně v krátkém období klesat marže. Minimálně do té doby, než se podaří najít alternativního dodavatele z domácího trhu nebo z trhu, kde cla nejsou uvalena. Řada dlouhodobě budovaných obchodních vztahů tak bude omezena či úplně zpřetrhána,“ dodává.
Odkud proudí drogy
Mezi Kanadou a Mexikem existují značné rozdíly v rozsahu pašování drog. Američtí celníci během posledního rozpočtového roku zabavili na kanadských hranicích necelých 20 kilogramů fentanylu, zatímco na mexických hranicích přes 9,5 tuny.
Ze všech průmyslových odvětví, která jsou závislá na severoamerickém obchodu, by největší dopad mohl mít na automobilový průmysl. Na Kanadu a Mexiko připadá téměř polovina amerického dovozu a vývozu automobilů a ještě větší podíl obchodu s karoseriemi a autodíly. Výrobci automobilů tvrdí, že díly a vozidla, která jsou dle stávající smlouvy o volném obchodu osvobozena od cla, by měla i nadále překračovat hranice bezcelně.
„Naši američtí výrobci automobilů, kteří v USA investovali miliardy, aby splnili tyto požadavky, by neměli mít narušenou konkurenceschopnost cly, která zvýší náklady na výrobu vozidel ve Spojených státech a zbrzdí investice do americké pracovní síly,“ řekl listu NY Times Matt Blunt, prezident American Automotive Policy Council, jež zastupuje General Motors, Ford Motor a Stellantis.
Čína v reakci podle agentury Reuters uvedla, že za týden začne uplatňovat cla 15 procent například na drůbeží maso, pšenici či kukuřici z USA, 10 procent pak třeba na sóju a další produkty.
Donald Trump v reakci na své sociální síti Truth Social vyzval farmáře, aby se připravili na to, že budou vyrábět a prodávat zemědělské produkty v USA. Další cla chce zavést 2. dubna.
Trumpův příspěvek, který naznačuje zavedení cel na dovoz zemědělských produktů.
Hrozba dle analytiků ztěžuje automobilkám plánování, protože navrhnout nový vůz a vybavit továrnu pro jeho výrobu trvá obvykle čtyři roky nebo déle. Společnosti nemohou rychle přesunout výrobu do USA a budou muset přenést cla na zákazníky, což zvýší ceny automobilů o tisíce dolarů. „Nemusíte být odborníkem na automobily, abyste viděli, jak škodlivé to bude,“ řekl John Helveston, odborný asistent na Univerzitě George Washingtona, který vyučuje inženýrský management.
Švejnar vidí hlavní problém používání cel jako politické páky v tom, že Donald Trump nedokáže domyslet všechny ekonomické důsledky.
„On nerozumí ekonomice mezinárodního obchodu ve smyslu, že podceňuje negativní dopad, který budou mít cla. Například požadavek na úplně vyrovnanou obchodní bilanci ve všem nedává smysl. Stačí, když prostě máme přebytek někde a schodek zase někde jinde a nemusí to být s každou zemí jedna ku jedné. Není v tomto znalý teorie mezinárodního obchodu a zřejmě si nedá poradit od svých poradců,“ vysvětluje expert.
Trumpovo jednání odsuzují i špičky amerického byznysu. Investor a miliardář Warren Buffett označil v rozhovoru pro americkou CBS tarify za „svého druhu válečný akt“. Podle něj také zvýší tarify ceny pro spotřebitele. „Zoubková víla je nezaplatí,“ uvedl miliardář během rozhovoru.
Češi na ráně
V tarifním hledáčku amerického prezidenta je ale i Evropská unie a Trump hodlá na zboží ze starého kontinentu uvalit až 25 procentní daň. Dle ratingové agentury S&P Global plánovaná cla na dovoz nejvíce dolehnou na Českou republiku, Slovensko a další země v regionu střední Evropy právě kvůli tarifu na německý automotive, na nějž jsou ostatní země navázané.
„Jestliže by došlo k tomu, že by Spojené státy opravdu uvalily pětadvacetiprocentní clo na zboží EU, tak si myslím, že Evropě nebude zbývat nic jiného, než se vyjednáváním vyhnout celní válce,“ říká Švejnar.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa zatím neoznámila, kdy chce cla uvalit, ale až se tak stane, omezí to zřejmě hospodářský růst celé střední Evropy, a tím se i zhorší její současné rozpočtové problémy, uvedla S&P Global.
Zatímco přímá obchodní expozice střední a východní Evropy vůči Spojeným státům je omezená, růstové vyhlídky zřejmě utrpí právě přes německý automobilový sektor. „To se týká zejména Česka, Maďarska, Slovenska, Slovinska a Rumunska,“ uvedla S&P Global. Upozornila, že vývoz strojů a dopravních prostředků do Německa tvoří více než desetinu celkového vývozu těchto zemí.
Středoevropské země patří mezi ty státy EU, jež jsou nejvíce závislé na zahraničním obchodu. Z údajů Eurostatu za rok 2023 vyplývá, že export jako podíl na produkci se pohybuje od 92 procent na Slovensku do 69 procent v České republice. Pouze Rumunsko je s 39 procenty pod průměrem EU.
Polsko, které má největší ekonomiku ve středoevropském regionu, bude problémům patrně vystaveno méně, díky nižší závislosti na vývozu automobilů, velkému vnitřnímu trhu a příjmu miliard eur z fondů EU na obnovu.
Analytik společnosti Capital Economics Nicholas Farr uvedl, že 25procentní clo na zboží z EU by růst hrubého domácího produktu ve střední Evropě v průměru snížilo asi o 0,5 procenta. To je více než se dosud předpokládalo.
Americká cla by tak mohla zpomalit hospodářské oživení v regionu, kde se růst prudce zpomalil už v předchozích letech. Po ruské vojenské invazi na Ukrajinu v roce 2022 se zde prudce zvedla inflace a další komplikací jsou problémy v Německu, jež je pro tyto země hlavním obchodním partnerem.
V globálním kontextu má Unie další „autoproblém“, kterým je klesající čínská poptávka po německých vozech. To bude mít na růst ve střední Evropě pravděpodobně větší vliv než americká cla. Prodej německých automobilek Volkswagen, Mercedes a BMW tvořil v případě Spojených států 10 až 15 procent, v Číně však představoval asi třetinu jejich celkového prodeje.
Aktualizace: do textu jsme doplnili vyjádření analytika
