Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Česku v roce 2025 skončí unijní výjimka na dovoz ropy z Ruska, který je součástí šestého balíčku sankcí, jež EU uvalila na Rusko kvůli invazi na Ukrajinu. Termín se schází s dokončováním prací na projektu TAL Plus, které potrvají 25 měsíců. Zvýšení kapacity Transalpinského ropovodu (TAL), který k nám přivádí ropu z jihu, umožní vystřídat dodávky z východu.
„Všechny zásadní technické úpravy na ropovou TAL, které zajistí navýšení jeho kapacity a plné zásobování naší země ropou ze západu, už jsou hotové. Ropovod TAL dosáhne maximálních přepravních kapacit už na začátku roku 2025 a bude technicky připravený zásobovat Česko výhradně západní cestou,“ popisuje Zdeněk Dundr, provozně-technický ředitel společnosti MERO ČR, jež vlastní a provozuje tuzemské ropovody.
Je to jedna z největších změn v energetické infrastruktuře země za poslední dekádu.
Díky projektu bude možné po 60 letech ukončit závislost na surovině z Ruska. „Je to jedna z největších změn v energetické infrastruktuře země za poslední dekádu. Modernizace ropovodu TAL také posiluje bezpečnost a spolehlivost zásobování ropou pro všechny evropské země, přes které TAL vede,“ dodává Dundr. Ropovod od pobřeží Itálie projde ještě Rakouskem a Německem, než se v Česku napojí na IKL.
Podle dosavadních plánů by do Česka měla proudit výhradně ropa ze západu od poloviny roku 2025. „Od počátku července má být vše připraveno k běžnému provozu projektu TAL Plus tak, aby bylo možné zajistit úplné zásobování obou tuzemských rafinerií neruskou ropou prostřednictvím ropovodů TAL a IKL. Do té doby bude probíhat testování a certifikace,“ říká mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu David Hluštík.
Ještě během první poloviny roku 2025 budou na tuzemské ropné infrastruktuře probíhat úpravy. „Jde zejména o instalaci záložních čerpadel a dokončení stavebních prací. Nic z toho ale nemá vliv na to, že ropovod TAL je už připraven na plné zásobování Česka ropou ze západu,“ říká Dundr.
Projekt TAL-PLUS
Přepravní kapacita ropovodu TAL je nyní 43 milionů tun ropy ročně. Přímo do České republiky jde přes ropovod IKL přibližně 3-4 miliony tun ropy ročně.
Ropovod TAL se nyní upravuje a zvyšuje se jeho kapacita, aby byl schopný pojmout náhradu dodávek z Ruska. Množství přepravované kapacity se zvýší na 48 milionů tun ropy ročně. Do Česka tak bude možné dopravit až osm milionů tun ropy ročně. Zajistí se tak dodatečná přepravní kapacita pro obě tuzemské rafinerie v Litvínově a Kralupech nad Vltavou.
Rozšíření je důležité nejen pro Česko, ale také pro Itálii, Rakousko a Německo.
Kromě úprav ropovodu TAL je potřeba provést i dílčí úpravy ropovodu IKL a rafinerií.
Mapa evropských ropovodů ukazuje, kudy prochází ropovod TAL (zelený) a odkud přitéká ropa Družbou (světle modrá), která vede dodávky přímo z ruské Samary, cestou se rozděluje a jižní větví putuje ropa přes Slovensko do Česka. Urazí celkem 4000 kilometrů dlouhou trasu.
Zátěžové testy ještě musí potvrdit, že zkapacitněný ropovod TAL a IKL jsou plně funkční. „Poté zahájíme nákup a transport vhodných ropných směsí. Předpokládáme, že celý technologický, obchodní a administrativní proces bude dokončen na konci prvního pololetí roku 2025,“ uvedl Pavel Kaidl, mluvčí společnosti Orlen Unipetrol, která nakupuje ropu a vlastní tuzemské rafinerie.
Kudy do Česka proudí ropa
Průměrná roční spotřeba ropy v Česku v letech 2010 až 2023 činila 7,1 milionu tun. 42 procent dodávek přitom pokrýval ropovod IKL (podle své trasy Ingolstadt – Kralupy nad Vltavou – Litvínov), který navazuje na TAL. Zbylých 58 procent zajišťoval ropovod Družba, který do Česka přivádí ropu z Ruska. Do září 2024 však přes IKL prošlo 62 procent dodávek, a Družbou 38 procent.
Rada EU ukončí výjimku z dovozu ruské ropy, jakmile Česko bude mít k dispozici alternativu. „Není stanoveno žádné datum, dokdy musí dodávky Družbou skončit. Výjimka ale říká, že ve chvíli, kdy bude možné Družbu zcela nahradit, budou její dodávky ukončeny,“ vysvětluje Ivan Indráček, předseda Unie nezávislých petrolejářů.
V současné době přepraví ropovod TAL 43 milionů tun ropy za rok, z toho do Česka dotečou tři až čtyři miliony tun. Roční kapacita se však díky úpravám navýší na 48 milionů tun ropy ročně, z toho osm milionů tun půjde do Česka.
„Kapacita, která bude v ropovodu TAL po dokončení projektu TAL Plus k dispozici pro zásobování tuzemských rafinerií, tento průměrný roční dovoz nejen splňuje, ale ještě jej o významnou rezervu převyšuje,“ uvedl Hluštík.
Provozovatelem Transalpinského ropovodu je společnost TAL Group, ve které má pětiprocentní podíl i provozovatel českých ropovodů. Dalšími akcionáři jsou společnosti OMV, Shell, Rosněfť (za který rozhodují zahraniční manažeři), ENI, C-Blue, Exxon, Connoco a Total.
„Z této pozice jsme museli přesvědčit ostatní partnery o smyslu, efektivitě a výhodách projektu TAL-PLUS. Jednání byla mimořádně složitá, tvrdá, ale pokaždé korektní. Cílem bylo jediné – přesvědčit partnery, spustit projekt a začít budovat českou nezávislost na ruské ropě,“ říká Dundr.
Šéf MERO uznává, že TAL-PLUS byl jedním z nejnáročnějších a nejkomplexnějších technologických projektů, který společnost kdy dělala.
„Jednání okolo projektu TAL-PLUS byla složitá, a to zejména ve fázi přípravy projektu. Aby projekt získal od společnosti TAL zelenou, bylo potřeba, aby s ním souhlasili všichni akcionáři. To se nakonec MERO ČR i s politickou podporou českého státu a na jeho žádost Evropské komise, podařilo,“ uvedl Hluštík.
Poprvé v historii zpracování ropy v Česku se bude ropa do litvínovské rafinérie dovážet pouze po moři. To s sebou přináší i zvýšené náklady.
Na zvýšení kapacity dalo MERO z vlastních zdrojů 1,3 až 1,6 miliardy Kč. Na financování se podílí i skupina Orlen Unipetrol, která do projektu vloží celkem 600 milionů Kč. Rozšíření ropovodu tak nemělo žádný dopad na státní rozpočet.
Orlen Unipetrol vlastní tuzemské rafinerie na zpracování ropy v Kralupech nad Vltavou a v Litvínově. Ukončení dodávek ruské ropy pro ni přinese zásadní změny.
V Kralupech se doposud zpracovávaly nízkosirné ropy neruského původu, například z Kazachstánu, Ázerbájdžánu či USA. Zatímco litvínovská rafinerie zpracovávala hlavně vysokosirnou ruskou ropu, kterou může nahradit ropa z Guyany, Iráku, Saúdské Arábie nebo Severního moře.
Surovina přepravovaná potrubní cestou však vyjde levněji než dodávky po moři. „Nákup nových druhů rop z celého světa, jejich transport z různých nalezišť po světě zaoceánskými tankery do italského přístavu Terst a poté ropovodem TAL/IKL do našich rafinérií, jejich skladování v tankovišti v Terstu či dále po trase a konečné zpracování v rafinérii – to vše s sebou nese výrazně zvýšené provozní náklady ve srovnání s náklady na stejný proces u ropy, která k nám přitékala přímo z naleziště ropovodem,“ říká Kaidl z Unipetrolu.
Ke konci roku 2023 Orlen ve svých rafineriích udělal rozsáhlé testy zpracovávání neruských rop a podle nich vloni na jaře změnil nastavení litvínovské rafinerie.
„Doposud největší investicí byla výměna vakuové destilační kolony v litvínovské rafinérii za bezmála půl miliardy korun. Celkové investice do příprav na nové ropné směsi již významně přesáhly dvě miliardy korun,“ popisuje Kaidl.
Zákazníky u čerpacích stanic ale žádná změna nečeká. Podle Indráčka je dopad odstřižení dodávek na tuzemský trh zejména bezpečnostní. „Víme, že když ropa Družbou nepoteče, ať už kvůli sankcím, kvůli chybějícím dodávkám nebo kvůli technické poruše či vysoké ceně, budeme mít alternativu, která je schopna pokrýt 100 procent české spotřeby,“ říká Indráček.
Otázkou je, co Česko udělá s nevyužitými trubkami ropovodu Družba do budoucna. Jejich osud může určit vývoj války na Ukrajině a to, zda bude Evropská komise chtít držet sankce vůči Rusku i v budoucnosti.
