Hlavní obsah

Česká energetika se začíná měnit. Největší firmy chtějí stavět

Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy

V roce 2025 bude podpisem stvrzeno, že další blok v Dukovanech postaví korejská firma KHNP.

Podpis kontraktu století, stavba nových tepláren a vodních elektráren nebo investice do distribučních sítí. Česká energetická elita se připravuje na přestavbu energetiky, která odstartuje letošním rokem.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Letošní rok bude pro českou energetiku zlomový. Sektor je stále značně fosilní a nepřipravený na příchod čistších výrobních zdrojů. A je třeba to změnit. Společnosti, které lze označit za tuzemskou energetickou špičku, z nichž některé patří do žebříčku Seznam Zpráv stovky nejhodnotnějších firem Česká elita, se chystají sektor významně proměnit.

„Rok 2025 bude rokem, kdy se naplno rozběhne transformace české energetiky. Půjde o modernizaci, která je svým rozsahem srovnatelná s tím, když se po válce česká energetika budovala. I teď musíme fakticky postavit významnou část energetiky od základu znovu, protože využívání uhlí v energetice brzy skončí,“ říká Pavel Cyrani, místopředseda představenstva ČEZ.

Výroba energie z uhlí bude slábnout a je potřeba ji nahradit. Odchod od uhelné energetiky z ekonomických důvodů provozovatelé elektráren avizují už před rokem 2030, i když před Vánoci vláda schválila pevné datum až v roce 2030. Podle analýz provozovatele přenosové soustavy ČEPS bude po roce 2030 dozdrojovat 1600 až 1900 MW.

„Zaprvé je potřeba vybudovat nové bezemisní či nízkoemisní zdroje, jako jsou nové jaderné elektrárny, obnovitelné zdroje a také nové paroplynové elektrárny, které budou schopny vykrývat špičky,“ popisuje Cyrani.

Druhý největší výrobce uhelné elektřiny v Česku, skupina Sev.en, varuje před zavřením elektráren už před rokem 2030, pokud by se dostaly do ztráty. Majitel a miliardář Pavel Tykač v rozhovoru pro SZ Byznys uvedl, že období ztráty nemá smysl protahovat.

„Mám pocit, že nejdřív bychom měli mít postavené náhrady, pak teprve něco zavírat. Tím se vracím spíš k elektrárenství, ale pro teplárny to platí stejně. Já bych uhlí nevypínal, dokud bych za něj neměl náhradu,“ uvedl Tykač.

ČEZ navíc očekává pokrok v přípravě projektů paroplynových elektráren. „Zdrojovou základnu je potřeba vedle elektroenergetiky přebudovat i v teplárenství, protože pro výrobu tepla budeme v Česku v následujících letech využívat zejména plyn a biomasu,“ popisuje Cyrani.

ČEZ už oznámil konkrétní plány v řadě teplárenských lokalit. „V roce 2025 budeme stavět nové teplárny například v Ústí nad Labem, Prunéřově, Dětmarovicích a jinde,“ popisuje Cyrani.

České jádro a soláry

Letošní rok bude také klíčový pro budoucnost českého jádra. ČEZ čeká dotažení dvou zásadních kontraktů na stavbu velkých i menších jaderných reaktorů.

Stavba pátého bloku v elektrárně Dukovany by měla vyjít na 200 miliard Kč, a jde tak o nejdražší zakázku v moderní historii Česka. „Čeká nás tak podpis smlouvy s KHNP ohledně výstavby nových jaderných bloků v Dukovanech i další rozvoj naší spolupráce se společností Rolls Royce SMR v oblasti malých modulárních reaktorů,“ říká Cyrani.

V českém energetickém mixu se také objeví více obnovitelných zdrojů. Aktuálně se podílejí zhruba na 18 procentech roční výroby, ale do roku 2030 by měly pokrýt až 30 procent produkce.

Pražská energetika (PRE) letos plánuje zprovoznit čtvrtý největší solární park v Česku v Novém Sedle na Sokolovsku. Tvoří ho 40 tisíc solárních panelů na ploše 19 hektarů. Výkon elektrárny přesahuje 22 MWp a dokáže vyrobit ročně až 24 GWh elektřiny.

„Strategie Skupiny PRE počítá s tím, že do roku 2030 bude instalovaný výkon našich obnovitelných zdrojů dosahovat 300 megawatt. Projekt v Novém Sedle je tak dalším krokem k naplnění tohoto ambiciózního cíle,“ říká generální ředitel PRE Pavel Elis. Nové obnovitelné zdroje bude stavět také ČEZ.

Ceny budou stále kolísat

Podle zástupců energetických firem bude volatilita na velkoobchodních trzích ještě přetrvávat. „Hodně bude záležet na vývoji války na Ukrajině a na cenách plynu a také emisních povolenek v Evropě,“ říká generální ředitel Energo-Pro Jakub Fajfr.

Bude upadat evropský průmysl, jehož stav bude mít opačný efekt na ceny energií.
Ludvík Baleka, předseda představenstva Pražské plynárenské

Geopolitický vývoj nejen na Ukrajině, ale také na blízkém východě bude podle předsedy představenstva Pražské plynárenské Ludvíka Baleky tlačit cenu plynu a elektřiny spíš vzhůru. „Na druhé straně bude upadající evropský průmysl, jehož stav bude mít opačný efekt na ceny,“ říká Baleka.

K nestabilitě energetických trhů přispěje také to, kdo obsadí nejvyšší politické pozice po volbách v Německu a ve Francii, a také lednová změna administrativy v USA, kterou bude opět řídit Donald Trump. „V Česku nás čekají také volby, a to bude indikovat delší legislativní prázdniny, což firmy určitě přivítají,“ popisuje Baleka.

Ovšem z pohledu konečných spotřebitelů elektřiny a plynu by se měly ceny energií spíš stabilizovat. Krátkodobé výkyvy se většinou nepromítají do dlouhodobých kontraktů, ve kterých nakupují elektřinu a plyn stabilní dodavatelé. Obchodníci slibují, že budou nadále držet ceny nízko, stejně jako loni.

Volatilita na energetických trzích ovlivňuje i chování celého sektoru včetně plánování investic. „Naše investice budou směřovat primárně do transformačních procesů, tzn. diverzifikace činností Skupiny do různých oborů podnikání. Kromě toho rovněž plánujeme instalaci elektrokotle v průmyslovém areálu ve Vřesové pro výrobu tepla a zajištění služeb výkonové rovnováhy,“ říká David Najvar, místopředseda představenstva SUAS Group.

Sokolovská uhelná se tak zaměří na efektivnější využívání svých současných zdrojů, ale i na čistší výrobu. „Na přípravu projektů v oblasti akumulace energií, případně využití alternativních zdrojů,“ popisuje Najvar.

Rozjezd nových projektů připravují také další energetiky, a to nejen v elektroenergetice, ale i v oblasti plynárenství. „Pražská plynárenská připravuje několik významných EPC projektů. Další důležitý pilíř našeho rozvoje je teplárenství, kde plánujeme investice v řádu 210 milionů Kč a k tomu plánujeme investice do distribuce plynu kolem 800 milionů Kč,“ říká Baleka.

Pro rok 2025 máme v Energo-Pro dva hlavní cíle: pokračovat s výstavbou vodní elektrárny v Kolumbii a integraci nově koupeného portfolia sedmi vodních elektráren v Brazílii.
Jakub Fajfr, generální ředitel Energo-Pro

K dotažení velkých projektů se chystá také společnost Energo-Pro, která staví vodní elektrárny v Evropě, Turecku a Gruzii, v roce 2025 chce dostavět novou elektrárnu v Kolumbii a nakupovat v Brazílii.

„Pro rok 2025 máme v Energo-Pro dva hlavní cíle: pokračovat s výstavbou vodní elektrárny Chorreritas v Kolumbii tak, abychom ji mohli spustit do provozu v roce 2026. Tím druhým je integrace nově koupeného portfolia sedmi vodních elektráren v Brazílii do naší skupiny,“ říká Fajfr.

Do kolumbijského projektu budou také směřovat investice společnosti. „Plánované jsou i rekonstrukce některých stávajících vodních elektráren tak, abychom zajistili a případně zvýšili jejich výkon pro další desetiletí,“ dodává Fajfr.

Peníze spolkne i distribuce

Pokud se má tuzemská energetika proměnit a modernizovat, je třeba její nové podobě přizpůsobit i distribuční soustavu „Bez modernizace těchto sítí není přechod na moderní energetiku možný. Moderní chytré elektrické sítě budou digitalizované a mnohem lépe připravené na prostředí decentralizované energetiky, kde fungují stovky tisíc na sobě nezávislých energetických zdrojů,“ říká Cyrani.

Pražská energetika do distribuce každoročně investuje téměř 2,5 miliardy Kč a stejný balík plánuje vynaložit i letos. „Opět zvýšíme kapacitu sítě,“ uvedl mluvčí PRE Karel Hanzelka. Konkrétně plánujeme obnovu transformátorů a jejich doplnění o další modernizaci transformoven a výstavbu nového vedení. „Tyto kroky připraví oblast na další rozvoj – připojování nových odběratelů a obnovitelných zdrojů,“ dodává Hanzelka.

Vyšší požadavky na kapacitu sítí už nyní klade větší počet připojování zelených zdrojů energie, především solárních elektráren, ale také větrníků. To neplatí pouze pro tuzemské distributory, ale pro soustavy v celé Evropě. „V příštím roce budou směřovat investice do zlepšení a modernizace distribučních sítí v Gruzii a Bulharsku,“ uvedl Fajfr.

Firmy však musí investovat také do plynárenských distribučních sítí. „Plánujeme investice do distribuce plynu kolem 800 milionů Kč,“ popisuje Baleka.

V případě nejhodnotnější české firmy budou investice do distribuce elektřiny obdobné jako do distribuce plynu, kterou obstarává od roku 2024 díky začlenění společnosti GasNet do svého portfolia. „Podobné velké investice nás čekají i v případě plynárenské sítě, kde je nutné postavit například připojení pro nové plynové teplárny, které nahradí stávající uhelné,“ uvedl Cyrani z ČEZ.

Doporučované