Článek
Minulý čtvrtek zvýšila bankovní rada ČNB základní úrokovou sazbu a na tiskové konferenci guvernér Jiří Rusnok řekl, že se inflace v létě dostane až k 15 procentům.
Dosavadní vývoj dává analytikům z národní banky za pravdu, v dubnu ceny vyskočily o 14,2 procenta, a rostly tak nejrychleji od první poloviny roku 1998.
Viníci takového cenového růstu jsou už řadu měsíců známí – dražší energie (elektřina +30,1 %, plyn +44,2 %), pohonné hmoty (+41,5 %), vstupní suroviny, přetrhané dodavatelské řetězce a staronově se k nim opět připojila také drakonická opatření, která Čína přijala v boji proti covidu-19.
„Spotřebitelské ceny vzrostly oproti loňskému dubnu o 14,2 procenta. Bylo to nejvíce za poslední tři desetiletí, kdy v prosinci 1993 meziroční růst cen dosáhl hodnoty 18,2 procenta. Výši dubnového meziročního indexu nejvíce ovlivnily ceny bydlení, pohonných hmot a potravin,“ uvádí Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Problém však je, že navzdory snaze ČNB o zkrocení inflace nebo alespoň o „ukotvení inflačních očekávání“ budou ceny růst i nadále. Drahé vstupy se totiž přelijí do cen ve zbytku ekonomiky.
„Rizika ve světové ekonomice neubývají, ba naopak. Je zřejmé, že dnes se pohybujeme na podstatně vyšší úrovni inflace, než kterou jsme odhadovali v lednu. Dnes říkáme, že inflace vystoupá na 14 až 15 procent,“ uvedl Rusnok s tím, že za celý rok ceny v průměru vyskočí o více než 13 procent.
Pokud se tato předpověď vyplní, bude rok 2022 nejdražším od roku 1993, kdy ceny v průměru vystoupaly o 20,8 procenta.
ČNB v boji proti prudkému zdražování zvyšuje od podzimu loňského roku základní úrokovou sazbu, nyní 2T repo sazba činí 5,75 procenta. A zatímco ještě před pár měsíci byla ČNB pionýrem vyšších sazeb, dnes už úrokové sazby zvyšují prakticky všechny hlavní centrální banky včetně amerického Fedu. O vyšších sazbách už se diskutuje i v sídle ECB ve Frankfurtu a je téměř jisté, že i ona na historicky nejvyšší růst cen zareaguje.
Historicky vysoká inflace, o které ještě před půl rokem hlasy z řady centrálních bank hovořily jako o dočasném fenoménu, ukusuje z blahobytu českých i světových domácností. Růst mezd totiž míru inflace ani zdaleka nepřekoná, a reálně si tedy Češi za své mzdy nakoupí méně zboží. Potíže nejvíc zasáhnou chudší část společnosti, ale takto vysoká inflace už bude drtit i střední třídu.
České domácnosti na to již zareagovaly v posledním čtvrtletí minulého roku, kdy začaly omezovat své výdaje. Tento trend však vydržel až do letošního roku, což je pro českou ekonomiku špatná zpráva – útraty domácností, které rozpouštěly covidové úspory, jí totiž pomáhaly k růstu. Nyní však statistici hlásí, že se důvěra Čechů v ekonomiku vytrácí.
„Boj s inflací jsme prohráli. Nyní již neexistuje myslitelný způsob, který by prudký růst cen dokázal zastavit. Začínají se měnit naše inflační očekávání, což způsobí, že éra prudkého růstu cen bude dlouhodobějším jevem. Naše ekonomika směřuje ke stagflaci a životní úroveň lidí se bude propadat,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Že bude zdražování pokračovat a pravděpodobně ještě zrychlovat, naznačují také údaje o dovozních a vývozních cenách. Ty dovozní totiž rostou výrazně rychleji než vývozní – což mimo jiné zhorší také českou platební bilanci.
„V březnu 2022 meziměsíčně rostly vývozní ceny o 4,7 procenta a dovozní ceny o sedm procent. Meziročně rostly ceny vývozu o 13,2 procenta a dovozu o 19,2 procenta. Výrazně se zvýšily zejména vývozní a dovozní ceny energií, meziročně přibližně o 150 procent,“ upozorňuje Vladimír Klimeš, vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ.
Na vývoj vývozních cen měl podle ČSÚ největší vliv nárůst cen minerálních paliv (meziměsíčně o 22,3 procenta), zejména elektřiny a ropných výrobků. Výrazně rostly ceny potravin o (9 procent), přičemž nejvíce zdražily obiloviny.
Na meziměsíční růst dovozních cen měl největší dopad růst cen minerálních paliv o (29,9 procenta), hlavně plynu, ropy, ropných výrobků a elektřiny. Ceny ostatních surovin rostly o 10,0 procent, zejména rud kovů a potravin o 7,4 procenta.
