Článek
Za letošní kladnou bilancí jsou příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU), které dosáhly 34,9 miliardy korun. Bez nich by byla čistá pozice v pololetí poprvé záporná, uvedlo dnes Ministerstvo financí.
Česko do evropského rozpočtu v prvním pololetí odvedlo 29,7 miliardy korun, získalo z něj 28,5 miliardy korun. Pokles čistých příjmů z evropského rozpočtu mimo NGEU byl podle ministerstva očekávaný s ohledem na útlum plateb z minulého programového období pro roky 2014 až 2020. Ve druhém pololetí ministerstvo naopak očekává zvýšení růstu plateb ze současného programového období.
„Výsledná bilance ČR vůči rozpočtu EU, která je poprvé v pololetí záporná, je paradoxně důsledkem posilování naší ekonomiky. Díky dlouhodobému sbližování naší hospodářské úrovně s unijním průměrem se postupně z čistých příjemců staneme spíše čistými plátci,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Podle něj Česko do budoucna musí hledat jiné finanční nástroje, kterými by dotace z EU nahradilo. Zmínil možnost většího zapojení Národní rozvojové banky, PPP projektů nebo využívání úvěrů od Evropské investiční banky.
Vývoj tzv. čisté pozice (rozdíly mezi příjmy z EU a odvody do ní) u ČR:
Rok | mld. Kč |
---|---|
2004 | 7,3 |
2005 | 2,0 |
2006 | 6,9 |
2007 | 15,2 |
2008 | 23,8 |
2009 | 42,3 |
2010 | 47,9 |
2011 | 30,8 |
2012 | 73,1 |
2013 | 84,8 |
2014 | 75,3 |
2015 | 150 |
2016 | 80,6 |
2017 | 56 |
2018 | 44,7 |
2019 | 70 |
2020 | 85,4 |
2021 | 88,4* |
2022 | 61,2* |
2023 | 89,5* |
1. pololetí 2024 | 33,7* |
*včetně příjmů z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU)