Článek
Ani ne rok před volbami do Poslanecké sněmovny česká vláda odhlasovala dokument, jehož prioritou je přehodnocení některých cílů Green Dealu a odklad nového systému obchodování s emisními povolenkami ETS 2, který by se měl podle současných plánů promítnout do cen zemního plynu, uhlí ale i benzinu.
Některé těžko dosažitelné emisní cíle a zpoplatnění emisí budov, silniční dopravy a menších podniků se totiž staly politicky citlivým tématem. Češi nyní v Bruselu iniciují přehodnocení některých opatření, která sami dříve odsouhlasili.
„Je potřeba, abychom zreálnili naplňování klimatických cílů tak, aby to nepodvazovalo ekonomický růst, aby to nemělo negativní dopad na občany a firmy, ale abychom naopak dokázali Evropu udržet konkurenceschopnou. Nemluvíme o tom, ale přicházíme s konkrétními návrhy, jako jsou naše prioritní požadavky a prioritní kroky, které prosazujeme,“ oznámil premiér Petr Fiala (ODS) změnu v přístupu vlády na pondělní tiskové konferenci před cestou do Bruselu.
ETS
- Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem pro snížení emisí skleníkových plynů. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat. Když se cena povolenek zvyšuje, roste i motivace firem snažit se omezovat emise.
- Podstatou ETS 2 je, že z pohonných hmot, zemního plynu nebo domácí spotřeby uhlí se budou v celé Evropské unii od roku 2027 odvádět emisní povolenky. Litr benzinu kvůli tomu má zdražit o dvě až tři koruny.
- Povolenky dnes odvádějí jen největší producenti skleníkových plynů, jako jsou elektrárny, průmyslové podniky nebo aerolinky. Od roku 2027 má dojít k rozšíření na všechna fosilní paliva, a to i u domácí malospotřeby. Jde o součást Zelené dohody EU.
- Novinku zavádí unijní směrnice, která už se začala připravovat za Babišovy vlády. Hlavní politická jednání v EU proběhla za českého předsednictví v roce 2022, loni ji definitivně odhlasoval Evropský parlament a členské státy v Radě EU. Tím se z dokumentu stala závazná norma, kterou už státy mají jen převést do národní legislativy – leda by se celá Unie shodla na změně plánu, což se ale v tomto případě nejeví realisticky.
Prioritou dokumentu, který si kabinet odhlasoval, bylo odložení startu obchodování s povolenkami v rámci ETS 2. Podle vlády je třeba vyjasnit, jak bude trh fungovat a jaká bude ceny povolenky.
Hladík na jednání Rady EU hledal podporu u ostatních států sedmadvacítky pro minimálně roční odklad systému ETS 2 spolu s účinnější ochranou proti prudkému růstu ceny povolenky, která by domácnostem zdražila paliva.
„Non paper (neoficiální dokument) schválený vládou jsme tam zatím neprobírali, ale vedl jsem neformální jednání na toto téma s dalšími ministry především z V4, Rumunska a Bulharska a s eurokomisařem,“ řekl SZ Byznys ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
U nových povolenek je však mnoho neznámých a ti, kteří by měli na starost jejich nákup, už volají po upřesnění, jak bude celý systém fungovat. Začátkem prosince Evropská komise přijala rozhodnutí, které stanoví množství povolenek vydávaných v rámci systému ETS2 pro rok 2027. „Tento strop bude pro rok 2027 činit 1 036 288 784 povolenek a přispěje k dosažení klimatických cílů EU pro rok 2030,“ uvedla Komise.
V roce 2027 však bude dražen o 30 procent vyšší objem povolenek než v následujících letech, aby byla zajištěna likvidita trhu. Pokud cena povolenek během prvních tří let fungování systému překročí 45 eur, budou na trh uvolněny další povolenky, což by dočasně snížilo cenu. Tuto „stopku“ však lze podle směrnice použít jen jednou za určité období. Podle Fialy je však jistější upravit legislativu a zajistit tak ochranu před výkyvem ceny povolenky, než spoléhat na klauzuli o regulaci vysoké ceny.
K povolenkám se však ministři ještě vrátí po novém roce. „Český non paper týkající se EU ETS 2 jsme diskutovali s eurokomisařem, budeme to řešit po 1. lednu,“ uvedl Hladík.
Hladík přišel ve středu na Radu celkem se čtyřmi tématy, která by měla změnit naplňování evropských klimatických cílů. Jeden z nich se týká i automobilek, pro které se už v roce 2025 zpřísní emisní limit na jedno vyrobené vozidlo. Většina výrobců však nesplní unijní požadavek na snížení produkce emisí o 19 procent na průměrných 93,6 gramu CO2 na kilometr. Za nesplnění hrozí automobilkám sankce, které by poškodily celé odvětví.
„To je opatření, které v příštím roce vstoupí v platnost a naše automobilky jsou vystaveny globální konkurenci a považujeme za nepřijatelné snižovat jejich konkurenceschopnost pokutami. Na to se budeme soustředit v příštích měsících,“ uvedl Fiala na tiskové konferenci.
Cílem vlády je také přehodnotit emisní standardy na emise CO2 z aut a dodávek už během příštího roku včetně zákazu prodeje spalovacích motorů od roku 2035. Úlevu budou žádat také pro autobusy a nákladní vozidla.
Česko také požaduje, aby Komise změnila podmínky pro definici zeleného vodíku, který se vyrábí z obnovitelných zdrojů. Plyn vyrobený pomocí jaderné energie však už do nejčistší formy nespadá a označuje se jako fialový či růžový.
A Hladík právě chce, aby se vodík vyráběný pomocí jaderné elektřiny mohl započítávat jako zelený. „Podpora pro zelený vodík se vypisuje celoevropsky, nezohledňují se rozdílné podmínky jednotlivých států pro OZE, řešení by bylo, kdyby v Evropě byly tři až čtyři regiony pro soutěže na vodíkovou podporu, podmínky soutěže na vodíkové banky by se musely redefinovat,“ řekl Hladík.
Chceme projednání cíle Green Dealu k roku 2040. Evropská komise by měla posoudit, jaká je trajektorie jednotlivých států.
Ministr usiluje také o zmírnění některých opatření v Zelené dohodě pro Evropu. „Chceme projednání cíle Green Dealu k roku 2040. Evropská komise by měla posoudit, jaká je trajektorie jednotlivých států. Známe cíle pro rok 2030, takže je třeba protáhnout čáru u jednotlivých států, jak to bude vycházet. A teprve podle toho stanovit cíl k roku 2040,“ popisuje Hladík.
Některá zelená opatření by podle české vlády mohla snížit konkurenceschopnost evropských firem. „Jsme průmyslová země, proto chceme před stanovením závazného cíle, aby se provedly dopadové studie. Na Radě jsme debatovali možnost politik pro různé sektory,“ dodal ministr.
Emisní cíle pro rok 2030 podle Hladíka Česko bezpečně splní. „Dle našich propočtů se snížení emisí v ČR bude blížit až 63 procentům, protože dostatečně investujeme do dekarbonizace,“ říká Hladík. A splní se emisní cíl do roku 2030 na úrovni celé Unie? „Já nevím, odhaduji, že ano. Některé členské státy jsou výrazně dále,“ říká Hladík.
Fiala předpokládá, že české návrhy najdou v Bruselu podporu. Sice před dvěma lety téma emisních povolenek ostatní státy nechtěly řešit, nyní si podle něj více uvědomují, že budou lidé vystavěni vyšším platbám a mohlo by dojít k oslabení konkurenceschopnosti evropských firem.
