Hlavní obsah

Český průmysl dál stagnuje, obrat zatím není na obzoru, varují analytici

Foto: KOVO-PLAZMA

Ilustrační foto.

Červnový růst průmyslových zakázek v Česku i Německu je pozitivní zprávou, shodují se oslovení analytici. Na celkové produkci se ale projeví až za několik měsíců.

Článek

Průmyslová výroba v Česku se v minulém měsíci ve srovnání s loňským červnem propadla o 3,4 procenta. Za poklesem stojí hlavně nízká zahraniční poptávka po české strojírenské produkci, která se meziročně snížila o 12,2 procenta, a také po automobilech, jejichž výroba se ve srovnání s červnem 2023 snížila o osm procent. Negativní vliv mají stále také relativně vysoké ceny energií.

„Poptávka v Evropě, zejména po investičním zboží, a částečně vysoké ceny energií, které začaly působit na českou ekonomiku zhruba před dvěma lety, se projevují zejména v odvětvích, která jsou právě náročná na spotřebu energií,“ říká hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Český průmysl tak stále zaostává za výkony v období před covidovou pandemií. „Od roku 2019 se průmysl v letošním roce spíše vzdaloval a aktuálně je 1,5 procenta pod předpandemickou úrovní,“ podotýká hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek. „Tento odstup je způsoben hlavně horším výkonem energetiky a ztráty zaznamenali i výrobci kovů a strojírenské firmy. Automotive je naopak téměř 15 procent v plusu,“ dodává.

Meziměsíční růst

Ve srovnání s květnem nicméně průmyslová výroba v Česku o 0,7 procenta vzrostla. K tomu nejvíce přispěla výroba kovových konstrukcí, motorových vozidel a strojů, naopak největší propad zaznamenala výroba počítačů a elektroniky a plastových výrobků.

„Červnový pokles průmyslu není s ohledem na vývoj soft ukazatelů v podobě sentimentu nebo PMI žádným překvapením. Propad jen o 3,4 procenta je vlastně do jisté míry ještě docela dobrý výsledek,“ domnívá se Dufek. „Ve srovnání s květnem výroba mírně vzrostla, a to jak v celém průmyslu, tak v jeho hlavním jádru – zpracovatelském průmyslu, respektive v automotive. Alespoň částečně se tak smazala květnová ztráta, kdy se za jeden měsíc výroba propadla o 2,2 procenta,“ říká.

Jak ale upozorňuje hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler, meziměsíční vývoj průmyslové výroby je v letošním roce velmi volatilní. „Meziměsíční dynamika je obecně letos citelně rozkolísaná a pohybovala se od 3,1 procenta v lednu po +2,1 procenta v únoru,“ říká Dufek.

Vyšší objednávky

Důvody k mírnému optimismu ohledně budoucího vývoje průmyslové produkce plynou z rostoucích objednávek. Jejich hodnota se v červnu meziročně zvýšila o 4,1 procenta. „Počítají se ovšem v běžných cenách, takže jsou mírně zkreslovány výrobní inflací,“ upozorňuje Dufek. „Pozitivní zprávou nicméně je, že nové objednávky přicházejí do automobilového průmyslu, který by si tak mohl udržet dosavadní vcelku dobré výsledky i ve druhé polovině roku,“ dodává.

Ani mírný meziměsíční růst ale zatím nevyvážil celkový pokles průmyslové výroby v první polovině roku. „Určité pozitivní signály ohledně budoucího vývoje červnová čísla přece jen přinesla, ačkoli tuzemský průmysl v letošním roce zaostal za očekáváním a za první polovinu roku meziročně klesá o 1,6 procenta, zatímco odhady zkraje roku předpokládaly jeho mírný růst,“ tvrdí Seidler.

Jak se daří Německu

Průmyslové zakázky podle úterních dat rostly i v Německu, které je pro české firmy klíčovým odběratelem. I v sousední zemi ale vývoj tohoto ukazatele kolísá. „Jedná se o první vlaštovku, první meziměsíční růst po mnoha měsících špatných zpráv, které přicházely z německé ekonomiky. Ta čísla jsou celkem volatilní a mohou být ovlivněná například jednou velkou zakázkou vojenského komplexu,“ mírní optimismus Sobíšek.

Údaje o průmyslové výrobě v Německu by měli tamní statistici zveřejnit ve středu, Sobíšek ale žádné převratné zprávy neočekává. „Myslím si, že tam žádné pozitivní překvapení nebude. Český průmysl může obecně těžit ze vzestupu německých průmyslových zakázek, ale stane se tak s určitým zpožděním. Než se všechny zakázky zrealizují, může to trvat řadu měsíců,“ dodává.

Doporučované