Česko skupuje tuny zlata. Počet zlatých cihel chce zpětinásobit

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Česká národní banka (ČNB) má momentálně ve svých sejfech takřka 20 tun zlata. Guvernér ČNB Aleš Michl se ale netají tím, že objem zlatých rezerv by chtěl ještě zpětinásobit. „Chci navýšit postupně zlato v rezervách až na 100 tun,“ zmínil ještě coby řadový člen bankovní rady.

Zvýšení držby zlata na 100 tun by při současných cenách znamenalo nárůst jeho podílu na rezervách na více než čtyři procenta ze současných 0,9 procenta.

„Ostatní státy v regionu s vlastní měnou přitom drží ještě vyšší podíl zlata. Například Maďarsko ke konci letošního června ve zlatě drželo necelých 13,4 procenta rezerv, Polsko 9,4 procenta,“ upozorňuje ekonom Komerční banky Jaromír Gec, podle nějž by se z tohoto pohledu nejednalo o nic neobvyklého.

Poměrový ukazatel však může podle ekonoma toto hodnocení zkreslovat, jelikož ČNB disponuje v poměru k velikosti ekonomiky jedněmi z největších devizových rezerv na světě (40 až 50 procent ročního HDP), zatímco v Maďarsku i Polsku jsou rezervy k HDP zhruba poloviční.

Zdá se, že Michl svou vizi myslí vážně. ČNB v současné době disponuje zlatem v objemu 630 tisíc trojských uncí, což odpovídá více než 19,5 tuny. Nákupy ze strany centrální banky ale dále rostou. Ke konci roku 2022 měla ČNB 12 tun zlata, to je přibližně o 13 procent více než na konci roku 2021, uvádí výroční zpráva ČNB za loňský rok.

Guvernér Michl vidí výhody cenného kovu především v jeho stabilizační funkci a také ve vhodném nástroji k rozložení rizika. Cena zlata se totiž zpravidla nevyvíjí stejným směrem jako akcie, do kterých centrální banka rovněž investuje. Má tedy sloužit hlavně jako pojistka, pokud by finanční trhy procházely bouřlivým obdobím. I proto je podle guvernéra vhodným nástrojem dlouhodobého portfolia ČNB.

Krátkodobým pohledem se hromadění zlatých rezerv jeví jako výhodná investice. Účetní hodnota zlata v portfoliu ČNB se od začátku roku zvýšila přibližně na 26 miliard korun z 15,8 miliardy z konce loňska. Hodnota kovu v rezervách banky podle bilance ve druhém čtvrtletí zároveň zrychlila růst. Zatímco za první kvartál se zvýšila o 2,7 miliardy korun, za druhé čtvrtletí narostla o 7,56 miliardy korun.

Naopak z hlediska dlouhodobé výnosnosti zlato příliš lákavé není, myslí si ekonom České spořitelny Michal Skořepa. „Jeho hromadění dává smysl, pokud vedení centrální banky chce posílit připravenost na katastrofické scénáře, ve kterých tradiční finanční aktiva můžou ztratit značnou část své hodnoty. Z tohoto pohledu pak uvažování nynější bankovní rady ČNB jistou logiku mít může,“ vysvětluje pro SZ Byznys.

Ekonom Gec z Komerční banky pro SZ Byznys připomíná, že na rozdíl od jiných aktiv, jako jsou akcie či dluhopisy, má zlato určitou nevýhodu v tom, že nenese úrok ani dividendu a výnos této investice je realizován pouze na základě pohybů ceny a až v momentě prodeje.

„Navíc je výnosnost zlata v dlouhodobém horizontu výrazně nižší než například u akcií. Se skladováním fyzického zlata jsou také spojené další náklady,“ dodává.

Hodnota zlata v rezervách centrální banky se vyvíjí nejen v závislosti na objemu drženého zlata, ale také na vývoji jeho ceny na trzích. Zatímco na počátku roku se zlato obchodovalo zhruba za 1830 dolarů (asi 40 300 korun) za trojskou unci, dnes je těsně pod dvěma tisíci dolary za unci. Zlato se tak letos na trzích zhodnotilo o devět procent.

Česká národní banka desítky tun zlata ve svých devizových rezervách už v minulosti měla. V letech 1997 a 1998 však prodala 56 tun tohoto kovu, přičemž 14 tun si ponechala. Schytala za to nejednu kritiku a tehdejší prodej kovu občas rezonuje i dnes. Důvody k mohutným výprodejům byly ale podle ČNB opodstatněné.

„Zlato přestalo vyhovovat potřebám ČNB. Česká koruna procházela v roce 1997 krizovým obdobím a použití devizových rezerv k měnovým intervencím se stalo realitou. Přičemž devizové rezervy nebyly v roce 1997 zdaleka tak vysoké jako dnes. Prodejem zlata ČNB získala v tehdejší době vyšší likviditu a vyšší stabilitu výnosů, což jsou prioritní požadavky na devizové rezervy,“ píše centrální banka.

V kontextu zákonných povinností ČNB jsou právě likvidita a stabilita výnosů rozhodující faktory, které nelze pominout při ekonomickém hodnocení prodeje zlata z dnešního pohledu. Zlato rozhodně nepatřilo mezi likvidní aktivum, které by bylo možné použít k okamžitým intervencím.

S ohledem na dnešní cenu zlata, která je několikanásobně vyšší než ve druhé polovině 90. let, se může tehdejší prodej jevit jako nevýhodný. I v kontextu toho, že ČNB v současné době zlato znovu dokupuje „za draho“. Samotná centrální banka však upozorňuje, že posuzovat pouze ekonomickou stránku porovnáním historické a současné ceny nelze.

„Především je nutné posoudit roli zlata ve vztahu k funkcím devizových rezerv a další okolnosti, které vedly k prodeji. Pro ČNB bylo prvořadým cílem zajistit likviditu, použitelnost a stabilitu hodnoty devizových rezerv. Ostatní role, například spekulace na budoucí růst ceny aktiv, v té době nebyly a ani dnes nejsou posláním centrální banky,“ zní z ČNB.

S tím souhlasí také ekonom Gec z Komerční banky, podle nějž není primárním cílem ČNB maximalizovat zisk, jako je tomu u komerčních subjektů.

„Odprodej části rezerv ve zlatě v letech 1997 až 1998 ČNB prováděla mimo jiné právě s cílem zvýšit likviditu svých devizových rezerv, jelikož v té době centrální banka intervenovala proti oslabování koruny. Ani s ohledem na výnos ale v té době zlato nebylo nejvýhodnější investicí, přestože to asi nebylo při rozhodování hlavním důvodem.“

Česká národní banka v současné době zlato ve větších objemech nenakupuje sama. Centrální banky ve světě jen za první čtvrtletí tohoto roku dohromady nakoupily 228 tun zlata, což bylo o 34 procent více než předchozí rekord za první čtvrtletí, který je z roku 2013.

Nejvíce po „cihličkách“ prahl Singapur s nově nakoupenými 69 tunami, dále Čína, Turecko a Indie, jak nedávno informovala Světová rada pro zlato (WGC). Zlato nakupovaly centrální banky jak z vyspělých zemí, tak i z mladších ekonomik. Proti loňskému prvnímu čtvrtletí objem nakoupeného zlata do rezerv centrálních bank vzrostl o 176 procent.

Je ovšem Michlem avizovaných sto tun pro ČNB adekvátní podíl zlatých rezerv? Podle Skořepy z České spořitelny žádná optimální hodnota pro podíl zlata na celkových aktivech centrální banky neexistuje.

„Záleží na konkrétní situaci. Například nejvíc z centrálních bank nakupovala v posledních letech zlato ta ruská, možná v předtuše sankcí po vpádu na Ukrajinu. Obecně se zdá, že centrální banky vyspělých zemí svou držbu zlata měnit moc nechtějí,“ uzavírá ekonom.