Článek
Podle dnes zveřejněných údajů vzrostla v lednu 2023 cenová hladina meziročně o 17,5 procenta, což bylo o 1,7 procentního bodu více než v prosinci. Inflace tak ve srovnání s prosincem zrychlila a nadále se nachází vysoko nad dvouprocentním cílem České národní banky (ČNB).
Meziměsíčně ceny vzrostly o šest procent, což je nejvyšší meziměsíční nárůst od roku 1997. Hlavním důvodem tohoto skoku jsou náklady na bydlení.
Leden by ale podle ČNB měl představovat už vrchol inflace. V dalších měsících bude podle ní tempo růstu cen zvolňovat a ve druhém pololetí by měla inflace klesnout pod deset procent. Za celý letošní rok ČNB odhaduje průměrnou inflaci 10,8 procenta po loňských 15,1 procenta.
„Spotřebitelské ceny vzrostly v lednu oproti prosinci o šest procent a meziročně o 17,5 procenta. Tento růst byl významně ovlivněn ukončením Úsporného tarifu pro domácnosti ve formě příspěvku na energie. Ceny elektřiny meziročně vzrostly o 36,4 procenta, zemního plynu o 87 procent, vodného o 16,3 procenta, stočného o 30,3 procenta a tepla a teplé vody o 44,7 procenta,“ uvádí Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Podle analytika Tomáše Volfa ze společnosti Citfin se inflace v dalších měsících bude snižovat, a to poměrně rychle. „Na konci roku by nebylo překvapením, kdyby ceny rostly jednociferným tempem. Hlavním důvodem bude vysoká srovnávací základna s rokem 2022,“ vysvětluje důvod.
Svižné zpomalení inflace očekává také hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek. Návrat ke dvouprocentnímu cíli ČNB bude podle něj ale ještě dlouhý.
„Jsou zde ovšem i další důvody, proč by cenový růst měl zpomalovat, respektive některé ceny i klesat. Tím prvním je nepochybně výrazné zlevnění námořní dopravy, díky níž sem proudí spotřební zboží z Asie. Měla by konečně zafungovat i slabá poptávka, kterou každý měsíc potvrzuje vývoj maloobchodních tržeb. Pokles zájmu spotřebitelů by měl ještě zvýšit tlak na pokles marží,“ uvedl.
„V neposlední řadě je nutné počítat s tím, že stále velmi vysoká inflace bude negativně dopadat na příjmy i spotřebu domácností po celý letošní rok. Bankovní rada ČNB již úrokové sazby zvyšovat nebude, ale na pokles sazeb si na druhé straně počkáme pravděpodobně až na samotný závěr letošního roku,“ dodává analytik Miroslav Novák ze společnosti Akcenta.
Meziměsíční srovnání
Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v lednu o šest procent. Výrazný růst cen v oddíle bydlení byl z velké části ovlivněn ukončením Úsporného tarifu, kdy cena elektřiny oproti prosinci vzrostla o 139,8 procenta. Ceny tepla a teplé vody byly vyšší o 23,5 procenta, stočného o 30,3 procenta, vodného o 16,3 procenta, zemního plynu o 2,2 procenta a nájemného z bytu o 1,1 procenta.
V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje se zvýšily především ceny nealkoholických nápojů o 7,6 procenta, ovoce o 9,8 procenta, zeleniny o 7,3 procenta, vepřového masa o 7,5 procenta, sýrů a tvarohů o 3,9 procenta, pekárenských výrobků a obilovin o 1,5 procenta a vajec o 8,6 procenta.
Meziměsíční růst cen v oddíle alkoholické nápoje, tabák byl ovlivněn vyššími cenami lihovin o 9,2 procenta, piva o 8,9 procenta a vína o 8,5 procenta. V oddíle rekreace a kultura vzrostly ceny dovolených s komplexními službami o 11,2 procenta a v oddíle ostatní zboží a služby ceny výrobků a služeb pro osobní péči o 2,5 procenta.
Naopak nižší než v prosinci byly ceny v oddíle doprava, kde klesly ceny pohonných hmot a olejů o 1,7 procenta a ceny automobilů o 1,1 procenta. Z potravin byly nižší zejména ceny másla o 7,2 procenta a ceny polotučného trvanlivého mléka o 7,1 procenta.
Ceny zboží úhrnem vzrostly o 8,7 % a ceny služeb o 1,9 %.
Meziroční srovnání
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v lednu o 17,5 procenta, což bylo o 1,7 procentního bodu více než v prosinci. Toto zrychlení meziročního cenového růstu bylo ovlivněno zejména cenami v oddíle bydlení. Ceny elektřiny přešly z prosincového poklesu o 21,2 procenta v růst o 36,4 procenta v lednu.
Ceny vodného zrychlily svůj růst na 16,3 procenta (v prosinci 5,3 procenta), stočného na 30,3 procenta (v prosinci 6,4 procenta) a tepla a teplé vody na 44,7 procenta (v prosinci 28,8 procenta). Ceny zemního plynu zmírnily svůj růst na 87 procent (v prosinci 140,2 procenta).
Na meziroční růst cenové hladiny měly v lednu největší vliv ceny v oddíle bydlení, kde kromě nákladů vlastnického bydlení vzrostly ceny nájemného z bytu o 6,1 procenta, výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 18,6 procenta a tuhých paliv o 58,1 procenta.
Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, kde byly vyšší zejména ceny rýže o 35,1 procenta, mouky o 44,2 procenta, vepřového masa o 36,8 procenta, drůbežího masa o 32,4 procenta, polotučného trvanlivého mléka o 39,5 procenta, vajec o 85,0 procenta, olejů a tuků o 31,5 procenta a cukru o 84,7 procenta.
V oddíle stravování a ubytování byly vyšší ceny stravovacích služeb o 23,8 procenta a ceny ubytovacích služeb o 19,9 procenta. V oddíle rekreace a kultura vzrostly ceny dovolených s komplexními službami o 19,1 procenta.
Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) se zvýšily o 9,1 procenta (v prosinci o 10,9 procenta) zejména v důsledku růstu cen stavebních materiálů a cen stavebních prací. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 118,7 procenta.
Ceny zboží úhrnem vzrostly o 20,8 procenta a ceny služeb o 12,2 procenta.
Podle propočtů ČSÚ by úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení vlivu Úsporného tarifu pro domácnosti a odpuštění POZE v lednu vzrostl meziměsíčně o 3,4 procenta a meziročně o 18,1 procenta (v prosinci o 19,3 procenta a v listopadu o 19,8 procenta).
Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v lednu 15,7 procenta (v prosinci 15,1 procenta).
