Článek
Čínská energetika vloni zahájila výstavbu uhelných elektráren o výkonu 94,5 gigawattu. To je největší výkon od roku 2015, uvádí zpráva Střediska pro výzkum energií a čistého vzduchu (CREA) a americké neziskové organiazace Global Energy Monitor (GEM).
Tento vývoj vyvolává obavy o schopnost největšího producenta oxidu uhličitého na světě splnit své klimatické cíle. Čína je přitom největším výrobcem solární a větrné energie, dávno předhonila Spojené státy a Evropu, informuje web CNN.
Byť se čínské hospodářství v poslední době potýká s problémy, stále je rychle rostoucí ekonomikou, která spotřebuje ohromné množství elektřiny. Minulý rok Peking obnovil projekt vodní elektrárny na řece Jarlung Cangpo, jež by mohla vyrábět až třikrát více energie než největší přehrada na světě - Tři soutěsky. Ta je přitom dlouhá 600 kilometrů.
Čínská společnost Power Construction Corp odhadla, že by nová elektrárna mohla za rok vyprodukovat 300 TWh elektřiny.
Zatímco vodní elektrárny, byť zásadně mění krajinu a ovlivňují vodní hospodářství v širokém okolí, neznečisťují atmosféru, současný „uhelný“ směr jde opačně.
„Místo toho, aby čistá energie nahrazovala uhlí, je přidávána k závislosti na fosilních palivech,“ píše se ve zprávě.
V posledních třech měsících roku 2024 byla výroba elektřiny z fosilních paliv v Číně vysoká, zatímco využití ostatních energií prudce kleslo. „Vyzýváme Čínu, aby se zdržela zahájení výstavby již schválených uhelných elektráren, aby se předešlo nadměrné výrobě, snížily se emise a dodržely klimatické závazky,“ řekla čínská analytička CREA Čchi Čchin v reakci na nárůst vládních souhlasů ve výstavbě z předchozích let.
Čína se snaží dosáhnout dvou klimatických cílů, jež prezident Si Ťin-pching oznámil v roce 2020. První, vrchol v uhlíkových emisích do roku 2030, už možná Čína splnila, říkají odborníci dle CNN. Dalším úkolem je snižovat a dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2060.
