Hlavní obsah

Český účet za povodně opět stoupne. Podívejte se, kolik nás stály doposud

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Povodně v Opavě 2024

Kvůli povodním musely tisíce lidí opustit své domovy. Dosavadní škody sice ještě vyčíslené nejsou, ale může napovědět pohled do historie. SZ Byznys nabízejí přehled, kolik doposud Česko za velké povodně zaplatilo a z čeho.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Škody po aktuálních povodních se budou počítat ještě dlouho poté, co voda opadne. Může to trvat celé týdny. Prvotní odhad je podle České asociace pojišťoven 17 miliard korun. Česko má však s velkými povodňovými škodami neblahé zkušenosti, takže si můžeme pomoci odhady z minulých let.

Chceme-li porovnat částku za škody jednotlivých povodní, je nutné brát v potaz klíčový faktor – inflaci. Jak připomíná ekonom Petr Bartoň z platformy Datarun, při případném srovnávání škod z letošních povodní nelze dosud neznámý účet srovnávat s částkami 63 a 73 miliard korun za povodně v letech 1997 a 2002.

Situace v Česku online

Aktuální dění v České republice sleduje redakce v tomto živém přenosu.

„Pokud vezmeme v potaz celkovou inflaci, relevantní srovnání tehdejších škod v dnešních korunách je 146 miliard korun pro rok 1997 a 144 miliard korun pro rok 2002. Podle cen nemovitostí by to pak v těchto letech na dnešní koruny bylo 225 a 252 miliard korun,“ sdělil.

„Pokud by tedy celková částka letošních škod přesáhla tyto hodnoty, znamenalo by to, že šlo o ničivější povodně než v předešlých letech a naopak,“ dodal.

Česko v posledních dekádách zasáhlo vícero větších povodní. Kromě těch nejničivějších v letech 1997 a 2002 šlo však spíše o lokálnější údery, které nepostihly celé území Česka. V některých případech přispěla na pomoc Česku i EU. Níže se nachází chronologicky seřazený seznam největších povodní.

1. Rok 1997

Povodně na Moravě a Odře zasáhly nejen Česko, ale také všechny ostatní státy střední Evropy. V Česku pak vydatné, dlouhotrvající srážky rozvodnily řeky zejména na východě. Důsledkem povodní zahynulo 50 osob, což je dosud smutný rekord. Dále tlak neustálo na 2000 domů a 5000 jich bylo neobyvatelných.

Celková tehdejší škoda se vyšplhala na 63 miliard korun, přitom státní rozpočet na rok 1997 počítal s příjmy a výdaji ve výši 549,1 miliardy korun – povodňové škody tedy představovaly zhruba 11,5 procenta. Tehdy bylo ze státního rozpočtu uvolněno na pomoc občanům 17 miliard korun.

Protože Česko nebylo členem EU, nemohlo čerpat z jejích fondů. Fond solidarity, ze kterého později čerpala řada států včetně Česka, vznikl až v roce 2002.

Tehdejší vláda Václava Klause však přistoupila k jiné formě financování, která byla na tehdejší dobu unikátní – ke dvěma emisím povodňových dluhopisů se splatností pět let. Úrok v prvním roce činil 12,5 procenta a v dalších letech už byla sazba pohyblivá.

Lidé mohli nakupovat v hodnotách tisíc a deset tisíc korun a průměrné zhodnocení za pět let nakonec činilo po odečtení daní 349 korun na investovanou tisícovku. Pro stát už to tak výhodné nebylo.

2. Rok 2002

Tyto povodně jsou doposud nejrozsáhlejší změřené v Česku. Na rozdíl od těch v roce 1997 byla hlavními zasaženými částmi povodí řek Vltavy a Labe, přičemž největší škody utrpěla Praha. O život tehdy přišlo 16 lidí a 134 zvířat z pražské zoo.

Celkové škody činily 73 miliard, z čehož sedm miliard připadlo na pražské metro. V přepočtu na dnešní peníze šlo o celkovou sumu 144 miliard korun. Stát na úhradu škod vyčlenil celkem 18 miliard korun, z toho 11 miliard činil úvěr od Evropské investiční banky. Další čtyři miliardy stát čerpal z evropského Fondu solidarity. K vydávání povodňových dluhopisů tentokrát nedošlo, kvůli nedobrým zkušenostem z předchozích let.

Tyto povodně jen podtrhly důležitost investic do protipovodňových opatření.

3. Rok 2009

Povodeň na přelomu června a července trvala téměř dva týdny a vyžádala si 15 lidských životů. Celkovou škodu šest miliard korun si mezi sebou rozdělily jižní Morava a východ Moravy, kde byly nejvíce postižené oblasti v okolí řeky Bečvy.

4. Rok 2010

V tomto roce udeřily hned dvě povodně, v květnu a v srpnu. První povodeň v květnu postihla hlavně Moravu a Slezsko, ta druhá pak především Liberecko. Povodně si vyžádaly osm obětí a bylo při nich zaplaveno několik tisíc domů, škody se pohybovaly v miliardách korun.

Tehdejší úřednická vláda Jana Fischera prosadila vydání povodňových dluhopisů za tři miliardy korun.

A jeho nástupce Miroslav Kalousek (TOP 09) pak přišel ve vládě Petra Nečase s novým způsobem financování škod - povodňovou daní. Stát díky ní v roce 2011 vybral čtyři miliardy navíc. Lidé tehdy měli o 100 Kč nižší slevu na daňového poplatníka, pokud měli příjem nad 9800 Kč hrubého.

Výnos z ní sice byl, o jejím reálném využití už však panovaly pochybnosti. Tato metoda se nakonec neosvědčila a od té doby nebyla znovu zavedena.

5. Rok 2013

Povodeň v roce 2013 měla tři fáze, přičemž nejsilnější byla ta první na přelomu května a června. Zasaženo bylo celkem 970 obcí na celém území Česka včetně několika velkých měst jako například Praha, Ústí nad Labem, Plzeň, České Budějovice a Děčín.

Vláda v souvislosti s povodněmi vyhlásila v Praze a dalších šesti krajích nouzový stav. Živly si vyžádaly celkem 15 obětí a škoda šla do desítek miliard. Necelých 500 milionů korun Česko čerpalo z evropského Fondu solidarity.

Doporučované