Článek
Dvouciferné inflace jsme se v červnu úplně nezbavili. Přísnější hodnocení podle evropského indexu HICP přidělilo Česku inflaci 11,2 procenta, zhruba stejně jako Slovensku a Polsku. Zdražení skoro o 20 procent hlásí ještě Maďaři. Nelichotivá bilance překvapí o to víc, že nápadně zpomalil cenový růst tuzemských potravin. V červnu dokonce Česko patřilo mezi deset evropských zemí, kde potraviny meziročně zdražily nejméně.
Vysoká inflace může mít tři důvody, které popsal německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. První z nich je struktura národního hospodářství a geografická poloha. Tím se vysvětluje fakt, že nejvyšší inflací trpí méně stabilní ekonomiky východní Evropy. Dosud nepřekonaly zpoždění, které jejich hospodářství nabralo v časech komunismu.
Uškodila jim i blízkost Ruska, protože vedla k závislosti na dodávkách ruského plynu, které byly během války drasticky omezeny. Ze stejného důvodu patří do poloviny zemí s největší inflací v Evropě také Německo, Rakousko a Itálie, tedy ty západoevropské státy, které rovněž odebíraly ve velkém ruský plyn.
Proč tuzemská inflace patří k nejvyšším i v rámci východního bloku, lze vysvětlit pomocí cenového modelu, který propojuje tuzemský trh s energiemi se světovými trhy.
Česko patří vedle Německa, Rakouska, Polska, Slovenska nebo Rumunska k zemím, které chrání své spotřebitele před poryvy mezinárodního byznysu. Proto zdejší dodavatelé nabízejí svým zákazníkům cenové fixace na několik let, případně dlouhodobé smlouvy, které fungují stejně – spotřebitel dostává elektřinu a do značné míry i plyn za loňskou cenu světových trhů.
Proto ve zmíněných zemích loni rostly ceny energií relativně mírně, i když ceny na světových burzách lámaly rekordy. Na rozdíl třeba od Španělska, Itálie, Švédska, Dánska, Nizozemska, Belgie či Pobaltí, kde se krizové zdražení promítlo okamžitě. Dnes ovšem Dánové či Nizozemci hlásí oproti Čechům, Rakušanům nebo Polákům lepší výsledky.
Třetím důvodem vysoké inflace jsou zásahy vlády. České zdražení energií je letos ve srovnání s ostatními státy vysoké i z toho důvodu, že vláda zvolila jen opatrnou regulaci pomocí cenových stropů. Proti tomu Němci snížili na energie daň z přidané hodnoty.
Čeští statistici zároveň musí počítat s tím, že vládní regulace tuzemskou inflaci koncem roku posílí. Projeví se totiž tzv. efekt nižší základny. Bude důsledkem toho, že vláda v říjnu 2022 zavedla na tři měsíce úsporný tarif.
Čeští zákazníci, chránění navíc fixacemi, platili tehdy ve srovnání s rokem 2019 za energie jen o 20 procent vyšší cenu, i když Nizozemci nebo Italové odváděli podle Eurostatu víc než dvojnásobek. Ve srovnání s nízkou základnou z loňského října, listopadu a prosince proto ceny energií koncem letošního roku vyrostou ještě víc než dosud.
Vysoko se udrží i celková inflace, i když zdražování většiny výrobků i služeb dál zpomalí. Ekonom Patria Finance Jan Bureš například odhaduje, že zůstane až do prosince na devíti procentech.
