Článek
Druhá největší ekonomika na světě v posledních dvou měsících klopýtá. To by mohlo, vzhledem k její důležitosti, znamenat další potíže pro trh Evropské unie, který je s Čínou úzce provázán.
Index nákupních manažerů (PMI), který se obecně používá jako měřítko hospodářské aktivity, klesl v Číně v listopadu na 49,4 bodu z říjnových 49,5 bodu, ukázala ve čtvrtek data Národního statistického úřadu Číny. Ačkoli se jedná o nejmenší možné snížení, jeho význam spočívá ve dvou bodech.
Zaprvé, čekal se vzestup indexu na 49,7 bodu. Zadruhé, hodnota pod 50 body značí smršťování ekonomické aktivity, a listopadový výsledek tak znamená, že tento negativní trend zrychlil, byť mírně, namísto toho, aby se zpomalil nebo dokonce přehoupl do pásma expanze. V letošním roce dosáhl čínský PMI hodnoty vyšší než 50 bodů jen čtyřikrát – v každém měsíci prvního čtvrtletí a pak v září.
Čínská ekonomika by měla letos podle prognózy Mezinárodního měnového fondu stoupnout o 5,4 procenta, v roce 2024 pak MMF čeká zpomalení růstu na 4,6 procenta.
Na Číně záleží
Podle ekonomů data naznačují dopad slabšího hospodářského výkonu klíčových odběratelů čínského zboží. „Domácí trh nedokáže nahradit ztráty v Evropě a ve Spojených státech. Data ukazují, že továrny méně vyrábějí a nabírají méně lidí,“ uvedla pro agenturu Reuters Dan Wang, hlavní ekonomka v Hang Seng Bank China.
V roce 2022 dorazilo na společný trh členských zemí Evropské unie zboží vyrobené v Číně v objemu 626,4 miliardy eur, což představovalo 20,9 procenta celkového dovozu. Číně tak patřila se značným náskokem první příčka. Druhé v pořadí, Spojené státy, dodaly loni celkem 11,9 procenta celkového importu EU.
Vzhledem k tomu, že letos i v příštím roce se v EU čeká spíše slabší hospodářský růst, nezdá se, že by evropští odběratelé mohli v tomto období čínské ekonomice nějak výrazněji pomoci. Podle Národního statistického úřadu Číny je přitom neduživá poptávka tím, co místní podniky trápí především.
„Více než 60 procent výrobních podniků hlásí nedostatečnou tržní poptávku, ta je stále primárním problémem současného oživení a rozvoje,“ uvedl Žao Čching-he, hlavní statistik Střediska průzkumu odvětví zpracovatelského průmyslu v čínském Národním statistickém úřadu.
Podle ekonomky Wang ovšem data o podnikové aktivitě naznačují také existenci jiného problému, o kterém je ale v Číně obtížné diskutovat.
„Data také mohou ukazovat na ztrátu důvěry ve vládní politiku,“ řekla Wang s tím, že zlepšení patrně nelze v dohledné době očekávat, protože pozornost se soustředí na jiné problémy. Přednost teď zjevně má zvládnutí rizika plynoucího ze zadlužování místních samospráv a riziko, které představují regionální banky.
Čínská ekonomika má vliv i na tu tuzemskou. Přestože do Česka nepřipluly miliardy investic naslibované zejména během návštěvy čínského prezidenta a generálního tajemníka Čínské komunistické strany Si Tin-pchinga v Praze na jaře roku 2016, patří Peking mezi hlavní ekonomické partnery.
A ačkoli vztahy s Pekingem v poslední době značně ochladly, zejména s odchodem předchozího prezidenta Miloše Zemana, snaží se česká vláda toto spojení přeci jen oživit. Projevem tohoto úsilí je podle analýzy Seznam Zpráv cesta premiérova poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara, kterého na začátku listopadu v Pekingu přivítal čínský ministr zahraničí Wang I.
