Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ještě v červenci se rozpočtový schodek udržel pod hranicí dvou set miliard. Hlavní zásluhu na tom má výběr daní, kterých se ve srovnání s loňským červencem vybralo skoro o 90 miliard korun navíc.
Hlavní zásluhu mají daně z přidané hodnoty (DPH), jejichž bilance se za sedm měsíců vylepšila o 33 miliard, na sociálním pojistném přišlo proti loňsku navíc 23 miliard, výnos daně z podnikových zisků se zlepšil o 13 miliard.
Zpráva Ministerstva financí ukazuje, že spotřebitele zatím úplně neodradily od utrácení ani vysoké ceny a že zaměstnavatelé aspoň částečně kompenzují inflaci zvyšováním mezd.
Podniky také dosud odvádějí daně ze svých loňských zisků, proto je současný výběr podle finančních úředníků důkazem, že se loni dařilo „v oblasti velkoobchodu, maloobchodu, zdravotní péče a v energetickém sektoru“.
Ministr financí Zbyněk Stanjura prosadil minulou středu na vládě novelu státního rozpočtu. Ve srovnání s červencovými výsledky státních účtů je zřejmé, že si při odhadu příjmů zachoval opatrnost. Ještě v březnu předpovídal, že stát na daních vybere 1360 miliard korun, před týdnem připustil zvýšení na 1410 miliard. Pokud by se ovšem daně vybíraly i nadále stejně úspěšně jako v prvních sedmi měsících, vyrostly by příjmy státu o dalších 40 miliard.
Jak se zlepšuje výběr daní
V miliardách korun
| Skutečnost 2021 | Rozpočet 2022 | ||||
|---|---|---|---|---|---|
| plán Schillerová | plán Stanjura-březen | plán Stanjura-červenec | optimistický scénář | ||
| Daně celkem | 1294,2 | 1293 | 1360 | 1410,6 | 1450,8 |
| Daně bez pojistného | 698,7 | 701,6 | 733,6 | 775,2 | 819,6 |
| Pojistné | 595,5 | 591,4 | 626,4 | 635,4 | 631,2 |
Zdroj: Ministerstvo financí
Optimistický scénář platí v případě, že se výběr daní proti loňsku zvýší za celý rok stejně jako za prvních sedm měsíců
V takovém případě se otevírá možnost, že se schodek rozpočtu udrží pod třemi sty miliardami, tedy výrazně níže než v uplynulých dvou letech.
Přispět k tomu může i vyhlídka, že Ministerstvo financí zlepší další z důležitých parametrů. Během sedmi měsíců stát investoval o 8,5 miliardy víc než loni, přitom vyčerpal o osm miliard méně z evropských fondů, odkud se většina investic financuje.
Opatrnost ministra Stanjury při prognózách daňových příjmů vychází nejen z obavy, že drahota donutí domácnosti šetřit a tím zbrzdí výběr DPH i spotřebních daní. Optimistické prognózy ministr odmítá i z toho důvodu, aby se vyhnul nárokům ostatních resortů, které mohou žádat další podporu pro překonání energetické krize.
Proto v oficiálním prohlášení sice připustil, že se inkaso DPH i daní z příjmu letos „vyvíjí nad očekávání dobře“, ovšem okamžitě upozornil, že vláda tyto peníze už rozdala. „Nové daňové příjmy mohla využít k financování pomoci s rostoucími cenami energií,“ zdůraznil ministr Stanjura.
