Chaos teprve začne. Otázky a odpovědi, co bude s ruskou a českou ekonomikou

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

V Rusku dnes ráno začala finanční krize, proti níž tamní centrální banka zavedla řadu opatření. Krize vypukla následkem sankcí západních mocností v čele se Spojenými státy a Evropskou unií. Veřejnost západního světa tak reaguje na invazi Ruska na Ukrajinu.

Očekává se, že Moskva zareaguje odvetnými sankcemi. Ve finančním a ekonomickém světě však ruská ekonomika, která je šestkrát větší než česká, nemá proti Západu moc velkou sílu. Sílu má však vojenskou a prezident Putin už vyhrožoval jaderným arzenálem.

Tato eskalace konfliktu není jen následkem finančních sankcí, ale kombinací tří faktorů – ruské vojenské frustrace, stále důraznějšího odhodlání Západu podpořit pozoruhodný odpor Ukrajiny a také samotných sankcí.

Evropané a Američané použili dosud nevídaná opatření. Slíbili, že některé ruské banky vyřadí z bankovního systému SWIFT a přijmou opatření, aby aktiva ruské centrální banky na Západě nemohla být použita k obcházení sankcí.

Odstřihnutí Ruska od SWIFT znamená, že pro ruské banky jako Sberbank, VTB či Gazprombank bude velmi obtížné posílat a přijímat platby ze zahraničí. Opatření ochromí vzájemný obchod. Sankce jsou namířené proti tomu, aby si Rusko ze zahraničí nemohlo nakupovat například technologie a součástky do svých rafinerií a letadel, potraviny a další zboží, které se v Rusku nevyrábí.

Ruské banky mohou peníze posílat i nadále, ale jen s velkými obtížemi či přes nesankcionované banky. Systém SWIFT totiž umožňuje, aby si banky při zahraniční platbě mezi sebou poslaly zabezpečené informace, na jejichž základě je pak platba přijata a zaúčtována.

„Je to nesmírně ostrá sankce, žádný přívlastek není nadsazený. Rusko nutně potřebuje dovozy vyspělých, patenty a ochrannými známkami chráněných technologií a jiného know-how z vyspělých demokratických zemí, aby mohlo vůbec udržovat svou ekonomiku v chodu. Tedy nejen vést válku, ale i jen udržovat ty části ekonomiky, které mu vydělávají peníze z vývozu. Čipy, vyspělou elektroniku, strojírenské komponenty, software, senzory, šifrovací technologie, chemické produkty a další technologie, které potřebuje i pro svůj těžební průmysl, nejen pro vedení války,“ uvedla pro SZ Byznys ekonomka Jana Matesová, bývalá zástupkyně ČR ve Světové bance.

Je třeba dodat, že americké sankce se zatím netýkají plateb za energie, tedy zemní plyn a ropu, které Rusko vyváží a inkasuje za ně dohromady asi třetinu svého rozpočtu. Podle ruského ministerstva financí překročily příjmy z ropy a zemního plynu v roce 2021 původní plány o 51,3 procenta a dosáhly celkové výše 9,1 bilionu rublů (2,47 bilionu korun). Celkové rozpočtové příjmy dosáhly v loňském roce 25,29 bilionu rublů.

Je třeba vyčkat, až podrobnosti sankcí zveřejní Evropská unie. Evropa dováží 40 procent své spotřeby zemního plynu z Ruska a polovina německých domácností používá ruský plyn na ohřev svých domovů.

Příjmy z ropy a zemního plynu devastovanou ruskou ekonomiku zachraňují a nejsou zatím narušeny. Při současných cenách dosahovalo Rusko měsíčního přebytku běžného účtu ve výši přibližně 20 miliard dolarů.

Evropa a Spojené státy se také dohodly, že zmrazí devizové rezervy ruské centrální banky. Rusové nakumulovali rezervy v hodnotě 630 miliard amerických dolarů v minulých několika letech.

Tyto rezervy jim mohou posloužit na intervence proti rublu, který kvůli obavám investorů a odlivu kapitálu z Ruska začal od začátku konfliktu oslabovat. Dnes se propadl zhruba o třicet procent a dolar se obchoduje za 103 rublů. V pátek to bylo 86.

Rusové už minulý týden prodávali část svých rezerv, aby zmírnili pokles rublu. Po zmrazení rezerv v dolarech, eurech a japonských jenech tak nemohou disponovat více než polovinou svých rezerv (řádově v hodnotě přes 300 miliard dolarů). Už nyní v Rusku panuje vysoká inflace (v lednu 8,7 %) a slabý rubl ji ještě zvýší.

Ruský stát bude muset na podporu své měny prodávat zlato a čínské jüany. Zlato také už začal vykupovat od svých občanů. A nařídila také firmám, aby prodaly 80 procent svých příjmů v cizích měnách.

Na podporu kurzu ruská centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu na 20 procent z dosavadních 9,5 procenta. Reaguje tak na riziko devalvace rublu a vyšší inflace, ale pro ekonomiku to bude mít drastické následky, protože se ekonomická aktivita zadrhne.

Takové sankce použily Spojené státy v minulosti proti Íránu, což je však podstatně menší ekonomika. „Centrální banka G20 ještě nikdy nebyla sankcionována. Tohle není Írán. Tohle není Venezuela,“ uvedl pro list Financial Times Josh Lipsky, ředitel Geoekonomického centra Atlantické rady, který dříve pracoval v MMF.

Evropská unie kvůli invazi na Ukrajinu uzavřela svůj vzdušný prostor pro všechna ruská letadla. Spojení z Ruska se tak výrazně Rusku zkomplikovalo.

První hmatatelný dopad už v Česku nastal. V pátek začal run na tuzemskou Sberbank, středně velkou banku, která má vklady asi 70 miliard korun. Lidé i firmy si chtěli vybírat své vklady, bance spadlo internetové bankovnictví, nefungovaly bankomaty.

Dnes Česká národní banka zahájila kroky k odnětí licence Sberbank CZ, jejímž konečným vlastníkem je ruská Sberbank. Důvodem je zhoršení likviditní situace banky v souvislosti s významným odlivem vkladů poté, co došlo k eskalaci rusko-ukrajinského konfliktu a napadení Ukrajiny Ruskem.

Banka nemá dostatek hotovosti, aby klienty vyplácela. Lidé i firmy mají pojištěny vklady do výše 100 tisíc eur (asi 2,5 milionu korun). Částečně vklady mají pojištěny i obce. Vkladatelé nicméně zřejmě o sumu přesahující toto pojištění přijdou.

K dalším dopadům budou patřit vyšší ceny energií. Inflace zcela určitě nebude klesat, jak Česká národní banka předpokládá. Válečný konflikt už nyní vyhnal nahoru ceny ropy a plynu a pohonné hmoty už zdražily na čerpacích stanicích. Evropa bude muset překonat svou závislost na ruském zemním plynu, což bude drahé. Ruský plyn pokrývá dvě pětiny evropské spotřeby (a v Německu přes padesát procent). Budeme ho dovážet ze Spojených států a dalších zemí.

Rusko už během víkendu pohrozilo, že bude zabavovat majetek podniků a občanů ze Spojených států, zemí Evropské unie a dalších států. V Rusku působí řada českých podniků, například skupina PPF se svým Home Creditem, strojírenská Alta či Škoda Auto.

Dnes pak vzhledem k masivnímu odlivu peněz z bank, rychlému výprodeji aktiv a nejprudšímu oslabení rublu od roku 1998 zakázalo Rusko makléřům prodávat na moskevské burze cenné papíry v držení cizinců. Vývozcům bylo nařízeno zahájit povinný prodej příjmů v tvrdé měně a obchodování s akciemi bylo v Moskvě dočasně pozastaveno.

Centrální banka také rozhodla, že opustí plovoucí kurz platný od roku 2014 a měna nebude smět překročit určité rozpětí, pokud centrální banka neposune obchodní pásmo. Je to tak de facto měnová kontrola jako během sovětské éry.

„Jde o akt zoufalství, který má zastavit pokles rublu,“ uvedl pro Bloomberg Karsten Junius, hlavní ekonom banky J. Safra Sarasin Ltd. „Protože Rusko nemá přístup ke svým rezervám, je závislé na příjmech z dodávek plynu. Dvakrát si rozmyslí, zda zavře plynový kohoutek. Potřebují devizové prostředky, aby udrželi svou ekonomiku v chodu.“

Rusové již stáli fronty u bankomatů po celé zemi, protože poptávka po zahraniční měně prudce vzrostla. Centrální banka uvedla, že zvyšuje dodávky do bankomatů, aby uspokojila potřebu, a v neděli vydala další prohlášení, v němž slíbila, že bankám zajistí „nepřetržité“ dodávky rublů.

Je zřejmé, že v tuto chvíli Západ skutečně usiluje o způsobení těžkých škod. Měli bychom však být připraveni na výrazné následky, pokud se příští týden situace chaoticky zvrtne.

Ruská ekonomika je přes svůj vysoký obchodní přebytek (a devizové rezervy) velmi křehká. Ruský systém akumulace rezerv má svůj původ za působení Alexeje Kudrina, který byl v letech 2000 až 2011 ruským ministrem financí. Akumulaci devizových rezerv využíval k udržení nízkého kurzu rublu, udržení konkurenceschopnosti“ ruské ekonomiky a budování finanční odolnosti.

„Šlo o ruskou, na fosilních palivech založenou verzi čínského vzorce. Vysoký růst, nízká domácí spotřeba, velký přebytek vývozu, velká akumulace rezerv,“ říká americký historik Adam Tooze. Režimu se to vyplatilo jak v roce 2008, tak v roce 2014, kdy si zajistil odolnost vůči finančním i geopolitickým šokům.

Odvrácenou stranou této strategie je podle Tooze v Rusku, stejně jako v Číně (a Německu), snížená domácí poptávka, a to jak v podobě potlačené spotřeby, tak domácích investic. A od první ukrajinské krize je cenou za to mnohem pomalejší růst.

Tento pomalý růst Rusové kompenzovali vyššími půjčkami v soukromém sektoru. V posledních několika letech si ruské podniky i domácnosti půjčovaly, což je v současné krizi vystavuje vysokému riziku, že nebudou moci splácet.

Jen mezi lednem 2020 a lednem 2022 vzrostly dluhy domácností v rublech zhruba o 7,2 bilionu rublů v podmínkách poklesu reálných příjmů a růstu cen. Dluhy podniků tolik nerostly, takže hlavní tíhu dopadu covidu-19 na ekonomiku nesly domácnosti.

Znepokojivé je, že pokud jde o ekonomiku, chaos teprve začne.