Článek
Jen v dubnu se vybralo na daních a pojistném zhruba o dvacet miliard korun víc než v dubnu předchozího roku. Mimořádně příznivý výsledek přesto není podle expertů Ministerstva financí důvodem k radosti. Ve druhém čtvrtletí totiž podle předpovědi česká ekonomika mezičtvrtletně poklesne a nízkou dynamiku růstu lze očekávat i v dalším období. To se podepíše i na bilanci rozpočtu.
„Vzhledem k ekonomickým vyhlídkám v souvislosti s válkou na Ukrajině už nelze čekat takový růst výběru daní jako dosud,“ uvedl ředitel odboru Hospodářské politiky David Prušvic.
V prvním čtvrtletí se na ekonomice ještě projevilo oživení po pandemické krizi. Proto ve srovnání s počátkem roku 2021, kdy platil přísný lockdown, posílila o 4,6 procenta HDP. Právě hospodářské výsledky prvního čtvrtletí zajistily nečekaně dobrou bilanci daní ještě ve čtvrtém měsíci. Přesto dubnová ministerská prognóza očekává už na jaře zpomalení růstu vinou inflace a dalších dopadů ruské invaze na Ukrajinu. Za celý rok 2022 pak vyroste tuzemské hospodářství jen o 1,2 procenta. Ministerstvo financí přitom není mimořádně skeptické. Předpověď České národní banky z minulého týdne očekává růst o pouze 0,8 procenta.
Pokud se nestane nic mimořádného, tak střízlivý odhad říká, že se příjmy státní pokladny mohou zvýšit proti schválenému rozpočtu až o 15 miliard.
Státní rozpočet to podle ředitele Prušvice pozná hlavně na výběru daně z přidané hodnoty. Výnos DPH závisí na spotřebě domácností, která by se měla letos podle prognózy nominálně zvýšit o 12 procent. To však znamená reálný růst o pouhou polovinu procenta. Širokou skupinu domácností totiž zasáhnou vysoké ceny potravin a energií, proto začne nižší a nižší střední třída dramaticky šetřit v ostatních položkách, i když tolik nezdraží. Výběr DPH nakonec vyroste jen o inflaci, významnější zlepšení však nemá smysl očekávat. Mimo jiné i z toho důvodu, že se dá čekat ochlazení trhu s nemovitostmi, a tedy nižší výběr DPH v této oblasti.
Předpověď ekonomického růstu 2022
(meziroční růst v daném čtvrtletí v procentech)
| Instituce | 1.Q | 2.Q | 3.Q | 4.Q | celý rok |
|---|---|---|---|---|---|
| Ministerstvo financí | 4 | 1,2 | -0,2 | -0,2 | 1,2 |
| Česká národní banka | 3,8 | 1,2 | -0,6 | -1,1 | 0,8 |
| Raiffeisen Bank | 4,6 | 3,4 | 1,5 | 0,4 | 2,5 |
Poznámka: Předpovědi byly publikovány v dubnu a květnu. Raiffeisen Bank už zařadila odhad ČSÚ za 1. čtvrtletí.
Ještě důležitější pro rozpočet je zvyšování mezd, které jsou základem pro daň z příjmu fyzických osob a sociální pojistné. Z pohledu růstu příjmů rozpočtu by mimořádně prospělo, kdyby zaměstnanci přesvědčili své manažery, aby jim v časech inflace dorovnali mzdy o víc než očekávaných pět procent. Nejde však předpovědět, jak zareagují firmy, kterým rostou i další náklady, zvláště na energie.
Pro růst HDP a v menší míře pro rozpočet je důležitá prosperita průmyslových podniků. Díky rostoucímu množství zakázek posiloval ještě v dubnu mezi podnikateli optimismus na úroveň období konjuktury v roce 2018. To se však může změnit, pokud výrobci nebudou mít k dispozici dostatek materiálu, aby zakázky naplnili. Právě v tom se podle expertů může projevit „narušení výrobních řetězců“, ke kterému došlo už v časech covidu.
Pokud by nezasáhla krize a daně se vybíraly stejně úspěšně jako v prvních čtyřech měsících, nárůst by proti rozpočtu dosáhl až devadesáti miliard. To se však podle expertů naplní jen těžko. „Pokud se nestane nic mimořádného, tak střízlivý odhad říká, že se příjmy státní pokladny mohou zvýšit proti schválenému rozpočtu až o 15 miliard,“ předpovídá ředitel odboru Strategie daňové politiky Zdeněk Hrdlička.
