Článek
Česká národní banka (ČNB) dnes zveřejnila předběžné údaje o zahraničním dluhu, tedy o sumě závazků se stanovenou lhůtou splatnosti. Za samotné čtvrté čtvrtletí loňského roku se zahraniční dluh zvýšil o 47,9 miliardy korun. V meziročním srovnání byl ale o 65 miliard nižší, konci roku 2022 byl téměř 4,454 bilionu Kč. Představoval tak 65,7 procenta hrubého domácího produktu.
Podíl bankovního sektoru na celkové zadluženosti Česka byl 39,6 procenta. Podíl vládního sektoru činil 14,6 procenta. Zahraniční závazky ostatních sektorů zaujímají 45,8 procenta z celkového zahraničního dluhu.
„Ve struktuře zahraničního dluhu podle jednotlivých sektorů byl ve čtvrtém čtvrtletí patrný nárůst stavu zadluženosti sektoru vládních institucí a podnikového sektoru,“ uvedla ČNB. Podle ní se zahraniční dluh sektoru vládních institucí zvýšil v souvislosti s čerpáním dlouhodobých půjček ze zahraničí a u podnikového sektoru to bylo v důsledku čerpání úvěrů podniky v rámci přímých investic a nákupů podnikových dluhopisů zahraničními investory.
Na soukromý sektor připadá ze zahraničního dluhu 75,7 procenta. Zbývající část tvoří závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky sektoru vládních institucí, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu.
V časové struktuře zahraničního dluhu zaujímají závazky s původní splatností delší než jeden rok 40,9 procenta.
Z hlediska instrumentů jsou v zahraničním dluhu nejvíce rozšířené formy dluhového financování vklady a půjčky od přidružených podniků. V souhrnu představují 48,3 procenta zahraničního dluhu.
