Článek
Uběhlo víc než deset let od doby, kdy Čína spustila svůj projekt nové Hedvábné stezky nazvaný Pás a stezka. Asijská velmoc se ve snaze zvýšit svůj vliv a využít nevyváženou ekonomickou situaci ve světě půjčila (nejen) rozvojovým zemím více než bilion dolarů.
Největším dlužníkem Pekingu je Pákistán. Ten má na svědomí celou pětinu ze 132 miliard dolarů, které Čína napůjčovala dvacítce největších dlužníků. Nejedná se přitom o celý pákistánský zahraniční dluh. Právě naopak. Závazky vůči Číně představují pouhou desetinu jeho dluhů. V případě Kambodži už dluh vůči Číně představuje necelých 40 %.
Jediný zástupce Evropy na seznamu 20 největších čínských dlužníků je Bělorusko, jehož dluh 3,9 miliardy dolarů vůči asijskému státu tvoří 14 % celkových zahraničních závazků východoevropské země.
Nejčastěji mezi dvacítkou států s významným dluhem vůči Číně najdeme ty, které leží v Africe. Investice do tohoto regionu nejsou pro Čínu nic nového. Jedna z největších světových ekonomik je hladová po energii a surovinách, ty na černém kontinentě našla. Nejedná se přitom o fenomén posledních let, první ekonomické kontakty mezi Čínou a Afrikou pocházejí už z období po druhé světové válce.
Dlouhá desetiletí je tak Afrika spolehlivým dodavatel přírodních zdrojů, na oplátku zde Čína investuje do infrastruktury a sociálních služeb. Například v 70. letech 20. století Čína zaplatila 1860 kilometrů dlouhou železniční trať. Tanzansko-zambijská železnice vede přes nejdůležitější oblast těžby mědi v Africe.
Čína tak dostává měď ze Zambie prostřednictvím železniční sítě, kterou sama vybudovala. Podle tohoto vzoru zaplatila celou řadu dalších infrastrukturních projektů. Dnešní čínsko-africké přátelství je založeno na vzájemnosti, vysvětluje Marina Rudyaková, sinoložka z Ústavu východoasijských studií na univerzitě v německém Heidelbergu.
„Africké země dostávají od Číny podporu ve formě investic, obchodu a rozvojové pomoci. A na oplátku Čína získává politickou podporu, uvedla Rudyaková pro DW. Taková pomoc může být například v rámci hlasování afrických států v OSN, pokud jde o otázky, které jsou pro Čínu důležité.
Studie Nadace Friedricha Naumanna zase odhalila, že Čína v Africe postavila nebo zrekonstruovala více než 15 parlamentních budov a poté zajišťovala jejich údržbu. Francouzský deník Le Monde později přišel se zprávou, že ústřední Africké unie Peking odposlouchával.
