Článek
Zemní plyn se minimálně v příštích dvou dekádách stane hlavním palivem při dekarbonizaci energetiky, především teplárenství. Do roku 2040 by proto měla spotřeba plynu v Česku stoupnout až o čtvrtinu.
„Zemní plyn se na následujících 20 let stane pro Česko základním palivem,“ říká generální ředitel Českého plynárenského svazu Josef Kotrba. I přes nárůst poptávky nevidí problém s dopravou potřebného množství do Česka.
„Plynu je ve světě dost. Rostoucí podíl LNG zajišťuje, že je mobilní po celé zeměkouli. Tuzemská plynárenská infrastruktura tyto kvantity může pokrývat, takže je zvládneme,“ popisuje Kotrba.
Uhlí je v tuto chvíli nejlevnější řešení, přechod na plyn bude znamenat nějaké zdražení, ale díky získaným dotačním prostředkům nebude výrazné a skokové.
Plyn se bude uplatňovat při dekarbonizaci jak v elektroenergetice, tak v teplárenství. V těchto oblastech se už nyní připravují mnohamiliardové investice do přestavby stávajících uhelných zdrojů na plyn.
Uhelné elektrárny stále vyrábějí, ale jejich ziskovost se zhoršuje. Naopak teplárny už nyní od uhlí odcházejí. K loňskému roku jej opustilo 10 výroben, do roku 2030 by to měly být zhruba další dvě desítky, tentokrát převážně větších tepláren, jejichž transformace k zelenější produkci je časově i finančně náročnější.
„Teplárny budou vyrábět nejen teplo, ale také elektřinu, a to do značné míry v době, kdy ji nebude možné získat ze slunečního svitu a větru. Podle našich predikcí stoupne do roku 2035 výroba elektřiny z plynu 3,5násobně,“ uvedl ředitel strategie v poradenské společnosti v energetice EGU Michal Macenauer.
Smyslem dekarbonizace je snížení emisí skleníkových plynů, k němuž dojde i díky přechodu teplárenských zdrojů na méně „špinavé“ zdroje, než je uhlí. V roce 2023 vyprodukovaly tuzemské teplárny 9,5 megatuny emisí CO2. S přechodem na plyn či biomasu by se měly tyto emise snížit o šest megatun.
Výroba energie ze zemního plynu totiž není bezemisní, a tak by v roce 2030 měly stále vypouštět 3,5 megatuny CO2.
„Samozřejmě i plyn se dá ozelenit. Do budoucna lze uvažovat o vtláčení biometanu z bioplynových stanic, případně i využití vodíku. Bude potřeba doplnit například zásobníky na vodík a podobně. Obecně je 90 procent tepláren připraveno i k využití vodíku,“ popisuje ředitel výkonného pracoviště Teplárenského sdružení Jiří Vecka.
Přechod tepláren na plyn však pocítí i domácnosti, které odebírají dálkové teplo, tedy 37,8 procenta domácností.
„Aktuálně je rozdíl u průměrné ceny tepla z uhlí a z plynu zhruba 100 Kč za gigajoule. Uhlí je v tuto chvíli nejlevnější řešení, přechod na plyn bude znamenat nějaké zdražení, ale díky získaným dotačním prostředkům nebude výrazné a skokové, bude to pozvolný přechod na vyšší hladinu. Bavíme se o horizontu 2027 až 2028,“ říká Vecka. Cena tepla je však na rozdíl od elektřiny regulovaná jako celek, včetně zisku.
Téměř polovina tuzemských tepláren stále spaluje uhlí (49,3 procenta), na zemní plyn jede 26,9 procenta, zbytek vyrábí teplo z biomasy a ostatních paliv.
Dekarbonizace teplárenství je podporována z Modernizačního fondu. Například Teplárna Komořany u Mostu společnosti United Energy chce do roku 2027 zprovoznit zdroj na spalování odpadu a ušetřit okolo 120 tisíc tun hnědého uhlí ročně. Celkové investiční náklady na stavbu mají překročit pět miliard korun, přibližně polovinu z této částky pokryje dotace z Modernizačního fondu. Zároveň chce další dva uhelné bloky nahradit plynovými.
Dle Teplárenského sdružení ČR si dekarbonizace tepláren zatím vyžádala investice ve výši šesti miliard Kč. Spotřeba uhlí se tak snížila o 514 tisíc tun ročně a teplárny vypustí o 600 tisíc tun emisí za rok méně.
Nejde však jen o přestavbu tepláren na plyn, i když těch je mezi žadateli většina (53,1 procenta), ale třeba i na biomasu (28,7 procenta) či spalování odpadu.
Do roku 2030 si přechod uhlí vyžádá investice ve výši 200 miliard Kč. „Předpokládám, že drtivá většina soustav bude dekarbonizovaná do roku 2040,“ říká Vecka. Přes 90 miliard Kč by měly teplárny získat z Modernizačního fondu. Někteří investoři však dle Vecky nestihli podat žádost, i když mají projekty připravené, a tudíž žádají o dalších pět miliard Kč.
Přechod energetiky na plyn by neměl být problém. Dle Kotrby z Českého plynárenského svazu převyšuje nabídka plynu poptávku a bude tomu tak i do budoucna.
„Nabídka zemního plynu do roku 2040 poroste a poroste zejména v LNG. Ať už se dodávky plynu v Evropě obnoví nebo neobnoví, LNG je vždy zdroj, na který si můžeme sáhnout, protože máme kapacity na jeho zplyňování a použití v Evropě,“ říká.
Světovou poptávku po LNG potáhnou hlavně Čína, Indie, Evropa, Japonsko a Jižní Korea.
