Článek
V příštích letech spolkne tuzemská elektrizační soustava ročně více peněz než kdy předtím. České sdružení regulovaných elektroenergetických společností (ČSRES), které tvoří ČEZ Distribuce, EG.D, PREdistribuce a ČEPS, očekává, že oproti období let 2010 až 2023 vzrostou investice o 38 procent ročně.
Každým rokem by tak provozovatelé soustav průměrně vynakládali téměř 40 miliard korun. Jen do roku 2035 by podle jejich propočtů měli investovat o 132 miliard korun více než v předchozím období.
„Mezi lety 2010 až 2023 se průměrná výše ročních investic členů ČSRES blížila 29 miliardám korun. Dnes ale víme, že ani tak velká částka do budoucna stačit nebude. Dalších zhruba 11 miliard korun ročně si vyžádají investice spojené s novými požadavky na decentralizaci výroby, masivní připojování obnovitelných zdrojů energie či elektrifikace sektoru dopravy a vytápění,“ uvedl Marian Rusko, předseda Rady ČSRES.
K dalšímu růstu investic povedou podle něj také cíle Evropské unie spojené s ochranou klimatu. Přenosová soustava a distribuční sítě si tak vyžádají mnohamiliardové investice. „Řešíme rychlost výstavby sítí, navyšování jejich kapacity nebo přebytky elektřiny z tisíců malých zdrojů,“ dodal Rusko.
Počet obnovitelných zdrojů totiž bude v Česku narůstat, což změní zdejší energetiku. Podle poradenské společnosti v energetice EGÚ Brno dosáhne do roku 2035 výkon solárních elektráren osmi gigawattů a větrných elektráren přibližně 2,5 gigawattu.
Podle zprávy Energetického regulačního úřadu za celý loňský rok vyrobily fotovoltaiky 2192,1 gigawatthodiny elektřiny, větrné elektrárny 701,4 gigawatthodiny. V roce 2035 se však podle EGÚ Brno výroba v solárních elektrárnách ztrojnásobí a výroba z větru bude 7,5krát vyšší než loni.
Výstavbu nových obnovitelných zdrojů podporují miliardami dotačních korun Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo průmyslu a obchodu.
„Přes dosud investované miliardy korun se nová energetika v ČR stále nachází teprve na startovní čáře. Na začátku roku 2024 byl instalovaný výkon fotovoltaických elektráren přibližně 3,6 gigawattu, větrných pak 350 megawattů. Instalovaný výkon FVE jako skupiny meziročně narostl o 70 procent,“ uvedl Michal Macenauer, ředitel strategie poradenské společnosti EGÚ Brno.
V roce 2035 by však mohl instalovaný výkon podle vyšších odhadů dosáhnout až 11 gigawattů u FVE a u větrníků okolo 3,5 gigawattu.
Energetická soustava s takovým množstvím zelených zdrojů přinese řadu změn. Podle expertů by mohlo být připojování nových zdrojů do tuzemské distribuční sítě těžko řešitelné vzhledem k její volné kapacitě.
„Distribuční sítě budou mít problém především s malými decentrálními fotovoltaikami do jednoho megawattu, které podle našeho odhadu budou tvořit přibližně 25 procent nového výkonu. Fotovoltaiky a obecně obnovitelné zdroje energie ale zdaleka nebudou jediný problém. Obecně platí, že si soustava vyžádá vysoké investice, protože se jednoduše řečeno bude muset vypořádat s obřím nárůstem málo koncentrovaného výkonu,“ vysvětluje Macenauer.
Chybějící kapacita v síti se na některých místech v tuzemské distribuční soustavě objevuje už nyní. S navyšováním počtu obnovitelných zdrojů by však současná kapacita sítě nemusela stačit všude.
Proto energetický sektor podniká kroky, které budou kapacitu v síti navyšovat. Pracuje například na úpravách energetického zákona, které mají vést k efektivnějšímu procesu připojování obnovitelných zdrojů. Zpřísní se podmínky zejména pro velké instalace, jako jsou solární parky. Žadatelé o jejich připojení budou kontrolováni, zda činí kroky potřebné k realizaci instalace.
„Když se projekt nehýbe, tak potřebujeme kapacitu vzít. Musíme o tom přemýšlet citlivě a identifikovat, zda jde o mrtvý projekt, nebo projekt držený na přeprodej, což není efektivní. Mnohdy má držitel žádosti ne z vlastní viny průtahy ve stavebním procesu,“ říká předseda Komory OZE Štěpán Chalupa.
To umožní vyčlenit kapacity rezervované pro projekty, které se nerealizují, a vrátit je do oběhu pro ty, kdo o ně žádají.
Toto opatření považuje Chalupa za nejdůležitější. Tento problém nezná jen Česko, ale také například Španělsko nebo Velká Británie. „Problém je všude stejný a nemá jednoduché řešení. Je potřeba pamatovat na to, abychom neblokovali kapacitu někomu, komu se projekt zpozdil nikoli jeho vinou,“ říká Chalupa.
Podle Chalupy se zvýší volná kapacita v síti také díky novele energetického zákona, tzv. Lex OZE III, která umožní distributorům a provozovateli přenosové soustavy ČEPS možnost řídit zdroje do pěti procent jejich roční výroby.
Stát by podle Chalupy také měl motivovat zájemce o výstavbu obnovitelných zdrojů energie (OZE) například nastavením dotací nebo podmínek ke kombinované instalaci FVE a větrných elektráren či FVE a tepelných čerpadel a podobně.
„Mělo by k tomu dojít nejen u rodinných domů, administrativních a podnikatelských budov a budov ve veřejném sektoru, ale i u větších investic do teplárenských soustav, kdy společná instalace nám přináší to, že jednu kapacitu bude možné sdílet mezi více zdroji,“ popisuje Chalupa.
Z pohledu EGÚ Brno by při dekarbonizaci energetiky bylo pro stát ekonomičtější, kdyby směřoval větší díl dotací do budování nové a posilování stávající elektrické infrastruktury na úkor přímých dotací do malých zdrojů.
„Dotace do malých zdrojů uměle udržují vysokou cenovou hladinu těchto instalací. Upozorňuji, že zatímco dotace do síťových investic pomáhají všem zákazníkům prakticky plošně, dotace do mikrozdrojů (zdroj s instalovaným výkonem do deseti kilowattů, pozn. red.) na maloodběru působí výrazně na vznik a posilování vodárenského efektu,“ řekl Macenauer.
Tedy že při stejných fixních nákladech a nižší celkové spotřebě roste cena jedné megawatthodiny energie – stejně jako když vodárny své náklady rozpočítávají na méně spotřebovaných litrů.
Stát se podle odborníků bude muset také připravit na výrazné navýšení investic do distribučních i přenosových sítí.
„Už teď máme připravené peníze z Modernizačního fondu na rozvoj sítí. Peníze z EU bychom měli co nejvíce využít i na energetickou infrastrukturu,“ říká Chalupa.
V Modernizačním fondu je celkem 15 až 20 miliard korun, přičemž se částka odvíjí od výnosů z prodeje emisních povolenek, které budou do budoucna nižší. Provozovatelé přenosové nebo distribuční soustavy mohou část peněz využít na modernizaci a rozšíření infrastruktury, připojování obnovitelných zdrojů energie či na zajištění stability sítě.
„To samozřejmě uleví i spotřebitelům, když se to nepromítne do ceny elektřiny. Z principu to na ně ale dopadat bude,“ říká Chalupa. Již loni při navýšení regulované složky ceny elektřiny, která zahrnuje také poplatky za distribuci, energetický regulátor avizoval, že částka bude do budoucna růst.
Aby však nebyly veškeré náklady přeneseny na spotřebitele, distributoři využívají také dotace na rozvoj distribučních soustav, které vypisuje Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).
Dotace na nové elektroměry
Jedna z výzev Energetická infrastruktura – Smart Grids je primárně zaměřena na podporu instalace chytrých elektroměrů. Příjemci dotací jsou regionální distribuční společnosti mimo Prahu, které už podaly dvě žádosti.
„MPO 18. října 2023 navýšilo celkovou finanční alokaci ze tří miliard korun na 4,1 miliardy korun tak, aby bylo zajištěno finanční krytí pro všechny podané žádosti a jejich realizaci v plném rozsahu, což bude mít v budoucnu zásadní přínos z hlediska zajištění dalších volných připojovacích kapacit pro obnovitelné zdroje energie,“ říká Petra Milcová z odboru komunikace MPO.
Dalších 500 milionů korun mohou distributoři čerpat z výzvy Energetická infrastruktura – OZE v LDS (lokálních distribučních soustavách). „Cílem výzvy je navýšení připojitelného výkonu obnovitelných zdrojů energie v lokální distribuční síti prostřednictvím posílení distribučních sítí na všech napěťových hladinách, navýšení připojitelného výkonu OZE formou modernizace silové infrastruktury a v neposlední řadě instalace chytrých prvků distribučních sítí,“ říká Milcová.
Ministerstvo také vyhlásilo výzvu, která cílí na posilování distribučních sítí pro zvýšení připojitelnosti obnovitelných zdrojů energie. Celkem může přerozdělit 6,695 miliardy korun. Další z výzev se týká úspory energie v lokálních distribučních společnostech, ve které bylo vyčleněno 500 milionů korun.
Celkem tak na modernizaci sítí ministerstvo poskytuje přes deset miliard korun, což je jen malá část z toho, co bude potřeba podle ČSRES. „V případě potřeby MPO tuto podporu do budoucna navýší,“ dodává Milcová.
Provozovatelé elektroenergetických soustav jsou regulováni státem a proveditelnost jejich investic závisí na rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, který stanovuje podmínky čerpání dotací.
Podle ČSRES je navíc alokace relevantních dotačních titulů poměrně omezená a také z toho důvodu je provozovatelé soustav čerpají málo. Potvrdilo to uplynulé desetiletí, kdy z unijních a operačních programů čerpali dotace v celkové výši 6,55 miliardy korun, což je jen 0,19 procenta z celkového objemu dostupných prostředků. ČSRES proto jedná se zástupci státu o změně.
Kromě investic do sítě je podle analýz EGÚ Brno pro fungování energetiky s velkým podílem OZE výhodné také budování projektů s dlouhodobou návratností, jako jsou jaderné elektrárny nebo velká úložiště elektřiny ve formě nových přečerpávacích vodních elektráren, které často nejsou řešitelné jen na komerční úrovni, ale s podporou státu.
