Česká ekonomika závisí na nákupech obyčejných Čechů víc, než si myslíme

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Český statistický úřad (ČSÚ) uvedl, že se ekonomický výkon Česka ve čtvrtém čtvrtletí meziročně snížil o 0,2 procenta. Právě to umožňuje statistikům odhadnout, že v celém roce ekonomika zpomalila o 0,4 procenta. První hodnocení minulého roku, byť předběžné, zároveň upozornilo, jak je pro výkon tuzemské ekonomiky důležitá spotřeba obyčejných Čechů. V prvním pololetí meziročně poklesla o víc než čtyři procenta, kromě posledních dvou měsíců lidé nakupovali výrazně méně i v druhé polovině roku. Nebýt výpadku domácností, tuzemské hospodářství by posilovalo a nehlásilo by nejhorší výsledky z Evropské unie.

Význam chování běžných lidí potvrzují analytici investiční banky Patria, když informaci o tom, že po šesti čtvrtletích přestala konečně spotřeba klesat a dokonce „mírně oživila“, uvádějí jako hlavní dobrou zprávu. Martina Krona z Raiffeisen Bank to dokonce vedlo k optimistickému závěru, že data ČSÚ jsou „pomyslným světlem lepších zítřků“. Připomíná ovšem, že se zdejší spotřeba už ani hlouběji propadnout nemohla. „Zažili jsme nejhlubší pokles spotřeby v rámci zemí EU ve srovnání s předcovidovou dobou,“ připomíná. Výpadek proti roku 2019 se podle dostupných dat blíží k deseti procentům.

To je také důvod, proč těžké období 2020–2023 zvládlo Česko hůře než finanční krizi z let 2008–2013. Na jejím začátku pomáhala útrata rodin vyrovnat v bilanci HDP prudký pád zahraničního obchodu. V roce 2013 zase domácnosti táhly počínající oživení. Naopak za nástup krize v roce 2020 mohla nižší spotřeba vynucená uzávěrami během pandemie. Druhá vlna zase přišla poté, co rodiny úsporami reagovaly na vysokou inflaci.

V letech 2008–2013 díky sebevědomému chování domácností kopíroval tuzemský ekonomický výkon výsledky HDP celé Evropské unie, navíc se Česko zotavilo rychleji než ostatní. V současné krizi však zdejší ekonomika na Evropu každoročně ztrácí. Potvrzují to i první odhady Eurostatu za minulý rok. Hospodářství EU se totiž na rozdíl od Česka v roce 2023 nepropadlo, ale vyrostlo o 0,5 procenta. V případě zemí jako Španělsko, Portugalsko, Belgie se jeho výkon zvýšil nejméně o procento, u Itálie a Francie jen těsně pod touto hranicí.

Proto tuzemští experti věří, že i tentokrát může záchrana přijít jedině od spotřebitelů. Dosud se však neodvažují přesně předpovědět, kdy domácnosti začnou utrácet ve velkém stylu. „Na předpandemickou úroveň z konce roku 2019 se může česká ekonomika dostat realisticky na konci letošního roku,“ očekává Jan Bureš z banky Patria, ovšem pouze v tom případě, že lidé začnou nakupovat už na jaře. „V případě naplnění negativních rizik je však možné, že ani pátý rok v řadě se ekonomika plně nezotaví,“ varuje analytik.