Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Češi vloni poslali dobročinným sbírkám 14,1 miliardy Kč, meziročně o 1,3 miliardy Kč méně. A podle posledních dat Fóra dárců to vypadá, že podobného výsledku jako loni dosáhnou organizace i letos. „Aktuálně to vypadá, že čísla spíše stagnují. Velké a mediálně známé sbírky sice sbírají svoje rekordy, ale celkové objemy rozhodně nestoupají,“ říká ředitelka Fóra dárců Klára Šplíchalová.
Nejsilnější sbírkové období však nastává až na závěr roku kolem adventu. V předvánočním čase se podle odhadů vybere zhruba 30 procent všech peněz. „Doufejme, že se čísla ještě pohnou,“ dodává Šplíchalová.
Ačkoli celkový objem darů klesá, některým zavedeným sbírkám se daří lépe než loni. Zatímco v roce 2023 nadace Dobrý anděl, která pomáhá rodinám s dětmi v tíživé situaci, vybrala více než 396 milionů Kč, od začátku tohoto roku do listopadu získala přes 368 milionů Kč a očekává, že s koncem roku překročí hranici 400 milionů Kč.
„Darování se v uplynulých letech stalo pro řadu lidí běžnou součástí života. V našem případě k nárůstu přispívá dobré jméno nadace, které stojí především na transparentnosti,“ říká Zuzana Vítková z nadace Dobrý anděl.
Je to vidět i na statistikách. Rok 2022 byl rekordní a především díky solidaritě vyvolané válkou na Ukrajině se v Česku vybralo celkem 15,4 miliardy Kč. Zároveň se od roku 2020 součet všech příspěvků drží nad 10 miliardami Kč, předtím byl průměr o dvě miliardy nižší.
Růstu pomáhá také to, že podniky častěji začleňují dobročinnost do svých firemních standardů, což jim pomáhá plnit cíle v oblasti udržitelnosti. „Jedním z výrazných příkladů je zapojení zaměstnanců do rozhodování o tom, komu by měla firma jako celek pomáhat. Společnosti často pořádají ankety, ve kterých se zaměstnanci podílejí na výběru konkrétní organizace či projektu, jenž získá podporu,“ popisuje Vítková.
Na méně známé projekty nezbývají peníze
Významné dárcovské podpory se letos dostalo hlavně velkým a mediálně známým sbírkám, naopak menší organizace strádají. „Co máme informace z regionů, tam byla situace velmi složitá. Všem dárcům ale patří za jejich podporu velký dík, protože je velmi důležitá a v rukou dobře zvolené a důvěryhodné organizace může každá koruna pomoci na maximum,“ říká Šplíchalová.
Mezi známější sbírky patří i Člověk v tísni, která letos očekává výrazný nárůst darů oproti loňsku, kdy překročila 600 milionů Kč. V roce 2024 by mohla překonat miliardu.
„To je způsobeno především tím, že na sbírku SOS povodně dárci přispěli téměř 500 milionů. Tento neskutečný nárůst solidarity byl samozřejmě způsoben povodněmi v září na Moravě. Je přirozené, že dárci reagují, pokud se jich taková katastrofa týká v tom smyslu, že se odehrává poměrně blízko jejich domovů a že povodně mohou trápit v podstatě každého z nás,“ popisuje Tomáš Vyhnálek, ředitel oddělení fundraisingu Člověka v tísni.
Trendem pro soukromé osoby je aktuálně darování na Doniu, kde jsou žadatelé při správné propagaci schopni dosáhnout na velmi vysoké částky. Pro naši organizaci to znamená odliv dárců.
Pokud však dárci pošlou více peněz na podporu organizacím, které se zabývají například právě odstraňováním škod po povodních, může to mít negativní dopad na další nadace, které se lidé už rozhodnou nepodpořit. Pociťují to například SOS dětské vesničky, které pomáhají dětem, o které se rodiče nemohou nebo neumějí postarat.
„Doufáme však, že objem finanční podpory nebude mít pro naši organizaci až tak negativní dopad díky vícezdrojovému financování,“ říká Jana Nevřalová, ředitelka fundraisingu SOS Dětské vesničky. „Trendem pro soukromé osoby je aktuálně darování na Doniu (platforma pro zakládání sbírek a crowdfundingových kampaní, pozn. red.), kde jsou žadatelé při správné propagaci schopni dosáhnout na velmi vysoké částky. Pro naši organizaci to znamená odliv dárců, byť ne tak zásadní,“ dodává.
Lidé na SOS Dětské vesničky loni poslali 27 milionů Kč a letos to doposud bylo 19 milionů Kč. „V letošním roce očekáváme zhruba stejné množství darů, když budeme mít štěstí,“ doufá Nevřalová.
Dárci podle Vyhnálka stále přispívají i na jiné účely než jsou povodně, jako je třeba sbírka SOS Ukrajina, kam dosud přisypali přes 200 milionů Kč, nebo na pomoc v rozvojových zemích.
Liší se však oblasti, kam podpora od firem, domácností i nejbohatší vrstvy obyvatel směřuje. Průzkum J&T Banka Wealth Report srovnává, kam své peníze letos darují čeští a slovenští dolaroví milionáři a kam obecná populace. Některé cíle mají obě skupiny společné a podporují zejména projekty týkající se sociálně slabých rodin, zdravotnictví a další péče.
Ukázalo se, že širší společnost přispívá výrazně častěji na zvířata a útulky, sirotky, dětské domovy či ochranu přírody. „Obecná populace je náchylnější k impulzivnějšímu a emotivnějšímu přístupu, více tak přispívá na různé sbírky, ve kterých figurují příběhy opuštěných či nemocných dětí a zvířat,“ vysvětluje Jaroslav Cír, sociolog a zakladatel výzkumné agentury Perfect Crowd, která se na výzkumu podílela.
Dolaroví milionáři naopak posílají více peněz na Ukrajinu, sport, kulturu a umělce. Přistupují tak k filantropii spíš strategicky. „Velmi často suplují roli státu a snaží se svou podporou posunout společnost jako celek kupředu. Nejčastěji tak podporují oblast vzdělávání, rozvoj vědy a techniky, nezávislé žurnalistiky či mládežnického sportu,“ doplňuje Cír.
Nadace Dobrý anděl stále častěji pozoruje ještě jednu novinku. „Trendem je i rostoucí počet lidí, kteří ve svých závětích odkazují část svého majetku ve prospěch dobročinných organizací,“ říká Vítková.
Za poklesem dobročinnosti v posledních dvou letech však stojí i nedůvěra v některé sbírky. Počet nevěrohodných sbírek totiž v za poslední tři roky vzrostl. „V rámci výzkumu veřejného mínění se nám lidé svěřili, že každý čtvrtý Čech má za tento rok zkušenost s nějakou problematickou nebo nedůvěryhodnou sbírkou. To samozřejmě nepřispívá k ochotě lidí darovat a podporují spíše tradiční sbírky a témata,“ vysvětluje Šplíchalová.
