Chřadnoucí hlava ovlivňuje, jak senioři investují. Mohou přijít o úspory

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Populace stárne. Podle projekce Českého statistického úřadu (ČSÚ) budou senioři ve věku nad 65 let tvořit do poloviny století 29 procent obyvatelstva České republiky. Podíl seniorů se tak pravděpodobně zvýší o polovinu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ke konci loňského roku činil 20,5 procenta.

Rozhodující podíl na tomto nárůstu bude mít fakt, že po roce 2040 budou do seniorské kategorie vstupovat příslušníci silných populačních ročníků ze 70. let dvacátého století (mezi nimi například autor tohoto článku).

Vedle zátěže pro státní správu v podobě vyšších nákladů na důchody či zdravotní péči, představuje tento vývoj také riziko pro pomyslné peněženky seniorů a seniorek. S rostoucím věkem se totiž zhoršuje paměť či schopnost správně a včas se rozhodovat. Vzhledem k tomu, že stále více lidí nějakým způsobem investuje, hrozí jim, že neuváženými kroky mohou přijít o nezanedbatelné částky.

Graf, který zveřejnil profesor Andrew J. Scott na síti X, ukazuje, jak klesá schopnost pamatovat si (černá křivka), a srovnává tento sestup s tím, jak lidé svou paměť sami vnímají (červená a zelená křivka). Data pocházejí ze studie University of Chicago, kterou její autoři Fabrizio Mazzonna a Franco Peracchi nazvali „Uvědomují si starší lidé svůj kognitivní sestup? Omyly a finanční rozhodování.“

„Ukazujeme, že starší lidé mají tendenci pokles svých kognitivních schopností podceňovat. Dále ukazujeme, že u lidí, kteří zažívají vážný pokles, ale nejsou si jej vědomi, je pravděpodobnější, že utrpí ztráty na majetku,“ uvádějí autoři studie.

„Naše zjištění podporují názor, že finanční ztráty mezi staršími lidmi, kteří si neuvědomují pokles kognitivních schopností, jsou spíše důsledkem špatných finančních rozhodnutí než racionálně naplňované strategie zbavování se investic,“ píše se ve studii.

Mazonna s Peracchim rovněž upozorňují na to, že tendenci ignorovat kognitivní slábnutí mají právě ti, kdo byli finančně a investičně aktivnější. Ti zároveň zpravidla nashromáždí větší majetek, a proto jsou i jejich možné ztráty hlubší.

Komerční banka, třetí největší finanční ústav v České republice s 2,2 miliony klientů, posuzuje u všech zájemců o investování jejich profil včetně otázek případného rizika. Senioři patří mezi ty skupiny obyvatel České republiky se spíše lepší finanční gramotností neboli mírou toho, jak jsou obeznámeni s fungováním financí a investic.

„Pokud klient projeví zájem o investiční produkty, předložíme mu investiční dotazník a posuzujeme jeho znalosti, zkušenosti, finanční zázemí, investiční cíle, investiční horizont a jeho vztah k riziku v oblasti investic,“ uvádí mluvčí Komerční banky Šárka Nevoralová.

Podle Indexu finanční gramotnosti České bankovní asociace dosahují respondenti v kategorii nad 65 let skóre 59 bodů, stejně jako skupina 50 až 64 let. Předčí tak celkové skóre ve výši 56 bodů.

„Klienti nad 65 let věku bývají velice konzervativní, proto se tato nabídka obvykle týká velmi konzervativních produktů, zejména investičních fondů peněžního trhu, depozitních produktů nebo investičních fondů s garantovaným výnosem,“ uvedla Nevoralová.

Komerční banka podle jejích slov eviduje zhruba 200 000 klientů ve věkové skupině nad 65 let, ovšem počet těch z nich, kdo ještě investují, je „velice nízký“.

Česká spořitelna/Erste, domácí bankovní jednička s více než 4,5 miliony klientů, se k problematice investic a financí seniorů staví podobně.

„Je skutečností, že senioři tvoří významnou část naší klientely. Průměrný profil investora je u nás žena, 56 let, investuje pravidelně (měsíčně) do některého z podílových fondů,“ uvedl mluvčí František Bouc.

Právě pravidelné investování je forma, kterou se snažíme investorům doporučovat. Snižuje riziko chybných či unáhlených investičních pokynů. Klientům poskytujeme pravidelné poradenství, alespoň jedenkrát ročně se snažíme klienty zvát na poradenskou schůzku s bankéřem," uvedl Bouc.