Chytré měření přinese revoluci. Zákazníci ušetří, zní z ministerstva

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Malá krabička bude znamenat zásadní změnu pro českou energetiku. Tzv. chytré elektroměry umožní zákazníkům efektivněji hospodařit s elektřinou, protože budou moci sledovat svou spotřebu v průběhu dne. To s běžným elektroměrem, který měří spotřebu kontinuálně, není možné.

Nový elektroměr dostanou všichni se spotřebou elektřiny nad šest MWh ročně zdarma. Distribuční společnosti je postupně instalují od začátku července. Někteří odběratelé už chytrý elektroměr mají, většinou jde o ty s fotovoltaikou či dobíjecími stanicemi pro elektromobily. Zbytek odběrných míst musí distributoři osadit do tří let.

„Je to revoluční změna, kdy nákupy a následně i vyúčtování není v hodinovém intervalu, ale v 15 minutách. Vyhodnocování dané patnáctiminutovky a zúčtování probíhá hned druhý den, tak jak bylo běžné u hodinové,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys René Neděla, vrchní ředitel sekce energetiky na Ministerstvu průmyslu a obchodu.

Nový způsob měření je však nutný i pro start komunitní energetiky, protože objem sdílené a spotřebované elektřiny bude třeba rychleji vyhodnocovat. Distributoři se tak budou muset vypořádat jak se zákazníky, kterým povinně elektroměr vymění kvůli charakteru spotřeby, ale i s těmi, kteří mají zájem o zapojení do komunitní energetiky.

Start sdílení elektřiny v Česku bude záležet na počtu zákazníků, kteří se od srpna ke sdílení přihlásí, a jak se s nimi distributoři, dodavatelé a nově vzniklá firma Energetické datové centrum (EDC) vypořádají. „Je velmi pravděpodobné, že u menšího počtu zákazníků bude teoreticky už v září sdílení energie možné,“ uvedl Neděla.

Co instalace chytrých elektroměrů pro odběratele s vyšší spotřebou změní v české energetice?

Zákazníci s běžným elektroměrem, který měří kontinuálně, nemohou zjistit, kdy měli nejvyšší odběr a kdy nejnižší spotřebu.

Změny v energetice, jako je rozvoj obnovitelných zdrojů a příchod nových účastníků na trh, kladou v posledních letech daleko větší nároky na měření, na zpracování dat jak o výrobě, tak o spotřebě elektřiny a zároveň i na četnost jejich vyhodnocování. S tím souvisí i možnost, aby zákazníci uzpůsobili svou spotřebu době, kdy je během dne elektřina drahá a kdy naopak levná tak, aby ušetřili.

Jak konkrétně mohou zákazníci s chytřejším měřením snížit své účty za elektřinu?

Když se podíváme na celoevropský trh, vidíme, že se cena během dne mění. Donedávna se dala měřit v hodinových intervalech, ale třeba u fotovoltaik se kvůli intenzitě slunečního záření během jedné hodiny výkon samozřejmě může několikrát snížit. Cena se v rámci hodiny dříve průměrovala a dokonale tak neodrážela situaci na trhu. V 15 minutách je větší pravděpodobnost, že dokážete odhadnout, jestli fotovoltaika bude vyrábět více nebo méně.

Nebo si představte, že máte fotovoltaiku s baterií. Vidíte, že cena na trhu je výrazně nižší než průměr. Pak buď ručně, nebo přes nějaký automatizovaný řídicí systém umíte zařídit, že se v té době začne nabíjet baterie ze sítě, nebo naopak, když je cena je vysoká, vyplatí se třeba využívat elektřina z té baterie či prodávat uloženou elektřinu.

Údaje z elektroměru mohou lidé sledovat průběžně, přizpůsobovat podle nich spotřebu. Jak s nimi mohou pracovat?

Řekl bych, že zákazníci s fotovoltaikou mají v 99 procentech i nějakou aplikaci, kde vidí, jakou mají spotřebu a výrobu, jestli se něco ukládá do baterie, nebo naopak, jestli berou ze sítě. Případně si můžete nainstalovat nějaké zařízení, které bude snímat spotřebu a zákazník si bude data zpracovávat, například v Anglii jsou zařízení, která umožňují odečíst i jiné druhy médií, třeba vodu. A můžete mít centrálně data ze všech měřicích zařízení na jednom místě.

Představte si, že budete mít bojler na teplou vodu. Když bude během dne levná elektřina, tak se vyplatí, aby se ohříval právě v této době ze sítě. Nebo z přehledu spotřeby zjistíte, že se ve špičce zapnul spotřebič, který nepotřebujete. Tomu je možné přizpůsobit chování.

Nyní se fakturace většinou dělá tak, že hodnoty z elektroměru odečítá osobně pracovník distribuční společnosti. To pro lidi s chytrými elektroměry přestane platit?

Ano. Chytrá měřidla dokážou v patnáctiminutovém intervalu měřit spotřebu daného odběrného místa. Zároveň prostřednictvím portálu, který bude poskytovat buď obchodník, nebo distributor, budou zákazníci vědět, jakou mají spotřebu.

Od července také došlo ke změně z 60minutové zúčtovací periody na 15minutovou. Co tato novinka přinese?

Je to revoluční změna, kdy nákupy a následně i vyúčtování nejsou v hodinovém intervalu, ale právě v 15 minutách. Vyhodnocování dané patnáctiminutovky a zúčtování probíhá hned druhý den, tak jak bylo běžné u hodinové. Se zaváděním chytrých měřidel potom můžete vidět data online. Zákazník může vidět, že měl tu největší spotřebu například v nejmenší špičce, kdy byla elektřina nejlevnější.

V kombinaci s dynamickým tarifem (také tzv. spotové tarify, jejichž cena se mění v závislosti na dění na velkoobchodním trhu s komoditami, pozn. red.) tak bude mít možnost upravit svou spotřebu tak, aby některé více energeticky náročné činnosti jako praní prádla, nabíjení auta a další prováděl v době nižší ceny. Díky tomu bude platit méně, než kdyby nejvíce elektřiny spotřeboval v peaku, tedy nejdražších hodinách. Software nebo aplikace, které umí automaticky řídit domácnost a její spotřebu, jsou již dávno na trhu k dispozici.

U neprůběhových měřidel není možné zjistit, jestli zákazník nejvíce kilowatthodin spotřeboval ráno, večer, nebo ve špičce, a tím pádem buď má tarif s fixní cenou, nebo průměrnou cenou za delší období. I kdyby tedy zákazník s neprůběhovým měřidlem uzpůsoboval chování cenovým špičkám, tak benefit pro něj bude minimální.

Ministerstvo průmyslu a obchodu označilo přechod na 15minutovou zúčtovací periodu za důležitý milník v rámci tranzice energetického trhu. Proč je to podle vás tak důležité?

Některé státy už to tak mají, u nás je to revoluce. Zúčtovací perioda se zkrátila na 15 minut oproti 60 minutám. Jeden den se sbírají data a druhý den, než se začne obchodovat, se všechna data zpracují a vyúčtují tak, jak je běžné. Data teď mají čtyřikrát větší intenzitu, protože už nejsou počítány po jedné hodině, ale po čtvrthodinách, je jich čtyřikrát víc. Nicméně čas na zpracování a vyúčtování se neprodloužil. OTE a další opravdu udělali skvělou práci.

Počítáme, že v horizontu několika týdnů už budeme mít statistiky, ze kterých bude vidět, co se v tom systému dělo. Z dlouhodobého hlediska by to měl být jeden z mnoha faktorů, který bude přispívat k tomu, že zákazníci ušetří.

Kdo a co určuje pořadí odběratelů, kteří dostanou chytrý elektroměr dříve než ostatní?

Někteří zákazníci už mají nainstalovaný chytrý elektroměr z minulosti. U těch ostatních si sami distributoři určí harmonogram postupu instalací v příštích třech letech, není jim ale potřeba zvlášť volat nebo je jinak kontaktovat. Analýza ukázala, že od spotřeby šesti megawatthodin za rok je velmi významný přínos, co se týká instalace chytrého měřidla, ve vztahu na náklady, protože dokážete reagovat právě na situaci na trhu.

Jednotliví distributoři mají zpravidla nastavený postup podle toho, zda jde o jednu linku a snaží se ji osadit celou, aby jejich technik nemusel jezdit víckrát do stejné lokality.

Budou spotřebitelé muset o chytrý elektroměr požádat, nebo jej dostanou automaticky?

Dříve to bylo tak, že si zákazník mohl podle zákona říct o chytrý elektroměr a zaplatil ho podle ceny distributora. Teď u zákazníků s roční spotřebou nad šest MWh proběhne instalace zdarma a zákazníci dostanou chytré měření automaticky.

Distributoři si za instalaci nového elektroměru běžně účtují částku za samotnou výměnu a také roční poplatek za jeho provoz. Kterou z těchto položek nemusí odběratelé platit?

Instalace je zdarma. Ale pak musíte platit fixní platbu za odběrné místo, která souvisí i s provozem daného zařízení.

Chytré elektroměry jsou také nezbytné pro ty, kteří se chtějí zapojit do komunitní energetiky a sdílet proud. Musí o ně zažádat?

S rozvojem sdílení od 1. srpna bude spuštěna registrace v rámci Energetického datového centra pro jednotlivé účastníky, kteří budou chtít sdílet proud. Ti mají nárok na průběhové měřidlo. EDC bude postupně od první žádosti posílat jednotlivým distributorům informace o tom, které odběrné místo má zájem sdílet elektřinu. Pokud ještě průběhové měření nemá, distributor ho nainstaluje.

Distributoři tak budou muset skloubit obě varianty – jak instalaci průběhového měření ve vztahu ke sdílení, tak ke spotřebě nad šest MWh ročně. Je to poměrně složité sofistikované řešení, díky kterému by instalace měly probíhat s co největší efektivitou.

Při sdílení elektřiny musí být chytré elektroměry na obou stranách sdílení. Pokud zákazník sdílí elektřinu „sám sobě“ z různých odběrných míst, má nárok na dva chytré elektroměry?

Pokud je někde nainstalovaná fotovoltaika nebo nějaký jiný zdroj, chytrý elektroměr už u toho musí být. Když tento zákazník bude sdílet elektřinu do místa, které není vybaveno chytrým měřidlem, je potřeba ho tam nainstalovat.

Se sdílením elektřiny se budou muset vypořádat i dodavatelé, protože se například změní rozdíl mezi množstvím nakoupené elektřiny a objemem, který obchodník zákazníkovi skutečně dodá. Jaký bude mít sdílení vliv na tuto odchylku?

Když obchodníci nakoupí elektřiny málo, nebo ji naopak překoupí, vznikne odchylka, se kterou se musí vyrovnat. Teď do toho vstoupí ještě problematika sdílení, kdy v nějakém kratším horizontu budete sdílet mezi částí republiky, kde zrovna nesvítí slunce, a místem, kde svítí a fotovoltaiky vyrábějí víc. Dostává se tam poměrně velká nejistota.

I proto byl důležitý přechod na 15minutové měření. Obchodníci budou směřovat k tomu, aby odchylka byla co nejmenší, neboť za ni musí platit. Ale než se na nový systém aklimatizují, bude to nějakou dobu trvat.

Takže náklady obchodníků na odchylku mohou být vyšší než teď?

Teoreticky ano. Jako obchodník nevíte, jestli zrovna dané odběrné místo někomu nepošle elektřinu a naopak, i když se to dá predikovat. Díky měření po 15 minutách ale bude ta nejistota menší. Nějakou dobu si to bude muset určitě sedat.

Někteří obchodníci už předesílali, že produkty pro lidi, kteří budou chtít sdílet elektřinu, mohou být dokonce dražší než ostatní ceníky v jejich nabídce. Měli by tedy lidé počítat s tím, že ze začátku neušetří sdílením elektřiny tolik, jak původně předpokládali?

Na začátku může být problém právě s tou odchylkou. Obchodník s účastníky sdílení má logicky vyšší náklady, ale spotřebitel bude mít benefit v tom, že sdílená komodita bude levnější než na trhu. S tím je úspora spojena především.

Ke sdílení je možné se přihlásit od 1. srpna u Energetického datového centra (EDC). Než žádosti vyhodnotí, bude to trvat. Kdy podle vás spotřebitelé budou moct elektřinu reálně sdílet?

Záleží na tom, jestli zájemci chtějí sdílet elektřinu jako aktivní zákazníci, nebo jako energetické společenství.

Jakmile se odběrné místo aktivního zákazníka úspěšně přihlásí k EDC a distributor mu případně nainstaluje chytrý elektroměr, bude moct elektřinu sdílet. Je velmi pravděpodobné, že u menšího počtu zákazníků bude teoreticky už v září sdílení energie možné. Ale vyúčtování dostanou až následující měsíc.

S energetickým společenstvím je to komplikovanější. Musí ještě před registrací u Elektroenergetického datového centra provést registraci i u Energetického regulačního úřadu, což už je možné teď. Poté je postup obdobný.

Kolik se podle vás ke sdílení energií přihlásí lidí?

Systémy jsou dimenzovány na náběh okolo 100 tisíc za měsíc. Je otázka, kolik zákazníků nebude mít průběhové měření a jak rychle jim je distributoři dokážou nainstalovat.

Pevně věřím, že se to zvládne. Ale třeba v Rakousku, kde sdílení umožňuje legislativa od roku 2017, byl náběh postupný. Je možné, že někdo bude s přihlášením ještě čekat, jiní to budou chtít zkusit hned. Sám jsem zvědavý, jak se s tím EDC a všichni ostatní dokážou vypořádat.