Hlavní obsah

Červnová inflace šlápla na brzdu. Koruna po údajích oslabuje

Foto: Radek Cihla, Seznam Zprávy

Ilustrační foto.

Meziroční inflace v červnu dosáhla hodnoty dvou procent a proti květnové hodnotě poklesla 0,6 procentního bodu. Vliv měly klesající ceny potravin a nealkoholických nápojů.

Článek

Červnová meziroční inflace v Česku se vrátila na úroveň dvou procent, což je o 0,6 procentního bodu méně oproti květnové hodnotě 2,6 procenta.

Na dvouprocentní hodnotě, tedy na cíli České národní banky (ČNB), byla meziroční hodnota inflace již letos v únoru a březnu. Pro trh se jedná o výraznější překvapení, když analytici počítali s hodnotou 2,4 procenta.

Ve středu zveřejnil informace o červnovém vývoji spotřebitelských cen Český statistický úřad (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání ceny klesly o 0,3 procenta.

Koruna po zveřejněných údajích oslabila ke slabším hodnotám. Vůči euru krátce před desátou hodinou ztrácela několik haléřů na 25,39 Kč/EUR, což představovalo pokles zhruba o 0,4 procenta proti úternímu závěru.

„Spotřebitelské ceny v červnu oslabily svůj meziroční růst na dvě procenta. Tento vývoj byl ovlivněn zmírněním cenového růstu ve většině oddílů spotřebního koše. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje ceny meziročně klesly, a to zhruba o čtyři procenta,“ uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.

Česko se v letech 2022 a 2023 potýkalo s dvoucifernou inflací, pod deset procent se dostala loni v červnu. Letos v lednu skokově klesla na 2,3 procenta, v únoru dosáhla dvouprocentního cíle ČNB, ale po dvou měsících znovu vzrostla k horní hranici tolerančního pásma centrální banky. Za celý letošní rok očekává ČNB průměrnou inflaci 2,3 procenta, podle prognózy Ministerstva financí bude 2,7 procenta.

„Inflační vlna byla hlavní příčinou, proč reálné mzdy v České republice mezi posledním čtvrtletím 2019 a prvním čtvrtletím 2024 klesly o 7,5 procenta, což bylo nejvíce ze všech zemí OECD. Utlumení inflace v letošním roce v kombinaci se zvyšováním nominálních mezd vede k růstu reálných mezd. Ty se však na předcovidovou úroveň vrátí až na přelomu let 2025 a 2026,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Ceny zboží jsou podle něj pod kontrolou a ve svém úhrnu se zvýšily pouze o 0,2 procenta. Problémy však přetrvávají u cen služeb, které se ve svém úhrnu zvýšily o 4,9 procenta. Například ceny stravovacích služeb vzrostly o 7,4 procenta a ceny ubytovacích služeb se zvýšily dokonce o 8,1 procenta, vypíchl ekonom.

Foto: Trading View, Seznam Zprávy

Euro vůči koruně po středečních výsledcích inflace posilovalo na hodnotu 25,39 Kč/EUR.

I v nejbližších měsících se meziroční inflace podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Víta Hradila pravděpodobně udrží v okolí dvouprocentního cíle centrální banky, od kterého se zřejmě odpoutá v závěru roku vlivem efektu srovnávací základny.

„Přesto by se měla udržet v tolerančním pásmu ČNB, tedy pod třemi procenty, a za celý rok by v průměru mohla dosáhnout přibližně 2,4 procenta. Z pohledu bankovní rady středeční data představují argument ve prospěch pokračování v uvolňování měnové politiky,“ uvedl ekonom.

„Pro ČNB je středeční číslo dobrou zprávou, ačkoli slabší inflační číslo bude zvyšovat sázky na rychlejší pokles sazeb, což bude způsobovat tlak na kurz koruny. Ta se tak dnes přehoupla nad hodnotu 25,30 koruny za euro a oproti začátku června je slabší o téměř tři procenta. Prozatím trh předpokládal, že centrální banka na svém příštím jednání začátkem srpna sníží sazby o tradiční čtvrtku,“ doplňuje hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

Hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek se domnívá, že inflace se zklidnila a není již klíčovým problémem české ekonomiky. „Pozornost si nyní zaslouží spíše chřadnoucí průmysl, stavebnictví a zhoršování situace na trhu práce. Fiskální politika prošla hubnoucí kúrou, a podpory by se tak měla ekonomika dočkat od dalšího snižování úrokových sazeb centrální banky. Inflace v cestě nestojí,“ má jasno Marek.

Související témata:

Doporučované