Článek
Česko se aktuálně rozhlíží po terminálech na zkapalněný zemní plyn (LNG) v zahraničí. Do konce října se musí rozmyslet, jestli bude chtít kapacitu v některém z polských terminálů (zařízení, do nějž se přečerpá LNG, převede se do plynného skupenství a následně se natlačí do plynovodů).
V srpnu při své návštěvě na Ministerstvu průmyslu a obchodu upozornila polská vládní zmocněnkyně pro strategickou energetickou infrastrukturu Anna Łukaszewská-Trzeciakowská, že do konce října má Česko říct, zda se chce majetkově podílet na některém z LNG terminálů v Polsku, jinak nemá smysl se bavit o stavbě plynovodu Stork II, který by měl být dokončen v roce 2026.
Polský deadline se tak blíží a vláda má ještě dva týdny na to, aby se k věci vyjádřila. Zatím žádné konkrétní jméno terminálu, o nějž by mělo Česko zájem, nepadlo. Případný pronájem terminálu by řešila společnost ČEZ, která však odmítla sdělit, zda jedná i o kapacitách v Polsku. „V rámci naší snahy posílit energetickou bezpečnost se dlouhodobě zajímáme o všechny projekty LNG terminálů, které vznikají v okolních státech, a jednáme s jejich provozovateli. Bližší detaily k jednáním teď nebudeme poskytovat,“ uvedl mluvčí skupiny ČEZ Roman Gazdík.
LNG a LPG
LNG (anglicky liquefied natural gas, odtud používaná zkratka) – je zemní plyn ve zkapalnělé formě, který má při atmosférickém tlaku teplotu −162 °C. Plyn je zkapalňován po vytěžení, aby mohl být díky až 600krát menšímu objemu snadněji dopravován na odbytiště pomocí tankerů nebo cisternových vozidel. Terminály jsou vybaveny regazifikačním zařízením, v němž dojde ke znovuzplynění LNG, který se následně dá natlačit do trubek, odkud putuje dál.
LPG neboli zkapalněný ropný plyn je směs uhlovodíkových plynů používaná jako palivo do spalovacích spotřebičů a vozidel. Jde o novodobější označení pro směs topného plynu známou jako propan–butan. Používá se jako palivo pro vaření, vytápění i svícení, dále také jako palivo pro zážehové motory.
Zkapalněná varianta zemního plynu (LNG) se do Evropy vozí z Kataru či USA, zkapalněný ropný plyn (LPG) se dokonce vyrábí i přímo v tuzemsku.
Podle zdroje obeznámeného s průběhem jednání se řeší, zda bude podána oficiální nabídka. Jednání jsou však složitá a polská strana si klade řadu podmínek například ohledně objemu plynu, který musí Česko z terminálu odebrat. Muselo by tak pronajatou kapacitu skutečně využívat.
„Průběžně provádíme kroky pro posílení české energetické bezpečnosti a budeme v nich nadále pokračovat. K této konkrétní záležitosti se ale nebudeme vyjadřovat,“ uvedl mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu Marek Vošahlík.
Česku má nyní k dispozici kapacity v LNG terminálu v nizozemském Eemshavenu, toto řešení je ovšem pouze dočasné, a Česko se tak musí rozhlížet po alternativách.
Pokud se česká vláda nevyjádří, mohla by další jednání o kapacitách v terminálech pokračovat bez její účasti. „Jinak hrozí, že terminál Poláci nabídnou někomu jinému, nebo jeho realizaci zastaví,“ uvedl pro SZ Byznys bývalý ředitel ČEZ Jaroslav Míl.
Podle vyjádření Łukaszewské-Trzeciakowské jsou kapacity v terminálech navázané i na stavbu plynovodu Stork II. O jeho přípravě se mluví již několik let, ale předchozí české vlády se k realizaci trubky, která spojuje českou a polskou plynárenskou infrastrukturu, neměly. Debaty o stavbě však ožily se začátkem ruské invaze na Ukrajinu.
„Česká republika měla od roku 2011 a aktualizací potvrzeno i v roce 2015 ve své platné státní energetické koncepci, že je potřeba vlastnit podíl z terminálů v Polsku a postavit Stork II. Zároveň od začátku války na Ukrajině bylo jasně řečeno, že budeme realizovat projekt v Polsku, a premiér to několikrát projednával,“ uvedl Míl.
Česká vláda se nakonec dohodla s Polskem na stavbě strategického propojení plynárenské infrastruktury obou zemí, což by mělo podle vládních představitelů zvýšit energetickou bezpečnost země.
Plynovod Stork II by měl zajistit propojení české infrastruktury s Polskem, které dosud neexistuje.
Ještě před válkou k nám proudil plyn z Ruska plynovodem Nord Stream I přes Německo a z východu přes Ukrajinu a Slovensko. Nyní do Česka plyn přitéká pouze přes německé trubky, a proto podle Míla musí být země napojena i na severní trasu.
„Nemůžeme být závislí pouze na trase z Německa. To je bezpečnostní a ekonomické riziko, které jsme zrealizovali při naší 100procentní závislosti na Rusku. Německo vždycky upřednostňovalo a bude upřednostňovat své vlastní ekonomické zájmy nad potřebami České republiky,“ říká Míl. Podle něj je Stork II bezpečnostní nutnost.
„Je potřeba mít diverzifikaci tras a diverzifikaci zdrojů. Mít jen jednu trasu znamená být v závislosti na tom, přes jehož území vede. Ve chvíli, kdy stavíte takové množství OZE a chcete odstavit uhlí, tak se spotřeba plynu pro výrobu elektřiny dramaticky navýší, minimálně zdvojnásobí,“ popisuje Míl. Podle něj Česko nemůže sázet pouze na Německo, protože tamní politici už dříve avizovali, že si možná nechají své terminály pro sebe.
Konec října také ukáže, zda Česko posilování energetické bezpečnosti myslí vážně. „Bude to dokladem toho, zda se naše politická reprezentace a některé části státního aparátu odpoutaly od Ruského vlivu nebo ne. Zároveň i dokladem toho, že česká strana míní vážně svá slova a závazky týkající se energetické bezpečnosti a nezávislosti na ruských dodávkách. Není tajemstvím, že německé firmy, a především někteří politikové, stále počítají s tím, že po skončení války na Ukrajině dojde k obnovení vztahů s Ruskem a k napojení na Nord Stream,“ říká Míl.
Česko dříve projevilo zájem o některé německé LNG terminály a o jednotky v Polsku, zejména o Svinoústí a Gdaňsk. Veškerou kapacitu – 6,1 miliardy kubíků plynu – v Gdaňsku si však zarezervovala polská skupina Orlen. Provozovatel terminálu Gaz-Systém však uvedl, že kapacitu hodlá navýšit až na 12 miliard m3.
