Přestavba bez peněz: Česko boduje v novince

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zájem o nižší spotřebu a tedy i nižší sumy na účtech za energie pomocí tzv. EPC (Energy Performance Contracting) projektů raketově roste. Investor, tedy ten, kdo si projekt objedná, obvykle nemusí vynaložit žádné finance, protože vše splácí z úspor, které mu projekt přinese. Realizační firma zaručuje, že k ušetření nákladů na energie skutečně dojde.

Zatímco v předchozích 15 letech v Česku vznikalo mezi pěti až šesti projekty za rok o celkové hodnotě 210 milionů korun, v posledním roce byl objem stonásobný. „Záleží rok od roku, ale za loňský rok jsme zrealizovali projekty v hodnotě lehce přesahující dvě miliardy korun. Těch projektů bylo dohromady 16,“ říká v pořadu Agenda SZ Byznys předseda Asociace poskytovatelů energetických služeb Miroslav Marada.

Firmy, úřady a veřejné instituce, které se pro takový projekt rozhodnou, jsou motivovány primárně vyššími cenami energií a také snahou o snížení emisí, tedy kladnými body v hodnocení udržitelnosti ESG. Podle Marady nynější zvětšený zájem přinesla zásadní změna v dotačních podmínkách ze Státního fondu životního prostředí. „Představuje to skutečně zajímavou pobídku pro zákazníky,“ říká Marada. Podle něj je totiž možné získat až dva miliony Kč.

Dříve nebylo možné zkombinovat dotace s nulovými počátečními náklady investora, na kterých je ale založena podstata EPC projektu. Pravidla určovala, že člověk prostě musí nějaké peníze do úpravy vložit. „Dnes už je lze kombinovat a k tomu existuje účinná podpora jak dotační, tak věcná na přípravu těchto projektů, třeba máme tady program od Národní rozvojové banky, který pomáhá veřejným zadavatelům ty projekty připravovat do veřejných zakázek,“ říká Marada.

EPC projekty už fungují v nemocnicích, školách či divadlech – využilo ho například Rudolfinum, Národní divadlo, Nemocnici v Motole, Obecní dům nebo Kongresové centrum v Praze.

Marada ale upozorňuje, že ačkoliv má zákazník přímo dané ve smlouvě, že ke snížení nákladů na energie skutečně dojde, v 10 procentech případů se stává, že to nevyjde.

„Řeší se to tak, že po dobu smlouvy, která je třeba desetiletá, musí dodavatel projektu deficit zákazníkovi kompenzovat finančně v plné výši. Nestává se to proto, že by dodavatelé nevěděli, co dělají, ale kvůli velké konkurenci, se kterou musí soutěžit. Jdou až trochu na hranu s tím, jak úspora může dopadnout a pak jí nedosáhnou,“ vysvětluje Marada.

Dodává, že rozdíly mezi předpokládanými a skutečnými úsporami nejsou dramatické, většinou se splní z 98 procent. Úspora je podle Marady většinou vyšší, než realizátor projektu garantuje. To se stalo například u Kongresového centra, což je osm let starý projekt.

„Při přepočtu na ceny z roku 2016 měla vycházet na 25 milionů Kč. Realita je nakonec mnohem lepší, ve starých cenách to vychází kolem 35 milionů Kč a kdybychom to přepočetli na aktuální ceny, tak už je to přes 50 milionů Kč. Takže to měli splaceno z plateb dřív než za pět let,“ říká předseda asociace.

Financování těchto projektů jde na začátku za realizační firmou, ale jelikož jde o investici v hodnotě i stovek milionů Kč, často za sebou tyto firmy mívají banku.

„V České republice se ustálil skvělý finanční nástroj, kdy pohledávka vznikne z titulu realizace projektu. Dá se postoupit do banky za velmi výhodných podmínek, tady máme desetiletý fix z postoupené pohledávky dnes okolo tří procent. To je opravdu vynikající a kolikrát to nemají ani na západě od nás,“ uvedl Marada.

Zákazník tak investici splácí místo dodavateli přímo bance. V jiných státech Evropské unie podle Marady banky pohledávku neodkoupí. „U nás to není žádný problém,“ říká Marada. V případě nedodržení návratnosti zbytek dorovná přímo dodavatel.

V kombinaci s výhodnými dotacemi a kvalitním poradenským sektorem je podle Marady Česko mezi nejlepšími státy. „Nejenom financování, ale všechno dohromady z České republiky dělá premianty Evropy. Opravdu tady máme všechno velmi dobře nastavené,“ dodává předseda asociace.