Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Téměř 11 tisíc kusů dobytka v osmi evropských chovech se od začátku ledna muselo vybít kvůli zavlečení nebezpečné slintavky a kulhavky (SLAK). Extrémně nakažlivý virus se objevil na farmách v Německu, Maďarsku a na Slovensku.
Státní veterinární správa v posledních dnech velmi rychle zpřísňuje pravidla pohybu zboží i zvířat. Když se 26. března nákaza potvrdila v chovu tří tisíc kusů skotu v maďarské obci Levél, den poté čeští veterináři zakázali dovoz zvířat vnímavých ke SLAK i produktů z nich z Rakouska – Burgenlandska a Dolního Rakouska a také zakázali dovoz sena, slámy a píce ze Slovenska a Maďarska.
30. března se virus potvrdil v dosud největším chovu ve slovenském městě Plavecký Štvrtok. Den poté čeští veterináři zakázali návštěvu farem externími osobami, které upravují zvířatům paznehty a stříhají vlnu. Zároveň zakázali dovoz masokostní moučky a dalších rizikových komodit ze Slovenska a Maďarska.
Otázky budí rozvolnění pravidel v polovině března, protože 7. března byla SLAK potvrzena v Maďarsku, přesto 17. března veterináři mimořádná opatření na pár dní zrušili. Přestal platit zákaz pro převoz vnímavých zvířat z Maďarska a Slovenska a skončily společné kontroly s Policií ČR na hranicích se Slovenskem.
Situace se opět zhoršila o pár dní později, když byla nákaza 21. března potvrzena ve třech chovech u Dunajskej Stredy. Veterináři opět obnovili zákaz importu zvířat i masa, ale jen ze Slovenska. Tři chovy se přitom nacházely jen pár kilometrů od maďarských hranic.
Česko „vypnulo“ celé země
Dle Evropské komise má SLAK velmi dlouhou inkubační dobu a u zvířat, která vypadají zdravě, se nemoc může projevit až po třech týdnech. Neunáhlila se Státní veterinární správa, když uvolnila opatření?
Veterináři tvrdí, že ke zmírnění opatření 17. března došlo ve chvíli, kdy už bylo ohnisko nákazy poblíž maďarského města Győr zlikvidováno a jiné ohnisko nebylo. A navíc všechna vyšetření zvířat v okolních ochranných pásmech byla negativní. „Nic tedy nenasvědčovalo tomu, že by docházelo k šíření nákazy z ohniska,“ reagoval mluvčí veterinární správy Petr Majer.
Zároveň se však dle něj veterináři v rozhodování museli začít řídit pravidly takzvané regionalizace o přesunech zvířat ze zasažených oblastí, které určuje Evropská komise. Pravidla se upřesnila jen několik dní předtím. Na to muselo zareagovat i Polsko, které také na vlastní pěst zakázalo dovoz ze zemí se slintavkou a kulhavkou.
„Na jednání k tématu na půdě Evropské komise tehdy vysloveně padlo upozornění, že přijímat další omezení nad rámec těchto pravidel jednotlivými členskými státy by bylo proti platné legislativě EU. ČR tedy v ten moment nemohla, aniž by vědomě neporušovala pravidla EU, jejímž je členem, konat jinak,“ odpověděl Majer na dotaz SZ Byznys.
Mezi 17. a 21. březnem se zvířata, jimž hrozí nákaza slintavkou a kulhavkou, mohla importovat do ČR, ale platila zpřísněná pravidla biologické bezpečnosti při jejich přepravě. Platily tedy zostřené kontroly kamionů ve spolupráci s Policií ČR a Celní správou.
Podle mluvčí Evropské komise Evy Hrnčířové se zákaz importu řídí právě pravidly regionalizace. Ta vymezují například tříkilometrové ochranné pásmo kolem ohniska nákazy, ve kterém se musí vyhubit zasažený chov. Není pravda, že se musí vyhubit všechna zvířata v okruhu tří kilometrů. Třeba v případě nákazy ptačí chřipkou k tomu v minulosti došlo jen výjimečně.
Regionalizace také vymezuje kontrolní pásmo v poloměru 10 kilometrů, kde se vývoj nákazy ostře sleduje a testují se minimálně všechny komerční chovy. Tato pravidla však mohou vymezit i mnohem větší oblasti s výskytem nákazy.
Opatrnost vs. princip volného pohybu
„Podle evropských pravidel regionalizace není postižena celá země, ale jen region. Uvnitř EU se respektuje, že slintavka a kulhavka je jen v tomto regionu – nyní je to hraniční region Slovenska a Maďarska –, a tudíž pouze tam platí striktní opatření a jen z těchto oblastí platí zákaz přesunu zvířat,“ vysvětluje mluvčí EK Hrnčířová.
V praxi by tedy neměl platit zákaz importu z celých zemí, ale jen z jejich zasažených regionů. Česká republika však aktuálně uplatňuje zákaz importu z celého Maďarska a Slovenska. Jak je to možné?
Dle mluvčího Státní veterinární správy ČR Majera je to tím, že Evropská komise aktualizuje pravidla regionalizace u nových ohnisek a to chvíli trvá. Členské země do tohoto rozhodnutí uplatňují svá přísnější pravidla, aby ochránily trh. Unijní legislativu tím prý neporušují.
„Evropské komisi trvá vždy několik dní, než vymezí regionalizaci,“ říká Majer. Členské státy tak v podstatě mohou legálně využít toho, že Brusel není v rozhodování úplně pružný a mohou „vypnout“ celou zemi.
„Jedním ze základních pilířů EU je volný pohyb zboží a ten by neměl být porušován. V momentě, kdy jsou jasně definována pásma, by neměly ostatní členské státy zakazovat přesuny zboží z celých členských zemí, ale zákaz platí pouze pro onu vymezenou oblast,“ dodal mluvčí veterinářů Majer.
