Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Zatímco v roce 2023 bylo nahlášeno 322 124 pojistných událostí, vloni se počet vyšplhal na 424 397, což představuje nárůst o 32 procent. V živé paměti jsou ještě ničivé povodně, které se ve Slezsku a na severu Moravy odehrály v září. Jejich sílu a rozsah potvrdil hlavní analytik a pojistný matematik České asociace pojišťoven (ČAP) Petr Jedlička.
„Nejvýraznější nárůst pojistných událostí pojišťovny zaznamenaly právě u povodní, kde se počet škod meziročně navýšil skoro osmkrát a kde se hodnota škod zvětšila z půl miliardy v roce 2023 na téměř 20 miliard v loňském roce.“
Výrazný nárůst škod způsobený povodněmi a jinými extrémními meteorologickými jevy potvrzuje dlouhodobý trend – dopady klimatických změn na majetek jsou stále závažnější.
Celková výše škod, které pojišťovny v rámci pojistných událostí hradily, ale neroste jen častějším výskytem pojistných událostí. Ceny nemovitostí rychle rostou, a tím se zvyšují i hodnoty pojištěného majetku. A roli hraje i inflace. Co se před čtyřmi, pěti lety dalo postavit či opravit za tři sta tisíc, bude letos stát možná půl milionu. A to se na výši plnění, které pojišťovny vyplácejí, projeví.
„V roce 2020 byla průměrná škoda na soukromých nemovitostech přes 28 600 korun, v roce 2024 to už bylo 63 600 korun,“ potvrzuje Ondřej Poul, ředitel Centra likvidací v pojišťovně Kooperativa.
Za kolik se dnes staví
Ceny ve stavebnictví prošly v posledních pěti letech zejména díky násobnému růstu cen energií, rychle rostoucí inflaci a celkové nestabilitě trhu bouřlivým vývojem. „Třeba u výrobků z jílovitých materiálů to bylo až 41 procent,“ potvrzuje Petr Magda, komerční ředitel a jednatel společnosti Wienerberger.
Od roku 2022 se trh začal postupně uklidňovat a ceny materiálů a služeb se stabilizovaly. Stavební výrobky ze zmiňovaných jílovitých materiálů za poslední dva roky dokonce zlevnily, zhruba o šest procent. „Ale stavební práce ve stejném období zase zdražily o osm procent,“ říká Petr Magda.
Společnost SIKO nabízí v rámci svých služeb rekonstrukce koupelen na klíč. To zákazníci využívají například po haváriích vody, které mnohdy dokáží koupelnu poničit tak, že je v podstatě lepší postavit novou.
„Cena těchto rekonstrukcí za poslední tři roky narostla o 20–30 procent, v závislosti na regionu. A to primárně kvůli vzrůstající ceně stavebních materiálů a ceně práce,“ říká Jan Leitner, manažer zákaznických služeb ve společnosti SIKO koupelny a kuchyně. Cena práce přitom tvoří podle rozsahu prací zpravidla 50–70 procent celkového rozpočtu na rekonstrukci koupelny. Před pěti lety to podle Leitnera bylo 40-50 procent rozpočtu.
Ceny ve stavebnictví porostou i nadále, přestože u některých materiálů by teoreticky mohlo dojít i k mírnému poklesu cen. Pod trendem dalšího zdražování budou podepsány rostoucí personální náklady, ceny energií a v neposlední řadě i důsledky sílících tlaků na dekarbonizaci stavebnictví.
Cena pojistného roste
S tím, jak roste průměrná škoda na nemovitostech a v souvislosti s tím výše plnění, které pojišťovny za tyto škody poskytují, roste také pojistné, které za svoje pojistky platíme. Říká se tomu škodní inflace.
„Cena majetkového pojištění v posledních pěti letech roste především v důsledku zvyšující se hodnoty pojištěného majetku, a to tempem několika jednotek procent ročně,“ uvedla tisková mluvčí pojišťovny Uniqa Veronika Hešíková. Vývoj ceny majetkového pojištění v uplynulých letech je ale výsledkem kombinace několika faktorů. Vedle inflace se na něm nejvíce podepisují třeba změny tarifních sazeb a určitě i změny ve stavbě pojistných produktů jako takových.
Tarifní sazby se u pojistných produktů upravují podle aktuální míry a četnosti rizik v čase. Ovlivnit je může například vliv častějších extrémních výkyvů počasí, v takové případě sazby rostou. U rizik, jako jsou třeba vloupání, zase může dojít k mírnému poklesu sazeb.
„Pojišťovna Uniqa také v uplynulých letech zásadně přepracovala nabídky majetkového pojištění a třeba nový produkt pro pojištění domů a domácností klientům přinesl širší krytí a nové výhody, které v předchozích produktech nebyly. Tato kvalitativní změna se rovněž částečně promítla do cen pojistného,“ vysvětlila Hešíková.
Průměrná výše pojistného u majetkového pojištění se za posledních pět let skutečně zvýšila, podle Marie Petrovové, mluvčí Allianz pojišťovny, ale tento nárůst nezvládá pokrýt škodní vývoj z posledních let. „Náklady pojišťoven se za toto období zvýšily o vyšší desítky procent a pojistky se tak dramaticky určitě nezdražily,“ uvedla Petrovová.
Snaha ušetřit na pojistném může přijít draho
Zářijové povodně v otázce pojištění majetku ukázaly na dva zásadní problémy. V první řadě znovu odhalily nedostatečnou propojištěnost českých domácností, jakoukoliv pojistku nemá 1,7 milionu domácností. Navíc z těch, které pojištěny jsou, je celých 70 % pojištěno nedostatečně.
„V roce 2022, tady po tornádu, obeslala Kooperativa všechny klienty s majetkovým pojištěním s nabídkou indexace. Katastrofa na jižní Moravě ukázala naplno problém podpojištění, navíc začala strmě růst inflace, přišlo zdražování stavebních materiálů atd. Nabídku ale využilo jen 58 procent klientů,“ říká mluvčí pojišťovny Kooperativa Milan Káňa. Češi prostě nechtějí problém nedostatečně pojištěných nemovitostí řešit. Nechtějí totiž platit větší pojistné.
Do určité míry může být řešením nastavení vyšší spoluúčasti, kdy si malé škody, jakými může být rozbité okno nebo indukční deska, zaplatíme sami. Při spoluúčasti 10 nebo 20 tisíc už lze více méně u všech pojišťoven získat zajímavou slevu na pojistném, ale stále můžeme mít smlouvu s dostatečnou pojistnou částkou.
„Spoluúčast je u majetkového pojištění velmi důležitým parametrem, který je potřeba nastavit podle potřeby každého individuálního klienta,“ potvrzuje Marie Petrovová z Allianz pojišťovny s tím, že v některých případech jde volbou vyšší spoluúčasti ušetřit až 20 procent ceny pojistného.
Průměrná výše podpojištění majetku v ČR přesahuje 30 %, což znamená, že pojištěný dostane pojistné plnění v průměru méně než 70 % skutečné škody.
Problém podpojištění nemovitostí vzniká nárůstem jejich hodnoty, k čemuž může dojít jednak investicemi do nemovitosti, třeba přístavbou nebo pořízením nového vybavení domácnosti, ale také nárůstem hodnoty nemovitosti v čase. S nárůstem této hodnoty, jíž pojišťovna nazývá pojistnou hodnotou, je nutné navyšovat také pojistnou částku. To se ovšem promítne do zvýšení pojistného.
Kdo má rodinný dům stále pojištěný na hodnotu, kterou měl před deseti lety, bude v případě, že o budovu třeba vinou povodní přijde, z výše plnění od pojišťovny zřejmě zklamaný. Za pět milionů si dnes stejný dům postaví jen sotva.
Česká asociace pojišťoven doporučuje aktualizovat smlouvu o pojištění majetku nejlépe po dvou až třech letech, anebo po větší investici do nemovitosti. „Hodnotu nemovitosti je možné ověřit třeba prostřednictvím kalkulačky orientační pojistné hodnoty nemovitosti na stránkách naší asociace,“ připomněl mluvčí ČAP Tomáš Pavlík.
Pojišťovny doporučují zvolit pojistku majetku s tak zvanou indexací. Na tuto službu je často nahlíženo tak, že si kromě pojistky zaplatím i to, že mi bude pojišťovna pojistné pravidelně zdražovat. Má to ale svoji logiku. Pojistku je potřeba aktualizovat tak, abychom v případě, že na nemovitosti dojde k zásadním škodám, jejich nápravu dokázali zaplatit z peněz, které nám pojišťovna vyplatí.
Na důležitou skutečnost ještě upozorňuje vedoucí PR pojišťovny Kooperativa Marek Vích: „Pojistnou částku je třeba nastavit co nejlépe, nemá to přitom mnoho společného s tržní hodnotou nemovitosti. Ta může být v některých případech výrazně vyšší a bude do ní jistě započítána i hodnota pozemku. Výše pojistné částky by se ale měla ideálně rovnat částce, za kterou bychom byli schopni na stejné parcele postavit stejný dům, o jaký jsme přišli.“
Indexace pojistky
Indexací se rozumí to, že se pojišťovna sama stará, aby byl majetek pojištěn na adekvátní částku, a v závislosti na tom také upravuje výši pojistného. A v neposlední řadě klientovi garantuje, že u případného plnění neuplatní sankce za eventuální podpojištění.
V souvislosti s podpojištěním nemovitostí vzbudily v nedávné minulosti rozruch informace o tom, jak mohou pojišťovny přistupovat k plnění poskytovanému v souvislosti se škodami na majetku, který se ukázal být podpojištěným. Díky nejasnému výkladu zákona mají totiž pojišťovny teoreticky právo v případě podpojištění snížit pojistné plnění ve stejném poměru, v jakém byla pojistka podhodnocená oproti reálné ceně nemovitosti.
Pokud je dům pojištěný na čtyři miliony, roky se částka nemění a na domě vzniknou škody za šest milionů, výše maximálního plnění (čtyři miliony) by mohla být dále krácena o třetinu. Přestože jeden z výkladů zákona tuto praxi umožňuje, podle ČAP v současnosti existuje v případě pojišťoven aktivních na českém trhu shoda o tom, že u totálních škod nebudou ke krácení plnění dle výše popsaného principu přistupovat.
Stejný princip ale nemusí být uplatňován u škod částečných. V těchto případech je šance, že pojišťovna sníží pojistné plnění ve stejném poměru, vyšší. „Kdyby vyplatila 100 % byť menší škody, logicky by znevýhodnila klienty, kteří mají odpovídající pojistnou částku, a tedy také platí vyšší pojistné, což je nepřípustné. Když si pojistíte dům na polovinu, je to vlastně, jako když si pojistíte jen polovinu cihel či polovinu střechy,“ uzavřel problém podpojištění Ondřej Poul z Kooperativy.
