Článek
Západoevropané svým ekonomikám důvěřují výrazně více než Češi. Vyplývá to z nejnovějšího spotřebitelského průzkumu společnosti Ernst & Young (EY). O stabilitu ekonomiky své země má strach pouze 34 procent z nich, zatímco velké obavy o stabilitu a budoucnost tuzemské ekonomiky má 66 procent Čechů.
„Spotřebitelskou důvěrou Čechů v posledních letech otřásla mnohem vyšší inflace než v západoevropských zemích, a to zejména růst cen energií,“ vysvětluje rozdíly mezi Českem a západními zeměmi Vojtěch Kocman, senior manažer oddělení Consultingu v EY Česká republika.
Velký rozdíl panuje mezi Českou republikou a západní Evropou ze strany osobních financí. Výrazné obavy má o své peníze 46 procent Čechů, na západě Evropy je to 31 procent. Rozdíl lze pozorovat také co se týče obav o schopnost platit nájemné. Zatímco v Česku má podle EY z placení nájmu obavy 66 procent, na západě Evropy je to 44 procent.
Výrazně více Západoevropanů také očekává, že se finanční situace během příštího roku zlepší. Oproti českým 19 procentům to na Západě předpokládá 34 procent lidí. Zhoršení v nejbližším roce naopak očekává 33 procent Čechů a pouhých 19 procent Západoevropanů.
„Domnívám se, že vedle tradičního konzervatismu a skepticismu se na nižší důvěře tuzemských spotřebitelů v budoucnost české ekonomiky nejvyšší měrou podepisuje spoléhání se na pomoc ze strany státu, jakmile nastane jakýkoli závažnější hospodářský výkyv. Jestliže taková pomoc nepřichází, anebo alespoň nikoli v očekávaném rozsahu či podobě, okamžitě se projevuje v negativní náladě spotřebitelů. Je třeba připomenout, že v posledních letech takových situací bylo více než dříve, počínaje vysokou inflací přes růst ceny energií až po zadrhávající se motor české ekonomiky, tedy automobilový průmysl vázaný na Německo,“ uvažuje Petr Kymlička, partner poradenské a auditorské skupiny Moore Czech Republic.
Oproti protějškům ze západní Evropy, kteří jsou podle něj zvyklí spoléhat v první řadě sami na sebe, je důvěra českých spotřebitelů citlivější na momentální ohrožení jejich ekonomické situace. „Jako největší strašák je chápána nezaměstnanost. V takovém kontextu je pak logickým důsledkem extrémně konzervativní nakládání s osobními financemi,“ dodává.
Podle hlavního ekonoma banky Creditas na tom ale Česko s pesimismem není až tak špatně. Poukazuje přitom na průzkum Evropské komise.
„I když se to těžko srovnává, tak podle zářijového průzkumu Evropské komise se příštího roku nejvíce obávají Řekové, Estonci a Maďaři. V pozitivní vyhlídky ekonomiky příliš nevěří ani Němci nebo Slováci. My jsme v míře pesimismu nyní desátí, takže nejde o žádný extrém,“ řekl Petr Dufek pro redakci SZ Byznys.
Co se týče osobních financí, míra pesimismu je podle něj mnohem menší než například v loňském roce. Lidé se méně obávají inflace a věří, že se jim přece jen povede lépe. Ochota nakupovat ale podle něj není nijak dramaticky silná a ti, co mohou spořit, si raději vytváří rezervy. „Zajímavé je, že třeba Němci očekávají, že navzdory chabým ekonomickým vyhlídkám se jim povede lépe. U nás je to přece jen více vybalancované,“ dodává.
Mírný optimismus naznačuje také říjnový konjukturální průzkum Českého statistického úřadu. Meziměsíčně se podle něj snížil například podíl spotřebitelů, kteří očekávají zhoršení ekonomické situace, a to jak své osobní, tak celkově v Česku. Počet domácností, které vnímají svou současnou finanční situaci hůře než za poslední rok, zůstal již počtvrté téměř stejný.
„Spotřebitelská důvěra v říjnu podruhé v řadě vzrostla a dostala se poprvé od června letošního roku mírně nad svůj dlouhodobý průměr. Oproti minulým měsícům se snížil počet domácností, které se obávají zhoršení celkové ekonomické situace v Česku. Vzrostl počet respondentů očekávajících zlepšení jejich vlastní finanční situace. Přesto stále necelá třetina z nich uvádí, že sotva vyjde se svými finančními prostředky, necelá desetina si musí půjčovat nebo sahat do vlastních úspor,“ uvedla v tiskové zprávě ČSÚ Anastasija Neradová z oddělení konjunkturálních průzkumů.
Při nákupech je a bude nejdůležitější cena
Průzkum EY se mimo jiné zaměřil také na kritéria, na která lidé hledí při nákupech a u kterých očekávají, že pro ně budou za tři roky nejpodstatnější. Jak Češi, tak Západoevropané podle výsledků hledí nejvíce na cenu.
Pro Čechy tím ale důležitá kritéria takřka končí. Zatímco téměř polovina Západoevropanů plánuje brát v potaz také kvalitu služeb nebo jestli je pro ně zboží zdravé, Čechy už skoro nic dalšího nezajímá.
„V důsledku finančních obav hodlá mnoho lidí omezit výdaje za jiné než nezbytné položky. Za zpřísňováním rodinných rozpočtů jsou rostoucí výdaje, zejména na bydlení, jídlo a komunální služby,“ vysvětluje Kocman s tím, že Češi snižují výdaje například na módní doplňky, nábytek nebo elektroniku.
Západoevropany také výrazně více zajímá ekologická stránka výrobků a služeb, které kupují. Šetrnost vůči životnímu prostředí je důležitá pro 22 procent z nich, v Česku jí význam přikládají tři procenta dotazovaných. Ještě méně lidí zajímá etická stránka výroby.
Future Consumer Index je globální průzkum spotřebitelských nálad a preferencí, který EY realizuje také v dalších evropských zemí. Do prezentovaných výsledků byly kromě České republiky zahrnuty Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Itálie, Nizozemsko, Norsko, Španělsko, Švédsko a Velká Británie. V Česku odpovídalo 1000 respondentů.
