Článek
Dluh českých subjektů vůči zahraničí loni stoupl o 129 miliard korun na 4,6222 bilionu, ukázala v pátek data České národní banky k 31. prosinci 2023. Z celkové částky činily závazky soukromého sektoru 77,3 procenta.
Do 22,7 procenta připadajících na veřejný sektor zahrnuje statistika ČNB vedle vládních institucí také závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí vládních institucí, jako je například energetická společnost ČEZ.
Bez těchto položek činil zahraniční státní dluh ke konci loňského roku podle údajů Ministerstva financí 152,1 miliardy korun.
Vyjádřeno v poměru vůči výkonu domácí ekonomiky představoval zahraniční dluh loni 63 procent hrubého domácího produktu (HDP). Pro srovnání, na konci roku 2022 představoval zahraniční dluh ve výši 4454 miliard korun 65,7 procenta HDP.
„Hrubý zahraniční dluh Česka zůstává na bezpečné úrovni zhruba 63 procent HDP, přičemž ještě v době kurzového závazku dosahoval rovných 90 procent HDP,“ uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Dluhy rostly všude
Zahraniční zadluženost loni podle dat ČNB vzrostla ve všech sektorech. U bank to byl vzestup vkladů ze zahraničí, v případě vládních institucí šel nárůst na vrub vzestupu hodnoty státních dluhopisů, které drží zahraniční subjekty.
Nejvíce dluh vzrostl mimo vládní a bankovní sektor, a to zejména v důsledku toho, jak stoupl objem obchodních a finančních úvěrů českých podniků.
„Zahraniční dluh vzniká třeba tím, že zahraniční investoři ukládají peníze do českých bank, aby využili zajímavý úrokový diferenciál, nebo třeba tak, že nakupují české státní dluhopisy,“ upozornil Dufek.
Hlavní úroková sazba ČNB, od níž se odvíjí i úročení v soukromém sektoru, sice po středečním rozhodnutí bankovní rady klesla na 5,75 procenta, stále se však drží nad úrovní eurozóny, kde Evropská centrální banka drží svou klíčovou sazbu na čtyřech procentech.
„Vzhledem k tomu, že úrokový diferenciál bude i nadále s velkou pravděpodobností klesat, bude se snižovat motivace zahraničních investorů ukládat si peníze na českém trhu a stejně tak přestane být pro část firem zajímavé financovat se z eurových půjček,“ uvedl Dufek.
Více než polovinu (54 procent) ze zahraničního dluhu tvořily vklady a půjčky od přidružených podniků.
Celý státní dluh, jehož výše v poměru k HDP patří mezi takzvaná Maastrichtská kritéria stanovená pro vstup do eurozóny, představoval při objemu 3111 miliard korun na konci loňského roku 42,4 procenta HDP.
