České banky shánějí desítky miliard korun. Aby ustály možnou krizi

Velké tuzemské banky budou do konce příštího roku potřebovat desítky miliard korun nového kapitálu. Ten má sloužit k tomu, aby i po velkých finančních ztrátách po případné krizi mohly dál pokračovat v činnosti.

Opatřovat si je budou hlavně prodejem cenných papírů na finančním trhu. Například Moneta Money Bank bude vydávat dluhopisy v objemu přes deset miliard korun. „Do 1. ledna 2024 bude Moneta bez započtení vlivu případné akvizice Air Bank potřebovat vydat dluhopisy na pokrytí MREL požadavku v objemu cca 13 až 15 miliard korun,“ uvedla mluvčí banky Zuzana Filipová. Podle ní už přitom k letošnímu poslednímu březnu vydala dluhopisy v objemu 2,5 miliardy korun.

Bankovní domy musí do konce příštího roku splňovat tzv. „minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky“ (označovaný zkratkou MREL). Jde o evropskou směrnici zavedenou v reakci na finanční krizi z roku 2008, která má předejít tomu, aby problémy bank nemusely řešit státy z peněz daňových poplatníků. Tyto požadavky platí hlavně pro největší banky, jejichž krach by způsobil ekonomice problémy.

Obrovskou porci dluhopisů plánuje vrhnout na trh největší česká banka. „Česká spořitelna hodlá pro naplnění MREL požadavku vydávat tzv. seniorní nepreferované dluhopisy (rizikovější forma dluhu, pozn. red.) ve výši zhruba 400 až 500 milionů eur (10 až 12,3 miliardy korun) v letošním i příštím roce,“ řekl pro SZ Byznys ředitel řízení bilance finanční skupiny Česká spořitelna Viktor Kotlán.

Tyto dluhopisy může Spořitelna vydávat v českých korunách či v eurech a prodávat domácím i zahraničním institucionálním investorům, případně s určitými omezeními i drobným klientům. Drobným klientům prodala dluhopisy na splnění regulace MREL letos v lednu Fio Banka v objemu 600 milionů korun s úrokovou sazbou 5 procent.

Česká spořitelna přitom už loni vydala kvůli regulaci „zelené“ dluhopisy v objemu 500 milionů eur. Získané peníze pak využívá například na financování úvěrů na obnovitelné zdroje, zelené hypotéky či kvalitní zelené (tedy ekologické) realitní projekty.

Velmi aktivní je při získávání kapitálu i rakouská Raiffeisenbank, která loni vrhla na trh zelené bondy v objemu 350 milionů eur (8,6 miliardy korun). Po zelených dluhopisech byla obrovská sháňka, takže stejně jako u Spořitelny poptávka převýšila výrazně nabídku.

„Celkově plánujeme vydat ještě přibližně 700 milionů eur (17,3 miliardy korun) dluhu. To by mělo s dostatečnou rezervou pokrýt nové požadavky na MREL,“ uvedla mluvčí Raiffeisenbank Tereza Kaiseršotová.

Jinou cestou jde Komerční banka nebo ČSOB, které si půjčí od svých mateřských bank Société Générale, respektive KBC.

Zdroj: Banky