Článek
Přichází nová vlna investic z asijských ekonomik. Kromě v tuzemsku tradičně rozvinuté oblasti automotive, která nyní prochází zatěžkávací zkouškou, mají asijští hráči podle Citibank zájem investovat i do IT služeb či výroby baterií.
„Asijští investoři mají v České republice zájem o výrobu displejů nebo baterií do telefonů. Kromě výroby se však také zajímají o možnosti budování a rozvoje cloudových služeb,“ řekl v rozhovoru pro SZ Byznys nový generální ředitel Citibank v České republice, který současně šéfuje pobočkám Citibank ve střední Evropě.
Podle Nanjiho je to nový druh investic, který doplní tradičně silné zahraniční investory hlavně z Německa. „Když se podíváte na historické trendy, Česká republika a střední Evropa se po staletí hodně spoléhaly na Evropu, ale tržní koláč se zvětšuje a asijské zájmy rostou. Z hlediska přímých zahraničních investic jsou nyní velkými hráči Jihokorejci nebo Tchajwanci či Číňané. Mnoho mých špičkových velkých klientů z rozvíjejících se šampionů má o tento region zájem,“ dodal.
Nanji řadu investorů zná osobně, jelikož v Asii strávil pracovně posledních 12 let, především v Hongkongu. „Je důležité říci, že zákazníci těchto firem jsou často velmi velcí,“ dodává nový šéf Citi, který v příštích týdnech uvítá v tuzemsku dvě podnikatelské delegace.
Munir S. Nanji
Munir S. Nanji (53)
- Od září 2021 působí na pozici generálního ředitele Citi pro střední Evropu a je Citi Country Officer pro ČR.
- Spadají pod něj Citi v Bulharsku, Česku, Maďarsku, Rumunsku, na Slovensku a také dalších jedenáct států.
- Působil jako šéf Global Subsidiaries v asijsko-pacifickém regionu v oddělení bankovních kapitálových trhů a poradenství Citi se sídlem v Singapuru.
- Svou kariéru zahájil jako spolupracovník managementu Citi v Keni.
- Vystudoval elektrotechniku na Cranfield School of Management; je i absolventem univerzity Wharton.
- V osobním volnu se Munir věnuje horolezectví a ultramaratonskému běhu.
Asijské investory podle něho do Česka přitahuje vysoká úroveň strojírenství a kvalifikované pracovní síly, ale také prudký rozvoj digitální ekonomiky. Z Česka v posledních letech vzešla řada úspěšných IT firem od technologického obchodu s potravinami Rohlík, přes brněnský Y Soft či firmy Rossum, Mews a Productboard.
V Česku je kvalitní tradice vysokého technického školství, která dala vzniknout například i technologické firmě Avast. Podle Nanjiho má kvůli tomu v regionu střední a východní Evropy Česko nespornou výhodu.
Středoevropský tygr
„Maďarsko, možná Rumunsko a Slovensko vidím spíše ve výrobní oblasti, jako je zpracovatelský průmysl, ale Česko vidím v jiné hodnotové rovině: v oblasti digitálního fintechu a věcí, které se týkají elektromobility či výroby baterií, v nichž je budoucnost,“ říká Nanji.
Tentokrát by snad mohly mít asijské investice reálnější základ a být pestřejší, než ohlašoval před několika lety prezident Miloš Zeman. Ten po návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-Pchinga v Praze v roce 2016 oznamoval příchod čínských investic do Česka v řádu stovek miliard korun. Realita však byla prozaičtější a investice Číňanů v Česku dosahovaly velmi nízkých desítek miliard korun, především do nemovitostí a výrobních podniků.
Čínská státní firma CITIC Group v tuzemsku ovládá například necelou polovinu dopravce Smartwings včetně dceřiných aerolinií ČSA, žďárské strojírny ŽĎAS, Pivovary Lobkowicz Group, kancelářský komplex Florentinum v centru Prahy, fotbalový klub Slavia Praha či desetinový podíl v J&T Finance Group. Z ostatních Číňanů je to například brněnský výrobce parních kotlů a turbin Ekol, který od roku 2015 většinově vlastní čínská Xi´an Shaangu Power.
Jihokorejci vlastní v Česku řadově větší investice, například plzeňskou strojírenskou Doosan (bývalá Škoda Power), automobilku Hyundai v Nošovicích nebo výrobce pneumatik Nexen Tire.
Stejně tak Japonci jsou v Česku velkými investory. Patří jim Plzeňský Prazdroj či automobilka Toyota Motor Manufacturing Czech Republic (bývalá TPCA). Tchajwancům pak patří především továrna Foxconn miliardáře Terryho Gou.
