ČEZ zatím odmítá připojit do sítě výnosné baterie. Jiní už smlouvy uzavírají

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V Česku přibývají plány na stavbu velkých bateriových úložišť. Investorům k tomu otevřela dveře novela energetického zákona, podle níž lze tuto technologii využívat k ukládání elektřiny, i když není propojena s žádným výrobním zdrojem. Projekt jim však může zbrzdit distributor elektřiny, který odmítne úložiště připojit.

Ačkoli půjde baterii reálně připojit do sítě, a tudíž i zprovoznit, až od začátku října, zájemci o baterie si musí projekty připravovat několik měsíců předem. Zařízení velikosti lodního kontejneru musí mít stavební povolení, licenci od Energetického regulačního úřadu nebo smlouvu o připojení do distribuční sítě.

Žádosti o připojení baterií zatím ale nepřijímá největší tuzemský distributor elektřiny ČEZ Distristribuce. Hájí se tím, že tak nemůže učinit, dokud nebudou platit podmínky v zákoně. Nejvíce investorů by však chtělo připojovat právě v jeho distribučním území, který kromě Prahy, Jihočeského, Jihomoravského kraje a části Vysočiny, Zlínského a Olomouckého kraje pokrývá zbytek republiky.

„Odkazují se přitom na to, že zákon LEX OZE III ještě nenabyl účinnosti a chybí potřebná prováděcí legislativa, která by připojení samostatné akumulace oficiálně umožnila,“ popisuje zkušenost s distributorem Petr Foitl, generální ředitel společnosti Solar Global, která bateriové projekty realizuje.

Novela prošla legislativní procesem na konci února, podmínky pro ukládání elektřiny se však od loňského roku nezměnily. Účinnost zákona je nyní odložena na říjen. „Aktuálně čekáme na vydání prováděcích předpisů a současně upravujeme systémy pro příjem žádostí,“ zdůvodnila mluvčí ČEZ Distribuce Soňa Holingerová, proč zatím smlouvy o připojení baterií neuzavírají.

Přístupy jednotlivých distribučních společností jsou zcela odlišné. Zatímco ČEZ Distribuce zatím připojení nepovoluje, EG.D již smlouvy o připojení baterek uzavírá.

„Aktuálně přijímáme žádosti o připojení samostatně stojících bateriových úložišť a uzavíráme smlouvy o připojení. V současné době máme zasmluvněno přes 800 MWh těchto zařízení a od začátku letošního roku jsou v řešení žádosti, které v souhrnu představují kapacitu několika GWh,“ říká Pavel Čada, místopředseda představenstva EG.D.

PREdistribuce zatím řeší žádost o připojení projektu o velikosti jednotek megawattů (MW).

„Možnost připojení bateriových systémů závisí na požadovaném rezervovaném výkonu a konkrétní lokalitě v rámci distribuční soustavy. V případě zařízení s výkonem v řádu desítek kW obecně nepředpokládáme problémy s připojením na území Prahy. Zařízení s vyšším výkonem v řádu desítek MW bude možné připojit především v blízkosti hlavních rozvoden 110/22 kV, kde je k dispozici dostatečná kapacita distribuční sítě,“ popisuje mluvčí PRE Karel Hanzelka.

ČEZ Distribuce ve svém území eviduje žádosti na připojení nižších stovek MW baterií, ale podle mluvčí jde o bateriová uložiště „vnořená“ do odběrného nebo výrobního zařízení. „Tedy se nejedná o samostatně stojící baterie. Tyto žádosti budeme přijímat až dle platné legislativy zákona LEX OZE III,“ popisuje Holingerová.

Existuje však možnost, jak neochotu distribuce k připojování obejít. Žádosti o připojení totiž zákazníci často podávají společně s jiným schváleným výrobním zdrojem – například s fotovoltaickou elektrárnou, plynovou turbínou nebo dieselagregátem. „Distributor pak žádost posoudí, vydá podmínky připojení a stanoví výši poplatku za zhotovení připojení. Jakmile vejde v platnost zákon LEX OZE III a jeho prováděcí předpisy, žadatel změní již existující smlouvu o připojení na baterii pro akumulaci. Kapacitu linky pro oba směry má již garantovánu z předchozího kroku,“ popisuje Foitl.

Distributoři podle něj vědí, že k tomuto „kličkování“ běžně dochází. „Otevřeně ale říkají, že ho nedoporučují, protože při změně žádosti nemusí vyhovět požadavku – a v krajním případě může padnout celá smlouva o připojení,“ říká Foitl.

V některých oblastech distribuční sítě je už nyní připojeno tolik zdrojů, že by další nemusela soustava unést. Pokud distributor připojení baterie odmítne právě z tohoto důvodu, nezbývá zákazníkovi nic jiného než hledat jinou lokalitu, kde to kapacita v síti umožňuje. Distributoři mají veřejně dostupné tzv. mapy připojitelnosti, kde jsou vyznačena místa, kde lze baterii či jiný zdroj připojit, a kde ne.

„Dnes je důležitou součástí těchto projektů primárně sehnat vhodný pozemek. Už to není jako v minulosti mít byznys plán a peníze, případně si zajistit dotaci. Dnes projekty začínají u toho sehnat místo, kde je možné připojení, a to je největší oříšek pro většinu investorů. Kdo má připojení, je vítěz,“ popisuje Jan Fousek, ředitel asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ.

Situace s žádostmi o připojení bateriových systémů je podle Čady podobná té, k níž v minulých letech docházelo u obnovitelných zdrojů. „I v případě baterií vnímáme výrazný nárůst zájmu a z hlediska síťových kapacit není možné vyhovět všem žádostem. Je potřeba si uvědomit, že část kapacit už zabraly výrobní zdroje,“ říká Čada. „Aktuálně se také setkáváme s žádostmi, kde se dají předpokládat spekulativní pokusy o vybookování síťových kapacit pro budoucí projekty, které pak kapacity sítě také vyčerpávají,“ dodává.

Oproti klasickým zdrojům je navíc u bateriových systému situace komplikovanější, protože vyžadují nejen rezervaci výkonu pro dodávku, ale i příkon pro nabíjení. „To znamená, že smluvně blokují síťovou kapacitu, kterou by jinak bylo možné využít pro běžné spotřebitele. V některých zahraničních zemích už dnes žádosti o příkon baterií několikanásobně převyšují příkon celé stávající spotřeby a podobný vývoj začínáme pozorovat i v Česku,“ popisuje Čada.

Baterie investory láká především výdělkem. Pokud baterie poskytuje podpůrné služby společnosti ČEPS pro vyrovnávání kapacity sítě, je doba její návratnosti poměrně rychlá. Ale příležitosti pro tento zdroj příjmů se mohou brzy vyčerpat, protože ČEPS pustí k vyrovnávání rovnováhy v síti jen určitý počet baterií.

„Očekáváme, že je tam příležitost pro to, aby investoři mohli baterie úspěšně využívat pro služby výkonové rovnováhy, kde pořád prostor je. Ale okno se uzavírá a bude trvat rok nebo dva,“ varuje Fousek.

Každý měsíc zpoždění projektu podle něj bude znát. „Ve chvíli, kdy by investor čekal až na říjen, kdy si bude moct baterku oficiálně připojit, a v tu chvíli teprve začne hledat pozemky, přijde už pozdě. V tu chvíli má nevýhodu oproti zbytku, protože firem a investorů, kteří už dnes pozemky mají, je spousta,“ říká Fousek.

V Česku jsou údajně investoři i mimo sektor energetiky, kteří mají připravené projekty o velikosti 600 MW na jeden projekt, což není ojedinělé.