Článek
Čechům za první čtvrtletí letošního roku stouply meziročně průměrné hrubé mzdy o 8,6 procenta na 41 265 Kč. Reálně si však koupí kvůli inflaci méně – konkrétně propad činil 6,7 procenta. Vyplývá to z pondělních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Mezičtvrtletně činil růst očištěný o sezonní vlivy 2,2 %.
Reálný mzdový růst se odvíjí od růstu spotřebitelských cen. Ten v letošním prvním kvartále dosáhl 16,4 procenta, což byla druhá nejvyšší hodnota v tomto století.
Čeští zaměstnanci tak nadále nemají mnoho důvodů k oslavám. Jejich reálná průměrná mzda se aktuálně nachází jen mírně nad úrovní prvního kvartálu roku 2017, a jejich kupní síla se tak vrátila v čase o téměř šest let nazpět. To vše za situace, kdy česká ekonomika v loňském roce reálně vzrostla o 2,4 procenta a v tom letošním pravděpodobně bude růst dále, byť znatelně pomalejším tempem.
„Zaměstnancům se nedaří růstem svých mezd ani zdaleka pokrýt inflaci. V rámci vyspělých zemí se zřejmě bude opět jednat o jeden z vůbec nejhorších výsledků,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.
Medián, tedy střední hodnota mezd, vzrostl v úvodním čtvrtletí proti stejnému období předchozího roku o 8,9 procenta na 34 741 korun. U mužů činil 37 696 korun, u žen 31 856 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo podle statistiků mzdu mezi 18 601 a 65 512 Kč.
Vývoj mezd byl velmi různorodý podle odvětví. Pouze v energetice mzdový růst překonal hodnotu inflace, když platy v tomto odvětví vzrostly v průměru o 23,1 procenta na 79 221 Kč. „Tento vývoj souvisel s výplatou nadstandardně vysokých mimořádných odměn,“ uvádí ČSÚ v aktuální analýze trhu práce.
V ostatních odvětvích mzdy reálně klesaly. Největší meziroční pokles statistici zaznamenali ve vzdělávání, kde se kupní síla snížila o 10,7 procenta. Přesně o desetinu reálně klesla průměrná mzda v peněžnictví a pojišťovnictví.
Z hlediska vývoje mezd v regionech platí, že reálná kupní síla se meziročně propadala ve všech krajích. Nejlépe vychází ze srovnání Jihočeský kraj, kde se reálná mzda snížila o 5,6 procenta díky vyššímu nárůstu průměrné nominální mzdy, který v tomto regionu dosáhl téměř deseti procent.
Naopak nejvyšší propad reálné mzdy, a to o téměř osm procent, zaznamenala v prvním čtvrtletí Praha. Přesto má hlavní město i nadále nejvyšší hodnotu průměrné mzdy v celém Česku, která činí 52 814 Kč.
Objem mezd se v letošním prvním čtvrtletí zvýšil o 9,8 procenta. Počet zaměstnanců vzrostl ve stejném období o 1,1 procenta.
„Mzdy zcela jistě porostou i v dalších měsících, ale reálně kvůli inflaci budou i nadále klesat. Obrat hned tak nepřijde. Letos by se mohla inflace dostat pod magickou hranici deset procent, ale to stále zdaleka nebude stačit. Na konci příštího roku bychom mohli již vyhlížet okamžik, kdy reálné mzdy nebudou klesat, protože inflace by se měla dostat pod pět procent,“ odhaduje analytik společnosti Citfin Tomáš Volf.
ČNB sazby zřejmě ponechá
Aktuální vývoj mezd bedlivě sledovala Česká národní banka (ČNB). Pokud by totiž mzdová dynamika za první kvartál skončila v blízkosti deseti procent, tedy lehce nad prognózou ČNB, mohla by příští týden mezi členy bankovní rady panovat vážná diskuze ohledně případného růstu úrokových sazeb.
Vyšší mzdy a tlak na jejich další růst totiž působí jako faktor podporující inflaci. Rizikem je pak také mzdově cenová spirála, před kterou varoval například i člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub. Viceguvernérka centrální banky Eva Zamrazilová už dříve několikrát zmínila, že vážným argumentem pro růst sazeb by byl desetiprocentní růst mezd.
Co je inflační spirála?
- Mzdově cenová spirála je situace, kdy se mzdové nároky zaměstnanců a ceny zboží a služeb neustále vzájemně posilují a zvyšují.
- Jednoduše řečeno, když lidé požadují vyšší mzdy, firmy zvyšují ceny svých produktů a služeb, aby pokryly náklady na mzdy. Tím dochází ke zvýšení nákladů na život a lidé znovu požadují vyšší mzdy, aby si mohli dovolit dražší zboží a služby. Tento cyklus se pak opakuje.
- Mzdově cenová spirála může být problém, protože vede k rostoucí inflaci a znehodnocování peněz. Když ceny stoupají rychleji než mzdy, lidé mají nižší kupní sílu a jejich životní úroveň se snižuje.
Ovšem poté, co pondělní údaj skončil poměrně bezpečně pod touto hranicí, je pravděpodobnost růstu úrokových sazeb poměrně nízká.
„Mírně slabší dynamika mezd za první čtvrtletí ubírá na jestřábích argumentech a spíše potvrzuje, že úrokové sazby ČNB zůstanou již nezměněny a na přelomu letošního a příštího roku by mohly začít mírně klesat,“ uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
Podobně to vidí také ekonom Hradil z Cyrrusu. „Trh na zveřejněné údaje prakticky nereagoval. Pravděpodobnost, že by centrální banka na svém červnovém zasedání zvýšila úrokové sazby, podle nás dále klesá a tento krok neočekáváme,“ zmínil.
Podle hlavního ekonoma banky Creditas Petra Dufka pondělní čísla ukazují, že mzdově inflační spirála je v Česku stále spíše teoretickým scénářem či rizikem. „V tuto chvíli situace nevyžaduje reakci v podobě zvýšení sazeb,“ doplnil.
