Článek
Elektřina zdražila v dubnu proti stejnému měsíci roku 2021 o 82 procent, plyn o 107 procent. Dvojnásobný nebo téměř dvojnásobný nárůst, který by se udržel i dva roky po ruském vpádu na Ukrajinu, je přitom v Evropě už výjimkou.
U elektřiny sdílí stejný osud s Čechy už jen Estonci, obyvatelé země, jejíž elektrická soustava je propojena s Ruskem a také z toho důvodu předloni zažila skutečný kolaps. Za plyn dosud platí dvojnásobek kromě Čechů i Rakušané a Lotyši. Srovnatelné zdražení vykazují další dvě země, které dříve příliš spoléhaly na dodávky z Ruska, konkrétně Němci a Rumuni.
Zároveň jsou dubnová data Eurostatu o cenách elektřiny svědectvím, že zásluhu na nízkých cenách, případně vinu za energetickou drahotu může mít zvolený způsob státní regulace.
Některé státy, konkrétně Nizozemsko, Dánsko, Belgie a Řecko trh s elektřinou neregulují a připustily, že vysoké ceny na světových komoditních trzích způsobily až dvojnásobné zdražení elektřiny pro domácnosti hned v roce 2022. Strmě klesat však začaly hned v dalším roce.
Další země zdražení nepřipustily vůbec úspěšnou a nákladnou regulací. Například v Rakousku, Bulharsku, Slovinsku, Španělsku a Portugalsku nezdražila elektřina pro domácnosti během krize nikdy víc než o 20 procent, v Německu a Polsku víc než o třetinu.
V dalších zemích, jako bylo Irsko nebo Itálie, připustili regulátoři zdražení až na dvojnásobek v roce 2023, a teprve od té doby začaly ceny klesat. Češi se stali nejnápadnějším příkladem, že regulace cenových tarifů na příliš vysoké úrovni může posloužit dodavatelům jako vysvětlení, proč ceny pro spotřebitele drží vysoko, i když na světových trzích dávno spadly dolů.
O něco méně, přesto také výrazně se projevil vliv regulací na trzích s plynem. V některých zemích dnes za plyn platí pouze o 20–30 procent víc než v předkrizovém období. Do této kategorie patří i státy, které do vývoje cen zasahovaly nejméně (Dánsko, Bulharsko a Estonsko). Přes dvojnásobný nárůst v letech 2022 a 2023 ještě nezačaly ceny pro spotřebitele výrazněji klesat v zemích, kde státní regulace rovněž neměla očekávaný efekt, tedy včetně Česka. V Rakousku byl za zdražením úmysl donutit majitele plynových kotlů k přechodu na tepelná čerpadla a peletové kotle.
Cenovému nárazu nejlépe odolal trh s pohonnými hmotami, které jsou dnes proti předkrizovému období v celé Evropě dražší o čtvrtinu až třetinu. Vymyká se Maďarsko, kde neúspěšný pokus držet ceny dole způsobil zdražení o polovinu. Česko patří do evropského průměru vzhledem k tomu, že se rychlé krizové zdražení z roku 2022 podařilo rovněž rychle odbourat.
Netrpělivost zákazníků, kdy v tuzemsku konečně zlevní také elektřina a plyn, se postupně promítá do cenové politiky dodavatelských firem. Ve srovnání s lednem snižují ceny elektřiny pro domácnosti až o padesát haléřů za kilowatthodinu, podle zjištění Seznamu Zpráv však dodavatelé obvykle lepší cenu podmiňují novou smlouvou s fixací aspoň na jeden rok. Některé firmy včetně ČEZ a E.On ovšem slibují, že v dohledné době sníží ceny i zákazníkům se smlouvami na dobu neurčitou.
Deklarace dodavatelů patří k důvodům, proč také experti Patria Finance očekávají v létě „další zlevnění energií“. Díky tomu by se prý mohla celková inflace z dubnových 2,9 procent znovu vrátit ke dvěma procentům.
Naopak spíše obavy z „dopadu volatilních cen energií na inflaci“ připustil na posledním zasedání bankovní rady ČNB její člen Jan Procházka.
