Česko má druhou nejvyšší inflaci v EU. Drahou energii drží i cenové stropy

Inflace v květnu poklesla rychle, přesto v Česku pomaleji než v sousedství. Proti květnu minulého roku vyrostly zdejší ceny ještě o 12,5 procenta, podle Eurostatu druhým nejvyšším tempem v EU, hned po Maďarsku. Viníkem jsou ceny energií a další výdaje na provoz domácností, které rostou v Česku ze všech zemí vůbec nejrychleji.

Náklady na bydlení se meziročně zvýšily o 27 procent a jejich tahounem byly ceny plynu (47 procent), tepla (41 procent), stočného (30 procent), elektřiny (25 procent). Z pohledu domácností je nepříjemný zvláště fakt, že energie zdražovaly stejným tempem už loni. Ve srovnání s květnem 2021, kdy ještě energetická krize nezačala, zdražila elektřina o dvě třetiny a plyn na víc než dvojnásobek. Horší bilanci má u obou komodit pouze Lotyšsko, Litva a Irsko, u plynu jsou na tom nápadně hůře Rakušané a u elektřiny Estonci s Italy.

Z údajů Eurostatu vyplývá, že ceny energií dosáhly v EU svého vrcholu loni v říjnu. V Česku však na vrchol vystoupily až letos v lednu a od té doby se drží na stejné úrovni.

Za neobvyklý cenový vývoj v Česku nesou část odpovědnosti vládní opatření. Koncem minulého roku rozeslala vláda podporu v podobě tzv. sociálního tarifu. Tehdy ovšem značná část domácností pomoc nepotřebovala, protože odebírala proud i plyn za zafixované ceny. Proto patřilo Česko koncem minulého roku ke třem zemím, kde měly domácnosti nejnižší náklady na energii.

Od Nového roku ale fixace skončily. Vláda sice zavedla cenové stropy, ty ale nebyly ideálně. „Vláda evidentně přistoupila k zastropování cen energií pozdě a stanovila stropy strašně vysoko,“ vysvětlil v rozhovoru pro Novinky.cz bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok. Stropy dokonce mohou mít negativní efekt. „Dodavatelé energií vyhnali ceny někam, kam to šlo, a dnes se jim prostě nechce moc vracet se zpátky. Navíc mohou operovat stanoveným vládním stropem, tam je taková jakoby legalizovaná cena a drží to podle mě vysoko,“ upřesnil exguvernér.

Druhou největší položkou tuzemské inflace pak i v květnu zůstaly potraviny, které meziročně zdražily o 14,9 procenta. V jejich případě však zdražování alespoň zpomalilo, v květnu prozatím na průměrnou evropskou úroveň. Zřetelně nad průměrem evropského zdražování se ještě udržely rekreační či kulturní služby, resp. ceny obuvi a oděvů.